Feuilleton (Z mých pamětí)
Ročník: 1890; strana: 7,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
— 7 —





FEUILLETON.



Z M Ý C 23 P A M Ę T 2.

Cyrillistűm pro radost napsal Dr. Rudolf 1VlOntanus. (Pokracování.)



Jiz jsem byl, milí ctenárové, k tomu odho- jen tak ledabylo se tázu: »Mnę se zdá, ze

dlán, ze se svými pamętęmi v »Cyrillu« máte notnou rýmu ?«

se více ani neukázu. Nechtęl jsem trpęli- »A coz rýmu; z té si clovęk jako já

vost Vaši dále napínati a Vás takovým nic nedęlá,« pravil, a pri tom vylovil z hlubin

ctením unavovati. — Za to jsem męl na kapsy svého šosáku modrý šátek, — »ale

práci nęco rozumęjšího. Chodil jsem mezi mnę se zdá — s dovolením —«. Pridrzel

zidy do templu a do synagogy, konferoval šátek a dvakráte táhle zatroubil jako po-

jsem s rabbíny a zidovskými kantory, pro- nocný, kdyz troubí druhou hodinu z rána. —

bíral jsem staré i nové knihy hudební a to »Ale mnę se zdá, ze mám tu vozhrivku,

všechno jsem cinil jen proto, abych, pokud ci jak ríkají té nemoci, co nyckonc na lidi

mi cas a má šedivęjící a silnę pelíchající leze.«

hlava stací, poznal trochu té staré a nové »Chcete snad ríci chripku« opravuju ho,

zidovské muziky a potom Vám o tom ozhrivka se jmenuje chripní nemoc kotiská«.

v »Cyrillu« nękolik poucných cláneckű na- »Inu vędí,« mínil dobrosrdecný náš po-

psal. Vzdyt naše krásná hudba církevní má štovní Merkur, »sprostému clovęku, jako

své hlavní dva koreny zapuštęny ve staré já, je to jedno, ríci tak nebo tak ; clovęk,

hudbę hebrejské a recké. Ambros jistę si jako já, který musí porád, at je všední

to dobre rozvázil nez napsal: » Vir sehen den nebo svátek ve sluzbę po tolika ves-

gleich in Anf~ngen der christlichen Zeiten nicích bęhat, ze do toho Bozího lcostelícka

die Elemente aus Palaestina und aus Ilellas ani neprijde, jest krom té drahé duše, bez-

wie zwei Stróme zusammen- und ineinan- toho jako kűń; táhne jako kűń, stűnę jako

derfliessen. Von der Musica sacra der He- kűń az padne jako kűń.«

bráer holte sich die Musilo des Christenthums Ani jsem neposlouchal dále výklady

die Heiligung, von der Tonkunst der Grie- dobrého toho clovęka, ponęvadz celou po-

chen holte sie sich Form, Gestalt und Schcn- zornost moji zaujal list, jejz jsem právę

heit.« v ruce drzel. Zaplatil jsem poslovi, odevzdal

Moji známí veselého temperamentu, udę- mu prichystanou svoji zásylku a prál jsem

lili mi ovšem nękolik ústních i písemných mu, aby se brzy té chripky zbavil.

štulcű, ze jsem v prosinci se svými pamę- Uz aby to Pán Bűh dal« rekl jiz mezi

tęmi zamrzl, ale clovęk od mládí tolik oštu- dvermi a odešel.

chaný toho málo dbá. Mnę v uších hucely Otevru zmínęný list, který byl vysta-

staré hebrejské instrumenty, nebel a kinnor, ven od generálního štabu Cyrillistű a ctu

machol a šališim a kdyz jsem si vzpomnęl Cyrillskou depeši. Generalissimus mi na-

jak o zidovském svátku »chag hassukót« rizuje, abych na zádost mnohých odbęra-

zpívali v templu pan Popper a pan Pereies, telű psal »Pamęti« dále.

to mne více zajímalo, nez-li všechny štipce Ruce mi klesly i s listem, v hlavę mi

veselých kamarádű. zavírilo a já v hlubokosti své tęzkosti zvo-

A tak jsem i dnes hledęl vyzpytovati lal: »Haše magtém bené Jisrael? Wai lí!« —

hlubiny myšlénelc slavného Asafa, prvního »Netocte se nám tu dlouho, at nám tu

leapelnílca Davidova, kdyz se v obycejnou frkacku tady nenecháte« kricela dole na

hodinu prizcne dlouhonohý poštovní posel poštovní ordonanc naše dęvecka, která se

celý uchvácený. Chudák funęl jako starý chripky nesmírnę bojí.

poštovský valach, kdyz ubęhne tri míle. »No, no, však by vám trochu té vo-

»Vítám vás, tatíku,« pravím, »coz pak chrípky neuškodilo,« hartusil posel, »na

jste dnes tak pospíchal, ze jste celý uri- všechny zenské by męla prijít, alespoń by

cený ?« se z té jedovatiny, co v kazdé vęzí, vyfr-

»Ale kde pak jsem pospíchal,« odmlou- kaly a byly by potom hodnęjší.«

val silnę huhńavým hlasem, »vzdyt sotva Dvére bouchly, závora klapla a více

jdu.« Otevrel brašnu a vyndaval listy mnę jsem z poucného toho výkladu neslyšel.

nálezející. V nose mu pískalo jako v roz- Vstal jsem a vyndal jsem arch papíru a

štemované píštale ctyrstopového principalu. zacal jsem ihned psáti pamęti své dále;

Vzal jsem listy a prohlízím adressy a tot víte, pefel je pefel. A tak moji milí

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ