|
| ||||
| ||||
|
Zdá se, že Pán Bůh má nás rád. Posílává nám v pravý čas mule, jichž doba právy potřebuje.
V době, když hudba kostelní hluboce klesla, ze starobruěnské svatyně sv. Tomáše počaly se ozývati čarokrásní a okouzlgjící zvukové _jiné jakési, ale vážné a svaté a zbožné hudby kostelní, a ozvěna odrážela se brzy z Velehradu, brzy z Olomúckého velechrámu, nyní pak zní a rozléhá se již ve velmi četných chrámerlr zbožné Moravy. M i s t r P a v e 1 K ř í ž k o v s k ý stal se apoštolem obnovené hudby chrámové na Moravě s výsledkem velmi štastným. Nyní jest včele prvního kuru areidiecése olumúcké a evičí zároveň a připravuje horlivé alurnny arcibiskupského semináře, aby jednou mladí kněži símě obnovené hudby církevní s láskou a pravým vkusen- roznesli a rozsili po veškerých dědinách požehnané areidiecése. A když ,již símě pečlivě pěstované ujalo se a bujně a vesele roste na úrodné půdě reformuvaué hudby chrámové, tak že odevšad se ozývají hlasové volajíeí : .Dejte nám skladby ale 1 e h k é a p ě k n é !" — náš Pavel Křížkovský ujímá se nesnadnélio úkolu a rozi•ešuje jej štastně a zdárně. Za vícedenní, nazapomenutedlné, utěšeué a velmi mne oblažující návštěvy u milovaného přítele na Moravě sesterské s radostí jsem seznal, že to, co hledáme, odpočívá v bezpečném úkrytu opatrně zabedněné truhlice. Kterak však možno dítka zavřená z temného úkrytu vysvoboditi a na světlo Boží dostati? Komu jest známa šlechetná, jemná, srdečná, přílišně však skromná povaha P a v l a Kříž k o v s k é h o, uzná, že beznásilné unešení zavřených krásek nebylo úkolem příliš snadným. Láska ale všechno přemáhá. Milým přátelům pravé hudby chrámové podávám tedy l e h k o u a p ě k n o u skladbu Pavla Křížkovského. První, nikoli však poslední. N á s 1 e d o v a t i b u d o u 1 itani e, mše, motetta, requiem, sváteční Introity, vložky a j. V té truhlici je toho mnoho. Co zejmena této skladby se týče, každému skladateli dobře jest známo, jakých obtíží se naskytuje při komponování Ambrosianského chválozpězu „T e D e u m 1 a u-d a m u s " Ta ustavičná gradace, ta neobycejná délka textu, s větami vesměs krátkými a úsečnými — činí veliké požadavky na hudebního skladatele, nemá-li skladba jednak jednotvárnou, jednak přílišně dlouhou býti. „Te Deum” zpívá se na mnoze po slavné mši sv., která sama o sobě dlouho trvá. Zcela přirozeně žádává se na ředitelích kůru, aby Te Deum při vší délce textu přece nebylo příliš dlouhé. A což teprvé, má-li k veškerým těm požadavkům býti ještě lehké, aby také kůry méně dokonalé dovedly je zpívatí byf i v nejmenších vesničkách ! Te Deum od P. K ř í ž k o v s k é h o všem řečeným požadavkúm zadost činí. Jest 1 e h k é, jak každý hudebník z partitury na první pohled vidí tak že není ani možno si mysliti vícehlasnon skladbu snažší. Jest k r á t k é, poněvadž skoro polovičk a textu se pouze recituje, jednohlasně neb vícehlasně. Jest neubyčejuě r o z m ani té; mohutné unisono střídá se mile s harmonií vícehlasnou; zde zpívají Soprany a Alty, tam opět Tenory a Bassy ; brzy s průvodem varhan, brzy bez průvodu ; na velebné unisono se slavným průvodem následuje klidná věta čtverhlasná pouhýcb prosebných hlasú lidských. Větší rozmanitost není aui možná. Při veškeré jednoduchosti, krátkosti a rozmanitosti nepostrádá však ani ceny umělecké. Skladba jest provedena s 1 o h e m u š 1 e c h t i 1 ý m a s v a t y n ě d ů s t o j n ý m, ovšem jen pro toho, kdo chce Pána Bohu děkovati, jak křesfanu viibee děkovati sluší, — vyjádřiti radost se slzou díků v oku. Skladatel vesměs přidržel se melodie choralního Te Deum. Co do provedení, jest v partituře udáno málo znamení, těch však dlužno šetřiti v e 1 m i s v ě d o m i t ě. Zejmena : rozličné, přiměřené t e m p o, patřičné p ř e s t á v k y a správné a stejné o d d y c h o v á n í (nikoliv při čárách taktovních, nýbrti při čárkách oddychovacích v textu, neb notách znamenaných), především však velmi s p r á v n á deklamace spatřičnou přízvučností slov, a stejné vyslovování zejmena při čtverhlasná recitaci a j. Zde jest tedy, co hledají přátelé reformy hudby kostelní : Skladba 1 e h k á a pěkná, dobrá a praktická! Lehner. MMF' S hudební přílohou č X. a ,31ethodem” č. 9. -IING Nákladem vydavatelovým. — Knbhtiskárua Mikuláše a Knappa v Praze, v Karlíně. | ||||
|