|
| ||||
| ||||
|
-42
v prílohách tohoto casopisu vytištęnou; cis Adventus et Quadrag. i 4lcrát, 24 rűz- v K r a 1 o v i c í c h lékárník Krištof Karnoll ných mottet, 2 Pange lingua, Foersterovo presným zpęvem církevním v pašijovém tý- Te Deum. Introit a Communio pri kaí_dé hodnu, latinskými pašijemi s tur•bou od mši choráL,ę Sbor cítal 4 soprány, 4 alty, Etta, Matutinum s responsoriemi od Witta, 3 tenory a 3 bassy. Kromę výkonného sboru Mottety od Palestriny, jakuba Galla, Arca- cvicil reditel 20 dívek a jinochű trikrát tý- delta, Suriano a j., Wittovou mší »i^ hono- hodnę po dvou hodinách vecerních. Vedle rem sc. .-Nmbro,;ii« a »Exultet«, Singen- zpęvu liturgického pęstovala se s podobnou bergerovou »irr honorem sc. Stanislai« a svędomitostí píseń obecná nejprve z kan- Stehleovou »Salve Regina« ; v SI a né m Foer- ciouálu sv.-Janského, napotom z redakto- sterovou mší sv.-Vojtęšskou: v Kour i m i rova kancionálku. Roku následujícího roz- novę ustanovený reditel kűru Josef Chládek mnozen jest repertoire Skuherského mší Skuherského mší op. XI. a polyfonickou I. pátou, Benzeovou mši op. 15. »in hon, sc. mší pro muzské hlasy od Birklera. Co ze Caeciliae«, Wittovou mšr »in hon. b. Micha- zárodku tęchto se vyvinulo, ukáze doba elis Arch«., téhoz mší pro defunctis op. 24., druhá. 54 mottety, 5 písnęmi mešními, 5 k po- Diecése Brnęnská. zehnání a 6 písnęmi pred sluzbami Bozími a po nic h. Neunavný reditel cvicil oba své Jako v Cechách klícilo záhy zaseté sbory kostelní, výkonný a prípravný, jakoz símę Cyritlské na úrodných nivách sesterské i lid týhodnę po 12 hodinách a jakolivęk Moravy. První dojemní zvukové presného z vyucených mnozí se rozprchli, jak smutná slohu církevního rozhlaholily se v pamatné a zkušenost obecnę ucí, vzorný reditel vyuco- prekrásné svatyni Staro-Brnęnského kláštera covati neprestal. Od Nanebevstoupeni Pánę rízením nezapomenutelného P. Pavla Kríz- r. 1876 do sv. Petra a Pavla r, 1897 na- kovského, jehoz cinnost v rocníku minulém cvicil opęrnę 6 nových mší — Greithovy tohoto casopisu vylícena byla. Ku hlasu »Tres missae duabus vocibus« c. i., Missa redaktorovu v listu tomto prihlašovali se »in cantu chorali« IV., Dritte Vocatmesse, první pracovníci. V d i e c é s i Brnęnské Singenbergerovu Missa »in hon. sc. Aloisii«, ujala se reforma zpęvu posvátného nejprve Hammovu Missa »Maria Clara« op. 6. a v Doubravici na Svitavé, nadšenosti Missa »Tlieresia«, kromę mší pak na sto a svornou snahou duchovního správce s rí- rűzných mottet a menších jiných skladeb dícim ucitelem, vdp. Jana Soukup a bohosluzebných od starých i nových skla- s A l o i s e m Magdou, zaháj ivšich dílo za- datelűv. Bohatý seznam skladeb v kratké vedením chorálních responsorií, Greithovou dobę trí rokű nacvicený se sborem ochot- Missa secunda, jakoz i zvelebováním písnę níkű k tomu cíli zvlástę vyucených vydává obecné zpęvy rorátními a písnęmi mešními dojemné svędectví o nadšené lásce a ne- z kancionálu sv.-Janského jiz roku 1874, úmorné pilnosti reditele. Kdyz téhoz roku Následovala mše gregorianska dvousbornę po sv. Petru a Pavlu odvedli mu na vojnu prednesená školními zpęváky 5o hlasű cí jediného tenoristu pracnę vycviceného, po- tajícimi, presné zpęvy pašijového tyhodne, stęzoval si redaktoru slovy, v nichz zrací Foersterova mše »iu honorem sc. Adalberti« se veškerá ušlechtilost ryzé povahy a ne Missa Quarta Skuherského, a mnoho mot- unavného pęstitele zpęvu posvátného. Pravilt tet rűzných mistrű. Kdyz napotom patron v listu svém: »S jakou radostí jsem cvicíval chrámu, kníze Hugo Salm, z knihovny své krásná, umęlecká díla! Bohuzel, ze radost zapűjcil sboru Proskeovu sbírku »Musica obrátila se mi v zalost pro ztrátu tenora. Divina«, nastala nová práce a nová radost. Nebo bez takového nelze mi jich provozo- Vzornou péci reditele kűru, Václava vati. Tenoristy však, který by kromę hlasu B á r t y, zahájena jest soucasnę reforma také nęco málo víry męl, nelze zde získati, v Hodonínę první nedęli po sv. Trech byt bych za nęho i duši dal. Rozumí se Králich 1884 chorálními responsoriemi a samo sebou, ze zpęvák bez víry nedovede chorálním Asperges, nacez v krátké dobę nikdy zazpívati nęjakou píseń, která by se pűl druhého roku predneseny jsou skladby, Pánu Bohu líbila. Ostatnę tato malá ztráta jak následují : Uhlova mše op. VIII. 6krát, mého sboru, ac citelná, mne predce zcela Wittova Missa »in honorem sc. Augustini« nezarmoutila, nýbrz novou radost mi pri- gkrát, Wittova Missa »Exultet« 14krát, pravila. Nebot došlo zase na Graduale Ro- Greithova »Missa in cantu chorali I.« 2okrát, manum, které bude míti poznovu dlouhé Wittova Missa pro defunctis 2krát, »sc, solo, dokud z mých zákű nękterý tenorista Ambrosii« 3krát, Stehleova Missa »Salve nevyroste. Pravda zűstává pravdou; chorál Regina« lokrát, chorální mše in Domini- jest lcrásný. A potvrzuje se výrok zkuše- | ||||
|