|
| ||||
| ||||
|
— 16 --
»At je tu také Franta,« kricel jsem zou- svaté písnę, sIetęlo se celé hej no komárű, kterí fale a s plácem drzel Francka za kazajku, bzucíce prizvukovali jí tenounlcými hlásky, az pan ucitel dovolil, aby Franta zűstal se jakoby na houslicky hráli, dokud zpívala. mnou. Pak jsem se upokojil a vzpomęv si, A kdyz tedy nerozumná zvírátka zpęvem ze mám v tašce menáz, kamarádsky jsem Pána Boha chválí, my rozumní lidé bychom se o ni se svým soudruhem rozdęlil. )~ran- nemęli Pána Boha zpęvem a hudbou osla- cek zasekl ihned ostrý svűj hryz do kusu vovati ? Svatý David oslavoval Pána Boha buchty a nez jsem se ohlédl, zmizela svého, zpívaje zalmy a zpęv doprovázeje v hlubinách jeho zaludku jako ve vyschlé na harfu osmistrunnou a vyzývá celý svęt: cisternę. Tamtéz ulozil ihned na to daro- »Chvalte Boha na harfę a na citháre, na vaná mu všechna tri jablka, která schrou- strunových nástrojích, na píštalách a na pal i s ohryzkem i s bubákem. varhanech«. A sv. P a v e 1 v epištole k Efes- Mezi tím trídil pan ucitel své vyvolence ským zbozný zpęv mezi dobré skutky po- na více oddęlení, jímz nęco zvláštního na- cítá. Proto, milé dítky, budeme se ucisti kazoval; co, to jsem neslyšel. Nás zacátecníky zpęvu a hudbę, budeme zpívati a hráti, postavil zvláštę a ponęvadz jsme se teprve abychom jako sv. František zlé od sebe męli uciti notám, nazval nás notáry. Bylo zahánęli a jako král David Pána Boha nás, nastávajících notárű, asi patnácte, samá chválili.« drobotina, jenom zrzavý Francek vynikal nad nás jako cervený tulipán, který se Tak a podobnę mluvil pan ucitel dále vtrousil do záhonku macošek. a rozjaril se jako kazatel, kdyz oblíbený Po dűkladném roztrídęní, spustil pan svűj predmęt probírá; avšak také to umęl ucitel k miláckűm svým delší sermon, jako kazatel a cítávaje pilnę v starých le- v nęmz nadšenými slovy vychvaloval hudbu gendách svatých i v knihách svętských vplí- a zpęv a rozjaroval nás ku lásce k obęma. tal v rec svou mnohé vhodné priklady. Aby »Pozorujte zivot Pána Jezíše,« pravil pak nám dodal chuti k ucení se, vypravo- k nám mezi jiným. »Pri narození jeho val nám nękteré episody ze zivota slavných zpívali andęlé v oblacích nebeských. A ve hudebníkű. svatém evangeliu cteme, ze po veceri po- »Slyšte, milé dítky,« vykládal dále, slední všichni vstali, modlili se a zazpí- »slavný Mozart jako šestileté dítę dával vali. Vidíte, milé dítky, náš Spasitel za koncerty na piano. Jsa sedmiletý chlapec, zpęvu se narodil a zazpíval si, nezli šel hrál jednou v męstę Heidelbergu na varhany trpęt. Bűh zpęv miluje a stvoril tisíce an- a s takovou zrucností prohánęl manual a dęlű, aby nebesa rozléhala se jásavým pedal, ze všichni pritomní se az dęsili. zpęvem jejich. A pravý, ze zbozného srdce Místní pan farár tamęjší pak dal o tom vycházející zpęv a hudba nás ciní Bohu zvláštní zprávu napsati na varhany pro milými, k Bohu nás vede a u Nęho udrzuje. stálou památku, kde se zpráva ta az po Svatý František B o r g i á š v prázdné dnes nachází. Tentýz Mozart jako dvaná- chvíli pęstoval hudbu a zpęv, ríkávaje: ctiletý chlapec dirigoval na Vídeńských »Ciním tak proto, abych se od Boha ne- chorech slavné mše, takze Londýnský mistr odvrátil«. Ba i ta príroda pina jest zpęvu Bach o nęm ríkával: »Tento dvanáctiletý a hudby; vzdyt Pán Bűh dal na tuto zemi chlapec ví z hudby více nez mnohý šedivý miliony zvírátek, aby mu zpívala rozlicnými regenschori«. — Vidíte, ze tedy i dęti hlasy písnę chvály. Vidęli jste nęlzdy ma- mohou jiz býti slavnými hudebníky. Ale lického sedmihláska sedícího na vętvicce musí se cviciti, pilnę cviciti, jako Mozart. jak tenounké hrdélko svoje nadouvá a vy- Povím vám ještę jiný príklad ze zivota ve- luzuje z nęho tak krásné tony, ze by likého hudebníka Beethovena« — pan uci- clovęka rozplakal? Slyšeli jste jiz radostnę tel pri vyslovení jména toho nazdvihl sa- jásati krepelicku v poli, cernohlávka v hou- metovou cepicku — »Ten od ctyrech let štinę, slavícka u potoka, j irici na obrubę hrál klavír a sedávaje na stolicce pred kla- domu a malého cermácka vedle na štępu vírem casto s plácem se po ocku dívával starém? Hle! tito všichni ostatní ptáckové rű- okny ven, kde dęti vesele bęhaly, a on znými hlasy svého Stvoritele chválí. A nejen musil uciti se hudební úloze! Ale odmęnilo ptáckové, i ctvernozci, ano i ten hmyz! Svatá se mu to; nebot se stal tak slavným hu- R o s a L i m a n s k á obývala malou svętnicku debníkem, ze dosud nikdo ho nepredstihl.« v zahradním altánku a kdyz zacala zpívati (Pokracováni.) S Lu(iební príloLon císlo 2. Nákladem vydavatelovým. — Knihtiskárna .Politiky« v Praze. | ||||
|