|
| ||||
| ||||
|
_36_
sluzba. Program by1 tak usporádán, ze den vídeńský, biskupové králové-hradecký, lito první vęnován jest chorálu gregorianskému, męrický, brnęnský a seńský, svętící biskup druhý den polyfonii, den pak tretí písni solnohradský, opatové, prelátové, kanovníci, obecné a varhanám. Pouceni, potęšeni a duchovenstvo, šlechta, męštanstvo a hosté nadšeni rozešli se veškerí úcastníci do osad ku slavnosti do Prahy zavitavší ; napotom svých svatę slibujíce, ze jedenkazdý stane pak serenádou pred palácem arcibiskupským se ucitelem, pęstitelem a rozširovatelem a posléze slavnými sluzbauZi Bozími, které zásad Cyrillských. na podękování Bohu slouzil J. O. Monsig. Roku následujícího konaly se t r e t í František hrabę Schónborn. Kdyz pak brzy exercicie Cyrillské opętnę v Praze na to uvedený biskupem Budęjovickým se od 21. do 24. srpna 1882, k nimz sešlo se stal, jednota Cyrillslá a bohoslovci semi- 74 úcastníkű z veškerých diecésí, z nichz náre rozdęlili se o zpęvy pri biskupském bylo 31 keęzí, ostatní pak ucitelé a reditelé svęcení, rozzehnavše se posléze s odcháze- kűru. Oddęlení ceské po celé tri dny vy- jícím biskupem pęveckými slavnostmi jednak ucoval zpravodaj, oddęlení nęmecké slovútný ve dvoranę Svato-Václavské, jednak v se- znatel chorálu, P. Ambroz Kienle. Zkouška minári. Cetní úcastníci obou památných instruktivní v polyfonii konala se spolecnę slavností roznesli povęst o velebnosti pres- a rídil ji rovnęz predseda. Ku praktickému ného zpęvu církevníko do rűzných koncin dopinęní a zivému znázornęní prednášek vlasti. konány jsou tri koncerty a zpiváno po tri Jestlize prvé troje exercicie Cyrillské dny pri bohosluzbę dopolední a odpolední v Praze se konaly, slaveno jest ctvrté porádkem, jak následuje: Pri mši svaté cvicení církevnę-hudební v Brnę prvního dne 1. mše obecná z kancionálu s nevšední o'. sv.-Janského, druhého dne mše chorální, nictví arcipastýre samého, j. M. nejd. pana tretího dne mše Palestrinova; pri odpo- biskupa, Dr. Františka Sal. Bauera, zahá- ledních sluzbách Bozích prvního dne zpí- jivšího slavnost pontifikální mší svatou ve vané ceské litanie, druhého dne chorální chrámu Pánę kathedrálním, jakoz i vzletnou nešpory a ctverhlasné litanie, tretího dne promluvou pri schűzi slavnostní, k níz do- nešpory ve falso bordone. Veškeré zpęvy stavilo se kromę cetných hodnostárti duchov- prednášela škola Cyrillská, která téhoz roku ních na 600 úcastníkű z diecése brnęnské kromę jiných výkonű rádných i mimorád- i odjinud zavítavších. Ve slavnostním shro- ných zpívala o jubilejní slavnosti na Svaté mazdęní recnil podepsaný predseda o histo- Hore pri pontifikálních sluzbách Bozích, rickém vývinu hudby posvátné, strucnę které v hlavní den slavnostní slouzil nuntius vylíciv charakteristiku jednotlivých dob, J. S. papeze Lva XIII., arcibiskup Vanutelli. P. Ambroz Kienle o krásach chorále, Frant. Kromę trídenních exercicií Prazských konal Kolíselc o písni obecné a prűvodu varhan, predseda téhoz roku nękolik poutí po osa- coz Fr. Musil ihned na harmoniu velmi prí- dách ceských a moravských, kde prednáš- padnę znázorńoval. Druhého dne na svátek kami a vyucováním zpęvu smęr Cyrillský sv. Augustína slouzil v kostele Otcű Augu- šíril, z nichz nejhojnęji navštívena byla slav• stianslcých vys. dp. opat a predseda sla- nost L a b s k o- T ý n e c k á. Kdyz starosta vnostního komitétu, P. Anselm Rambousek, Akademie lcrestanské, J. M. nejdűst, pan pontifikální mši svatou za prítomnosti J. biskup, dr. Fr. Bauer, za vznešeným povo- bisk. M., pri níz na kruchtę prednášel láním svým do Brna odcházel, zpęvem školy skladby smíšený sbor klášterní. Veškeren rozzehnala se Obecná jednota Cyrillská program hudební rídil J. N e s v a d b a, re- s uprímným rádcem svým. ditel kűru kathedrálního. Odpoledne zajeli Následující rok 1883 stal se velepa- si úcastníci zvláštním vlakem, — prvním mátným pro veliké dvę slavnosti, pri nichz to vlaleem Cyrillským, do staroslavného Obecné Jednotę Cyrillské bylo spolu úcin- kláštera Rajhradského, majíce opętnę vcele kovati męrou znamenitou — k n ę z s k é nejdűstojnęjšího arcipastýre, kde pri slavných d r u h o t i n y protektora jednoty, J. Em. nešporách Rajhradská farní Jednota Cyrill- nejd. pana kardinála a arcibiskupa, Bedricha ská rízením P. Petra Hlobila prednesla knízete Švarcenberlca a biskupská k o n- š nevšední dokonalostí zalmy ve falso bor- s e k r a c e J. M. nejd, pana biskupa Budę- done s jinými skladbami vícehlasnými, po jovického, Františlea de Paula hrabęte Schcn- jejichz zakoncení rozproudila se utęšená borna. Památku první oslavila jednota vel- slavnost národní. Velkolepá slavnost zavdala kolepou Akademií pęveckou v refektári se- prícinu ku zrizování farních Jednot Cyrill- minárském, jíz s nejdűstojnęjším jubilantem ských, jichz v diecési brnęnské dosud nej- úcastnili se papezský nuntius, arcibiskup hojnęjší pocet se vyskytuje. | ||||
|