|
| ||||
| ||||
|
— 82 —
poslechnouti první mši svého syna Předmět hovoru nebylo třeba vymýšleti. V otci mladého hudebníka objevil se mi nadšený přítel chrámové hudby ve smyslu opravném, který z lásky k posvátnému umění vzdal se povolání svého, aby veškeren čas věnovati mohl na zvelebení zpěvu kostelního. Za tou příčinou zařídil si a cvičí ochotnický sbor. Přišla na řadu kapitola o evičení zpěvu, o řízení skladeb, o přednášce, o zvelebování ochotnických sboru a j. Společná jízda tříhodinná mžikem uprchla, a nepromluvili jsme dojista ani jediné věty, která by nebyla jednala o hudbě církevní. . K večeru jsem dorazil do Norimberka — města gotického. Norimberk jest kus zkamenělého středověku s příkopy a hradbami a baštami. Zde není domku, aby na něm nebyl bud arkýř, neb umělý štít anebo alespoii pěkný vykýř na střeše ; zde jest množství krásnýeh a zajímavých chrámu gotických s neocenitelnými památkami Diirerů, Kraftú, Vischerů a j. ; žádná ulice není bez pomníku, kde každý dům má své staleté dějiny ; žádné náměstí bez soch a uměleckých kašen a studánek; zde i nové budovy za městem nákladně staví se slohem gotickým po předcházejícím schválení městské rady, ba i ta nádražní budova —řídký to úkaz -- musela se podříditi všeobecně zde platnému zákonu, — jest gotická z tesanélto kamene a čekárny s křížovým klenutím na sloupech spočívajícím. Škoda, že přeslavné památky v nejslavnejšíeh dobách katolických vzniklé nyní většinou v nikou protestanských se nacházejí! Na štěstí ušly vaudalismu reformatorskému, jenže ehrány druhdy katolické s veškerou svou bohatou úpravou, jaká se k bohoslužbě naší vyžaduje, přeměnily_ se nyní vlastně v musea. U oltářřn nezměněných neslouží se nyní oběti mše sv. ; krásné výšky pro ukrytí Nejsvětějšího nejsou nyní schránkami těla Páně ; obrazy a sochy svatých jsou zde nyní vlastně anomalií, jelikož protestant nectí svaté a světice, které zde se vyobrazují. Cestující čte zde na dveřích chrámových nápis : ,Koinu libo vstoupiti, zazvoá na kostelníka." Kostelník, častěji však kostelnice, která v kostele provozuje živnost prúvodčíhb za plat a za tou příčinou zde celý den mešká zde také snídá, obědvá a svačí, otevře z vnitř, podá navštěvovateli tištěný seznam dříve náboženských, nyní tunčleckých předmětů a člověk jde od čísla k čísla. Oltář n p. má č. 1., křtiteLia č. 2., velký krucifix č. 3., socha Panny -Marie č. 4. atd. Posvátné předměty katolické jsou v protestanské modlitebnici pouhou antiqttitou, — oltář autiquitou, - víra autiiluitou, — zbožnost antictuitou. Norimberk jest většinou protestantský, katolíkiim nechány jeu menší kostely. Město jest však starobylé, krásné ; ovšem veškerá krása pochází z dob katolických. Protestantismus má tu jedinost zásluhu, že je nezbořil. Povšechný ráz obyvatelstva jest zasmužilý. Zvony na věžích ještě jsou z dob dřívějších, ale nepozdravují lid z rána, v poledue a pod večer přívětivým ,,Ave`, aniž zvou zbožná křestany každodenně na mši sv. Jen z věže sv. Vavřince ozve se každého duo o 10. hodině večerní velebný hlahol velkého zvonu. Na zvonění to jest ustanovena velká nadace z dob katolických. Aby oni nepřišli, zvoní protestanté, ač proti svým zásadám Peníze jsou peníze. Ale zvon ten smutně zní a lká, že jest tnu sloužiti těm, které nemiluje a kteří o svobodu jej oloupili. Bývalý krásný klášter Iiartusiánský musel ptroptjjčiti krásné síně své germánskénut museu. — V bývalém kostele klá,~terním jest sbírka gotických oltářů skládacíclt, soch a jiných starožitností kostelních ; na lotru jost sbírka dyptieliil, desk ku knihám modlitebuím, mešním i.jiných drobuějších předmětu; v křížové chodbě sbírka starých náhrobku, řezeb, maleb na skle, ručnic a t, d. Sbírky jsou však krásně spořádány a mohou býti vzorem, až akademie křestauská v Praze počne zakládati a pořádati museum sv(i. V germánském museu Norimberském se pohodlně studují dějiny umělecké způsobem názorným a několikadenní pobyt prospívá valně, je-li člověk pilný. Když bylo vše prohlédnuto dosti svědomitě, zajel jsem si do slavuého druhdy biskupského města Wiirzburgu V památném chrámu Páně biskupském konala se právě pobožnost čtyrycetiliodinná. Jsou to vlastně dva velmi prostranné kostely křížem se protkávající, v nichž každý věk stopy pozastavil. Kostel byl celý deu piný, zpěv a modlitby společné ani na okamžik neumlkly. U dveří chrámových prodávaly se knížky s modlitbami a písněmi. Vstupgjíeí, který knížku ještě neměl, zde si ji koupil, v kostele si ji otevřel a zpíval hned s sebou. Jakolivěk pro ráznost prostorných lodí do kříže se rozbíhajících nebylo žádoucí jednoty zpěvu, ta síla a zbožnost přece velmi mile dojímala. Bylo jitro sobotní. Večer měla v Řezně počíti slavnost Ueciliánská s 5tihlasýtni litaniemi od Fr. Witt-a op. XX, s rozkošným Aguns Dei a překr.ísným-,,Parce nobis | ||||
|