|
| ||||
| ||||
|
AsOPIs
katolickou posvátnou Cyrillské. 1890. Rocllík XVII, P. J. LEHNER. C1Slo Z. 31 %G///qy////yi~////?///////// 1. Prípravná doba Cyrillská. Píše F. J. Le7araer. Diecése Králové-Hradecká. (Pokracováni). S podobným nadšením ujímal se v P o d ę- vzdy u varhan po ruce vlastních, spolehli- b r a d e c h zpęvu církevního kaplan Blazej vých zpęvákű. Jakmile Cecilie pocala po- Krunert, poradiv se s vypravovatelem, kte- vzbuzovati a navádęti ku pęstování zpęvu rého v Karlínę za tou prícinou navštívil. liturgického, oba — farár Alfons Illem a ucitel Zrídiv školu pęveckou, do které se hned J. Pacholík —s vroucností ujali se chorálu 30 dítek prihlásilo, pocal vyucovati zpęvu gregorianského; pan farár pocal zpívati orace, od základu, v cemz jej reditel kűru Janda epištolu a evangelium zpűsobem v missálu i varhaník Polanský ochotnę podporovali. predepsaným, opustiv zpűsob tehdáz v die- Na svátek i-Iromnic 1875 mladistvý sbor cési všeobecnę uzívaný, reditel kűru pak na prednesl poprvé Rampisovu »Missa Cuni- gregorianský zpęv gregoriansky odpovídal, bert«. Následovaly Stehleova »Salve Re- nacez o pouti svato-Vavrinecké na místo gina«, Wittova »in hon. sc. Ambrosii«, mše hlucné hudby nástrojné poprvé v chrámu chorální, Skuherského Missa Quinta, Wit- ozvala se vokalní mše Greithova, coz obecnę tova »Exultet« a Stabat mater, Greithova s pochvalou a uznáním prijato bylo; násle- op. 27., chorální Requiem, Foersterova »de dovala Stehleovka a Rampisovka, ac celé Beata«. Pri tom pęstován jest soustavnę vűkolí ještę statecnę troubilo, pískalo, bu- i chorál. Neunavnému cviciteli bylo zápasiti bnovalo a intradovalo. To dęlo se za po- s neustálými prekázkami. Vętšinou zpíváno moci ochotníkű v kancelárích, po obchodech jest dvouhlasnę, jelikoz muzských hlasű ne- a j. zamęstnaných, jejichz pocátecní horli- bylo lze získati. Po dva roky oslavil sbor vost všalr, jak vesmęs se objevuje — zvolna o pouti v Libici sv. Vojtęcha, kde o pout- ochabovala. Zkušenost tato všudy se objevu- ních sluzbách Bozích prispęním vűkolního jící zavdala prícinu ku zrízení pravidelné ucitelstva zpíval. školy pęvecké co pevného základu trvalé a Ve Z b r a s l a v i c í c h podali si ruce rádné cinnosti Cyrillské. Zakoupen dosta- k dílu spolecnému — jak býti má — farár tecný pocet škol od Nejedlého a kancionálkű a ucitel. Hned po vyjití kancionalu sv.-Jan- redaktorových, s nimiz zahájeno jest pravi- ského jali se pilnę vyssávati kvęt z kvętű delné cvicení. Malí zpęváckové se tuzili, písnę ceské, snášejíce med do oulu chrámu chorály jim o vętších slavnostech hezky Pánę. Úhrnecnę zavedli pomocí dítek i S stejnomęrnę a ráznę z úst plynuly. Dvę mešních a I20 jiných kostelních písní pro chorální mše z kancionálku, jednohlasná mše rűzné doby roku církevního. A ze Pán Bűh Wittova »in honorem sc. Ambrosii« a Sku- obdaril reditele kűru cetnou rodinou, męl herského Missa Quinta, mile strídaly se | ||||
|