|
| ||||
| ||||
|
-- 37 —
První protektor Jednoty nep~e- po krátkém však nebo delším odpocinku ckal dlouho slavné druhotiny své. Zdráv opętnę cestou upravenou dále se brali ; odešel k biskupským poradám do Vídnę a jinde s mravencí vytrvalosti a zeleznou pílí mrtvého nám jej privezli do Prahy. Zemrel rűzné prekázky s lcrestanskou trpęlivostí vpovolání. Na osirelý prestol dosednul dędic stále premáhajíce kráceli smęrem Cyrill- lásky a apoštolské horlivosti, knize-arcibiskup, ským zvolna sice, ale bezpecnę. Jako v zi- František hrabę Schónborn, který jakozto votę jednotlivcűv, tak i v zivotę spolkovém druhý protektor s otcovskou blaho- stále se strídá radost s zalostí, práce s od- sklonnosti prijal hold synovské oddanosti pocinkem, nadšenost s obcasnou ochablostí, z úst predstavenstva jednoty, jejíz predseda zdar s mimorádným neúspęchem, dobrá téhoz roku rűzné osady farní obcházel, udí- vűle se zlomyslností, útęcha s trampotami, leje návod ku zvelebení zpęvu církevního. K cíli však na obzoru jasnę zárícím, ac Páté exercicie Cyrillské konaly rűznými cestami, vše spęje. Obecná jednota se od io. do 12. srpna 1886 za úcasten- Cyrillská cítá na sklonku prvého desítiletí ství 73 reditelű kűru. O chorálu prednášel 95 Cyrillských Jednot farních s nadšenou p~edseda jednoty, o polyfonii prof. Josef láskou k sobę lnoucích a presnou hudbu Foerster, illustrovav prednášku Palestrino- církevní pilnę a svędomitę pęstujících. Zdá-li vou »Missa brevis«, o rűzných druzích hudby se, jako by pocet jednot dosud zrízených liturgické kn. arc. ceremonár Jo ef Pachta, neodpovídal usilovné práci piného desítiletí, o úpadku hudby kostelní Jan Zelinka. Zpęvy díuzno uváziti, ze pocet sborű kostelních pri slavných bohosluzbách a pri koncertu smęrem Cyrillským krácejících, v organisaci duchovním prednášela škola Cyrillská ríze- však Jednoty Cyrillské dosud nepojatých ním Fr. Chluma. Slavnosti Prazské rovnala jest nejménę trojnásobný, jako se spatruje se slavnost Plzeńská, kde predseda v Praze, kde vedle pęti farních jednot Cy- konal prednášku a slavnou bohosluzbu, pri rillských cítá se 24 jiných kostelű s vele- které zpíval sbor I2o hlasű cítající. chrámem sv. Vítským v cele, na jejichz Jestlize exerciciemi Cyri]Iskými kruchtách provozuje se výhradnę presná pripravovala se pűda a rozsívalo se slinę hudba církevní ve smyslu Cyrillském. Volným obecnę, vzrűst a rozkvęt závislým byl od sice, avšak neustálým vzrűstem farních pilné práce jednotlivcűv schopných a Jednot Cyrillských potvrzuje se stará zku- nadšených, coz nejlépe a trvale se darí šenost, ze ku nápravę vkusu zlcarcného zrizováním farních jednot Cyrill- treba jest velké trpęlivosti a dlouhého casu. ských, jejichz organisace stala se Zlorád vękový nelze obratem rulry odstra- prední péci zpravodaje, jíz po celé desitiletí niti. Co zvolna sice, ale na základę hlubo- takmęr výhradnę se vęnoval osobním ná- kého presvędcení se staví, mívá stálého vodem a praktickým cvicením v rűzných trvání. Moderata durant. osadách ceských a moravských, neustálý m V predstavenstvu Obecné jednoty dopisováním, jakoz i odborným casopisem Cyrillské zasedají: predseda F. J. Lehiier, ná- svým »Cyrillem«, který vedle poucování zá- męstek Josef Foerster, kapelník velechrámu soboval Jednoty Cyrillské potrebnými hu- sv. Vítského, jednatel Jan Zelinka, reditel debninami tou męrou, ze poskytnut jim kűru, pokladník J. A. Starý, reditel kűru v hudebních prílohách 17 rocníkű: 25 mší, a clenové výboru josef Pachta, kn. arc. ce- 2 requiem, nešpory ve falso bordone, 5 li- remonár, Josef Cainer, i•editel kűru a Fran- tanií, z Te Deum, vícehlasnou turbu k pa- tišek Chlum, ucitel školy Cyrillské. šijím, vícehlasná responsoria k hodinkám První desítiletí se skoncilo, druhé pašijového týhodne, staroceské Rorate ne- pocínáme ve znamení sv. R e h o r e Vel- dęlní a pondęlní dle rukopisných památek kého, instauratora chorálu gregorianského, pi•esnę upravené s textem odpovídajícím jehoz 13001eté jubileum dosednutí na stolec jak ctiliodným nápęvűm starým, tak poza- sv. Petrský právę v tomto roce po veške- davkűm doby nové, hymny a responsoria rém svętę slaví Církev katolická. Není to k prűvodu Bozího Tęla a na sto rűzných zajisté bez hlubokého významu, ze právę motett a hymnű k rozmanitým prílezitostem. v jubilejním roce sv. P.ehore veliký Farním jednotám Cyrillským rádnę zrí- nástupce jeho, Svatý Otec Lev XIII., rácil zeným a sborűm kostehiím stanovami dosud nejmilostivęji vyznarrenati veškeré jednoty neustáleným vedlo se tak, jako spatrujeme Cyrillské v osobę predsedy ku blahosklonné u jednotlivých lidí letorou a povahou od intervencí jasného protektora Obecné Jednoty sebe se rűznících. Nękde v prvopocátecní Cyrillské, Jeho Eminence, nejdűstojnęjšího nadšenosti statecnę se rozbęhli, kdyz pak pana Icardinála a arcibiskupa. Františka de prvotní horlivost ochabla, náhle se zastavili, Paula hrabęte Sch~nborna. Nejmilostivęjším | ||||
|