| ||||
| ||||
•
katolickou posvátnou s Jednoty Cyril-lšk,6: vydavatel a redaktor 1890, Rocllík XVII. F. J. LEHNER. `Císlo 6. 1. Prípravná doba Cyrillská. Píše F. J. Lehner. (Pokracování). Jako mezi bohoslovci semináre vysky. jakoz i obcasnę poúcny.mi clánky v caso- tovali se i pri jiných kostelích Prazských pisech »Christliche. Akadernie« a »Hirten- nadšení milovníci a pilní cvicitelé, kterí tasche« jím redigovaných. s láskou jali se zavádęti reformu zpęvu po- K Prazským kruchtám ve U. císle mi- svátného. Mezi prvními dluzno jmenovati nulého rocníku »Cyrilla« uvedený m p,idal se Edmunda Langera, tehdáz katechetu r. 1874 c h o r Smíchovský rízem m jo- na dívcím ústavę v kláštere Voršilek. Ze- sefa Bergmanna, roku následujícího zahájena leznou vytrvalostí priucil se nejprve chorálu jest pak reforma zpęvu liturgického v ko- sám, az byl zpűsobilým, aby jiné vyucoval. stele Otcűv Jesuitűv u sv. Ignáce. Na Snahou jeho bylo, aby pri slavných sluzbách sklonku doby prípravné posléze ustanoven Bozích predpisű litur,gických o zpęvu ko- jest za reditele kűru pri c h r á m u s v. J i n- stelním svędomitę setreno bylo. Za tím d r i c h a josef Cainer, který ihned skladby úcelem bylo mu 1 tPouziti zákyń ústavu dscha církevního jal se prednášeti se sbo- dobrovolnę se prihlích, které napotom rem peclivę cviceným, cítajícím 6 sopránű, v hodinách soukromkch zpęvu chorálnímu 3 alty, 6 tenorű, a 4 bassisty, jehoz reper- vyucoval. Takovým zpusobem nacvicil Wit- toire uveden bude v clánku následujícím. tovu 2h1. mši »Exultet«, chorální mši »in Za príkladem Prahy pocalo se i p o festis solemnibus« s chorálním Te Deum, a r c i d i e c é s i ve smyslu Cyrillském dosti Stehleovu 2h1. cnši »Salve Regina«, Wittovu cile pracovati. V Rakovníku zahájil dílo ihl. »in honorem sc. Augustini«, Foersterovu reditel kűru Jan Janák; v sousední vsi 2h1. »de Beata«, Krízkovského Te Deum, L u b n é ucitel Jan Voj ácek Greithovou mši Aiblingerovo 4h1. »Pange lingua,« chorální »in honorem sc. Josephi« se sborem 3o hlasű Requiem, jakoz i chorální Introity, Gradua- cítajícím; v Rokycanech reditel kűru lia, Offertoria a Communiones. Celkem zpí- J. Sixta Haslerovu Missa Secunda, Kai- valo na kruchtę 25 sopránű a 15 altű. Skladby movu »lesu Redemptor«, Wittovou »in ho- mešní zpívány jsou zivę a jistę, chorál pak norem sc. Luciae«, jakoz i celou mší cho- zníval z nevinných rtű dętských s prosto- rální s príslušným Introitem a ostatními srdecnou jímavostí. Bylo vzdy šetreno ve- cástkami z Graduale Romanum ; v C e r n é m škerých predpisű liturgických az do poslední K o s t e l c i reditel kűru J. Marschner mší litery, tak ze panoval dokonalý souhlas ol- chorální »in festis solemnibus« a 4h1. Pie- táre s kruchtou. Svędomité šetrení zásad lovou ; v Z e b r á c e reditel Fr. Hrdina Kai- liturgických hlásal nadšený prítel chorálu movou NIissa »lesu Redemptor«; v S á z a v ę téz širším kruhűm prednáškami v Katolické rídící Karel Pešek Foersterovou Missa »in besedę o liturgické stránce slavné mše honorem sc. Adalberti«, Skuherského mší svaté, zádušní mše, hre na varhany a j., ctvrtou a Wittovou Missa »de Requiem«, | ||||
|