|
| ||||
| ||||
|
— 27 —
podmínkou zdaru. Tím se ovšem predpoldádá, Marianská a Pange liugua anebo všecko aby sám byl zrtatelem, anebo alespot1 Mi- a to nejobycejnęji vicehlasnę se prednášelo. lovníkem presného zpęvu církevního. Kdc Nezűstalo však dlouho jen pH správných však má dosící potrebných 1: tomu vędo- nešporácli. Pocaly se sourodnę i dopolední mostí a vyzbrojiti se vkusem vytríbeným? sluzby Bozí oslavovati. Provedena jest rádnę V seminári. !.a tou prícinou rozkázala Skuherského Missa IV., Birklerova q.hl. synoda Prazská z r. 186o, aby predevším mše »ad similitudinem contrapuncti« pro »v jednotlivých seminarích kleri- muzský sbor, Kaimova »lesu Redemptor« kálních nikdy nechybęla prílezi- a j. Vlozek nastudováno 5o. Do zásoby tost k dűkladnému vyucení a vy- nakoupeno 14. mší z dobrovolných príspęvkCt cvicení se v chorálu gregorian- bohoslovcű samých, dílem obętavostí tehdej- ském, jakoz i vc zpęvu vícehlas- šiho vicerektora Zenefelse a adjunkta Dr. ném na zálrladę jeho zbudovaném«. 1_ukše. Úsilovnou a nadšenou pécí horského Od prvopocátecního zahájení díla reformac- ozýval se takovou męrou chrám seminárský ního pohlízel redaktor s veškerou touzebno- kazdé nedęle pri ranních i odpoledních sluz- stí po seminári Prazském, v nęmz na bách Bozích presnými skladbami církevními laięze vychován byl, poukázav hned v 1. cetným sborem bohoslovcű výtecnę predne- rocníkű tohoto casopisu k zálezitosti tak senými. Pri pocetí májové poboznosti v ko- dűlezité. Mladistvá srdce bohoslovcű jsou stele sv. Klementa zpívány s nemalým úspę- vnímavá. Slovo se ujalo. Jiskra lásku bo- chem litanie Palestrinovy pro muzský sbor, hoslovcű roznítila v zár. Bylt tehdáz pre- na ukoncenou pak poboznosti Krízkovského fektem choru seminárského hudebník nad- Te Deum. A tak pílí neunavnou rázného šený, ctenái-stvu Cyrilla z feuilletonu »'L mých reditele provedena jest reforma zpęvu chrá- pamętí« dobre povędomý Dr. Rudolf mového ve smyslu úchval synodálních bę- I I o r s l: ý, který v seminári Prazském re- hem jediného rohu a ukázáno tím, ze láska formu zpęvu církevního štastnę zahájil, vęci i zdánlivę nemozné zdárnę vykonává. První nesmęlé pokusy staly se r, 1875 nę- Osení Horským zaseté neprestalo se zele- kolika ctverozpęvy Wittovými, jedenkráte nati, rűsti a rozmáhati. Roku následujícího pak i celou chorální mší. O slavnosti sv. rozmnozen jest repertoire Skuherského mší Cecilie pi-ednesena Skuherského Missa V., »in hororem beatae Agnetis de Bohemia«, pri pontifikální mši zlatníkű Rampisova Hanischovou »Missa Auxilíum christianorum«, Missa »Cunibert« s prispęním sopranistű a jakoz i mší »in hon. sc. Bonifacii« jedním altistű kn. arcib. konviktu. Jelikoz všale z bohoslovcű Vratislavských tehdáz v Praz- sbor bohoslovcű pri mších byl príliš obme- ském seminári za kulturního boje v Praz- zován placeným chorregentem sesvętacené ském seminári útulek ualeznuvších slozenost, a kriklavé hudbę nástrojné s tęlem a duší kromę cetných Offertorií a Gradualií od oddaným, zacal Horský opravovati a zdo- skladatelű domácích komponováných. Ta- konalovati nešpory, které od 4. nedęle ad- kovou męrou pripravována a vzdęlávána ventní 1876 az po tuto chvíli v seminári jest pűda pro rozkvętrpęvu posvátného na Prazském vzornę se zpívají, pri nichz po- nejdűlezitęjším místę arcidiecése. kazdé bud liymnus, nebo príslušná antifona (Pokracování). Obecná Jednota Cyrillská. Cechy. Arcidieeése Prazská. Z Ceského Brodu. (Zpráva o cinnosti Cyrillské plápolu horlavin, po nichi v krátce nic více nezbývá, Jednoty za minulý role.) Zpráva o zarazení a prvé leda hrstka popele . . . Nemohlo zajisté býti jinak, cinnosti mladické jednoty naší podána byla jii svým nez ie jednota naše, cítajíc cetný sbor dobrých, pro casem v listech tęchto.Lbývá mi toliko pripojiti k ní zpęv nadšených zpęvacek a zpęvákű, dodęlati se mu- výcet další cinnosti bęhem rol.u. Nepreceńuji nikterak, sila výsledkű utęšených. Dodám-li ještę, ie se k tomu dím-li, ze vývoj Cyrillské jednoty v Ceském Brodę druzila zejména na pocátku cinnosti naší i vzácná hor- napiniti musi kazdého prítele obrození hudby posvátné livost a píle cinných clenű v navštęvování zkoušek, a radostí upiímnou, Dej, Boie, jen, aby se nemohlo ze výkony jednoty posuzovány byly s povzbuzujícím, o nás nękdy ríci, ie prvę nadšení naše podobno bylo všeobecným a velice lichotivým uznáním, odhalil jsem | ||||
|