|
| ||||
| ||||
|
s dvouhlasnými Hallerovými Missa Tertia od lehcího k tęzšímu postupujíce predná-
a Missa Quarta. Prirozeným vývojem do- šeli nejprve motetta od rűzných skladatelű, stala se napotom na repertoire 4hlasná mše jako jsou: Witt, B. Kothe, Liszt, Foerster, »in honorem sc. Ferdinandi« od Skuher- Ett, Mettenleiter, Aiblinger, napotom mše, ského a j. Ze pocátkové tak utęšení ne- jak následují : Stehleovu »Salve Regina«, zplodily v druhém období zivota Cyrillského Molitorovy op, I I., 12., 13., Wittovy »Exul- jednotu Cyrillskou, v zájmu dobré vęci jest tet«, »in hon, sc. Augustini«, »in hon. sc. zeleti. Kéz alespoń nyní stane se skutkem Luciae«, Greithovu op. 13, »in hon. sc. Jo- vroucné prání vęrných Cyrillistű ! sephi«, Kaimovu »in hon. sc. Caeciliae«, V konventním chrámu Pánę Z e l i v- posléze Wittovo »Stabat Mater« op. 7., s k é m ujal se obnovy zpęvu posvátného Hallerovo »Te Deum« do D, Ettovo Re- reditel kűru, Em. Vanęk, zahájiv cinnost quiem do Es, Wittovu 2h1. mši pro defun- v den sv. Augustina, patrona rádu premon- ctis a téhoz litanie lauretánské do C dur strátského, Hanischovou mší »Auxilium chri- c. 3., op. 13., jakoz i litanie Ss. Nom. Jesu stianorum« hned r. 1874, nacez v adventę op. 13. a j. Na rozmnození sboru pęve- pocal s láskou pęstovati píseń obecnou, ckého vyucoval pilný a svędomitý reditel zvoliv si k pocátkűm druhou mešní píseń zpęvu ve dvou oddęleních po trech hodinách adventní z kancionalu sv.-Janského, kterou týhodnę, rozmnoziv pocet skladeb novými. strídavę prednášíval sbor malých zpęváckű Za materíál pouzito obou sešitű motett od jednohlasnę se sborem velkých zpęvákű Witta, Liber Motettorum, od Stehlea, motett ctyrhlasnę zpívajících. Utęšenęjších zpęvű od Skuherského, sbírky od Oberhoffera, adventních v konventualním chrámu Pánę 4 Gradualií pro dobu adventní od Foerstera, na dávné casy prý nebylo. Od toho casu príloh listű Wittových a redaktorovy »Ce- hlas verejný se odmlcel az na dobu nejno- cilie«. Z mešních skladeb pribyly: Skuher- vęjší, v níz ze soukromého listu vdp. pre- ského Missa Quarta, Brosigova op. 7- E moll vora redaktor se dozvídá zpráv potęšitel- a op. 29. C moll; — pro mše zádušní: ných. Schenkova c. i. D moll a c. 2. A moll, Také na horách Krkonošských hned na Hallerovo Requiem do Es s prűvodem po- úsvitę snah Cyrillských rázem ujala a pro- saunű, Wittovo op. 25. 5h1. — Kromę uve- vedla se reforma zpęvu církevního ve V r c h- deného nacviceny jsou dále: »Te Deum« 1 a b í, kde pred tím štastnę se bubnovalo, od Hallera, Vesperae ve falso bordone od troubilo a hrálo, az i Rűbecoulovi zaléhaly Mettenleitera, Pašije od Molitora, Stace uši. Bylo prý tam mosaze a dreva az na lc prűvodu o Bozím Tęle od Leitnera, pro zbyt, za to však zpęvu ani zbla. Nastoupe- vecerní poboznost na velký pátek na místo ním nového reditele kűru, Vojtęcha Miillera, obvyklých oratorií Wittovo »Stabat Mater« nastal náhlý obrat. Prispęním dękana Webra a 14 štací krízové cesty. Tak krásnę roz- nedávno zemrelého, na kterého redaktor kvętl zpęv církevní v męstę, kde duchovní s vdęcností vzpomíná, kdyz co dvanáctiletý s reditelem na spolecném díle úsilovnę a pacholík odvázil se do Prahy, aby se po- nadšenę pracovali a udrzuje se vytrvalostí kusil o prijetí do semináre za vokalistu, vy- a nadšením vzorného reditele, Vojtęcha Műl- zbrojen jsa jedinę listem tehdejšího kaplana lera, dosud na téze výši. Rokycanského a nynęjšího dękana Jaromęr- V Novém Kr. Hradci prihlásil se ského, Bedricha Landrocka, na reditele semi- ku praporu našemu ucitel, Karel Pic, jak- nárského. Znamenitý hudebník Landrock byl mile mu r. 1876 svęreno bylo rízení kűru, jakozto bohoslovec prefektem choru v Praz- zahájiv cinnost na bezpecných základech ském seminári, nástupcem jeho pak Weber, zrízením školy pęvecké a shromázdiv kolem u nęhoz malý zadatel dęlal prijímací zkouškii sebe nękolik zpęvumilovných obcanű o hudbę — a byl prijat za seminárského vokalistu církevní s ním stejnę smýšlejících, tak ze a studenta. Tímto prijetím rozhodnut jest sbor hned na pocátku cítal 7 sopranű, 5 altű, veškerý zivot vypravovatelűv. S pietou vzpo- 5 tenorű a 5 bassű. Místnost ke schűzkám mínává si na prívętivého a velelaskavého propűjcil jeden z clenű. Pravidelné zkoušky prvního predstaveného svého, jehoz obraz konaly se trikrát v týdnu a clenové brzy tkví dosud v duši. S vdęcností tudy pripo- prilnuli k sobę onou páskou prátelské shody, míná, ze z vűle dękana Webra zahájena která se v Cyrillských Jednotách tak krásnę jest reforma zpęvu chrámového ve Vrchlabí objevuje. V kostele pocala cinnost o pűl- a bęhem trí rokű nadšeným reditelem, Voj- nocní a na Hod Boií vánocní Stehleovou tęchem Műllerem, vzornę pPovedena. Dękan »Salve Regina«. O pűlnocní konati slavnost s reditelem seradili a vycvicili sbor zákű, bez trumpet bylo tehdáz v osadę vęcí ne- dopinęný nękolika muzskými hlasy, s nímz slýchanou. A ejhle! nebylo zádné hany, | ||||
|