|
| ||||
| ||||
|
45 —
pan kardinál Bedrich landhrabę Fiirstenberg chováni jsouce nedovedli povznésti se na navštívil totiz dne 18. kvętna na své visi- výši casovou. úmyslnę nevylícil jsem boje, tacní cestę po dękanství Holešovském chrám s jakými bylo potýkati se prvním pracov- Matky Bozí na posvátném Hostýnu a konal níkűm na pozehnané roli zpęvu posvátného. zde pontifikální mši svatou za cetné assi- Jsou jiz premozeny. K cemu pripomínati si stence, po níz udęlil s hory pod širým ne- trpkostí, s jakými perná práce sdruzena bem na vyvýšené tribunę papezské poze- byla! Opakovalo se prostę, co v dęjinách hnání 30.000 vęrícím odevšad sem priputo- tak casto se prihodilo, ze vęc dobrou a uzi- vavším. Pi-i slavné mši sv. prednesl zpęvácký tecnou bez boje v sl:utek uvésti nelze. Samo spolek Bystricleý »Hostýn« soprány a alty peklo stavívá se v cestu. Vítęz Bozský, rozmnozený Rampisovu mši Cunibertleu který dal Círlcvi své slib platný az do sko- s prípadným Introitem, Gradualem, Offer- nání vękű, ze brány pekelné nepremohou toriein a Communiem, jakoz i s chorálními ji, hájil a bránil sám dílo idealnę-církevní responsoriemi rízením naducitele a reditele na oslavu nejvznešenęjších úkonű, jimiz kűru, Antonína S u 1 y. Výsledek zdarilý slzavé údolí jiz zde na zemi promęńuje se ponoukal ku pokracování. Lidu zpęv svaté v blazený ráj. Bylat to Cyrillská doba kata- myšlénky vzbuzující se obecnę zamlouval a komb v temnostech ozárená leskem nadšení liboval si rka : »O, kdybychom totéz u nás a lásky, jako se objevuje jen v dobę cer- męli!« Jsou zajisté poutnická místa obzvláštní vánkű. školou ku rozšírení zpęvu církevního v naší vlasti. Reditel nacvicil napotom druhou I1. První desítiletí Gyrillslzí;. skladbu, Hammovu mši »Maria Clara«, která Z dęjin a z vlastní zkušenosti poznáváme, o slavnostech v Bystrickém kostele i na ze casto príhody domęle zlé a nepríznivé svatém Hostýnu s první se strídala. — Té- mívají následky dobré a príznivé. Krestan hoz roku posléze pridruzil se U li e r s k ý spatruje v tom prst Prozretelnosti Bozské. B r o d, kde kooperator Jan Parobek zrídil Stará zkušenost potvrzena jest znovu i pri pro pęstování presného zpęvu církevního Jednotę Cyrillské. Kdyby na sklonku roku pęveckou školu, do které prijal go zákű, 1873 tehdejší liberální ministerstvo nebylo z níz vyvinul se po ctyrmęsícním cvicení zakázalo zrízení Jednoty Obecné pro pęsto- sbor 4o zpęvákű, s nimiz verejnou cinnost vání zpęvu círlevního, nebyli bychom bez- zahájil o slavnosti Vzkríšení Pánę. Krízkov- pochyby tak bezpecnę dospęli tam, kde ského Te Deum získalo prízeri veškerých dnes stojíme. Velkolepou slavností sv.- kruhű obecenstva novému zpęvu, nacez cvi- Václavskou probudilo se sice nemalé nad- cily se skladby Skuherského, Stehlea, Witta, šeni pro obrod a zvelebení kleslé hudby Palestriny a j. kostelní, pűda však nebyla tehdáz ještę pri- pravena. Nadšení náhle vzbuzené nemívá dlou- Dokoncil jsem nákres, na nęmz pro- hého trvání, nejsou-li nutné podmínky zdaru stými rysy naznacen jest vznik a pocátecný jinak pojištęny. A tak snadno mohlo se pri- vývoj obrodu, jakým v zemích koruny ceské hoditi, ze netušenými obtízemi pri odstra- brala se musa zpęvu posvátného. Nebylo ńování starého a pracném zavádęní nového nezajímavo navštíviti chrámy ve všech bylo by asi brzy se schladilo prvotní nad- diecésích ceských i moravských rozptýlené, šení. Jednoty do nepi-ipravené pűdy zasazené v jejichz posvęcených síních poprvé zavznęly byly by chradly a umíraly asi tak rychle, nebeští zvukové prastarého zpęvu církevního, jak rychle se zrodily. Ukázalo se tak i po- který v ]:atal:ombách se zrodil, do jasných zdęji v jednotlivých prípadech pri optimi- basilik se presídlil a po celé tisíciletí zboznę stickém zrizování Jednot bez podmínek za- pęstován vzkríšení své zase slaviti pocal za bezpecujících rozkvęt i trvání jejich. Mini- úsvitu doby Cyrillské. Nebylo nezajímavo sterskou zápovędí vykázána jest jednotę sledovati pocínání muzű s celou duší za- doba prípravná, které od vęrných prátel svętivších se idealní práci, která na pocátku uzito bylo svędomitę k peclivému vzdęlání skorem obecnę setkávala se jednak s po- pűdy, aby s nadejitírn pocasí k setbę prí- hrdlivým úsmęvem, jednak i se zrejmým, znivého ku zdárnému vzrűstu vše bylo ná- tvrdošíjným a zlomyslným odporem mnohdy lezitę pripraveno. Takovou męrou nehoda i mocných cinitelű, kterí v predsudcích od- promęnila se v pozehnání. (Pokracování. | ||||
|