|
| ||||
| ||||
|
— 46 —
Obeená Jednota Cyrillská. Cechy. Diecése Budęjovická. Ze Stá1Ce. (Zpráva o cinnosti Cyrillské jednoty Eudlera. Missa in hon. se, Laurentii« od Fr, Hrušky za rok 1889.) Naše Cyrillská Jednota, která má peco- » Viderunt. na Hod Bozí Vánocní od Fr, Hrušky. vati o liturgickou hudbu a zpęv pri slavných sluzbách Graduale a Offertorium ,in Festo S. Joannis Nepo- Bozích, konala sice svou povinnost, ale ne v té míre muceni« od J. C. Sychry«, Téz pripomenouti dluzno, jako r. 1888. Kazdá novota má svých prátel mnoho, ze o slavnosti Boiího Téla vidy se dbá ctyrhlasého ale tęch pravých je málo. Vzdy( i u nás tak. Ti, na zpęvu gregorianského. Tyto skladby pribyly ku starým. ]sterých zálezí, nepracují a kdyz jich treba v kostele, Jest potrebí, aby Cyrillisté pohromadę setrvali. Kazdý nep~ijdou z prícin místních To se ukázalo u nás si má býti vędom, jak dűlezitá a zároveń i cestná o vánocnich svátcích. Ti, na kterých zálezelo, neprišli úloha mu svęiena jest, ie műie tak v úzkém spo- aueU prišli pozdę. Proc, to se ví v tnfstę. Jiná pre- jení s oltárem Pánu Bohu Nejvyššímu slouziti pri kázka v širení se hudby a zpęvu posvátného jsou ti, nejdrazši obęti. Kdo zpívá, má tu krásnou zásluhu, ie kterí umí dobre vytrubovati na r. ledna a na t, kvętna. smi a műze pri slavné Bohosluzbę zároveń s knęzem Jim jest stejné, zdali v hostincích hanobí zpęv ko- piinášeti Pánu Bohu obę( svého zpívání hlasitého. stelní, cili zdali jej chválí. Poslednęjšího jest pomalu, Patríf také Pánu Bohu to, co jest nejdokonalejšího, lákajíce: U nás, co se nevyhraje, to se vyzpívá. Není uejlepšiho a nejvznešenęjšího. Arcif stojí to mnoha to sice hanobení, ale prijde na to, v jakém tonu se to práce, mnoho cvicení, vűbec piinášení oUétí, Pravý pronese. Hudebník hospodní zná jen jeden ton a sice Cyrillista se však práce neleká vęda, ze tím prináší hodnę hudby v hostinci, hodnę v kostele, bubny, in- obęt Pánu Bohu.I odmęna ceká nań. Za svou sluzbu trády a vše moiné. U nás toho není. To se jim ne- bude odmęnęn a odplatu vezme od Pána Boha. Hanba líbí, 0 procesích slavných jdeme jenom pii nábozné tedy tęm, kterí podrývají kazdý dobru skutek a usi- písni, ale s hudbou. A to prý je zpátecnictví. »Marš« lují jej zniciti. Hudebník by męl nabýti lepšího ná- a to nový pękný zde patrí, jak se tito domýšlí. Bude zoru o hudbę kostelní, aby verejnę v hostincích to ještę dlouho trvati, nei lid si privykne na zpęv a nehanobil zpęv a hudbu kostelní. Hanba tęm, kterí hudbu, která do kostela patri. Nez my se u nás ne- ještę nyní z nevędomosti hani zpęv v kostele a vzdy dáme. My se drzíme toho, aby všecky predpisy sv. vychvalují hodné uiívání rozlicných nástrojű i bubny a katolické církve se týkající zpęvu chrámového za- détu nevyjímaje, at pii tom pűsob{ treba jen jediný slabý chovávány Uyly. Zpíváno tedy prí sluibách Bozích sopran. Myslím, ie by v té záleiitosti byla lepší jenom ctyihlasnę a obycejnę však gregorianským chorálem, nábozná písefi s varhanamí. Ale toto! 0 pouti musí Gloria a Credo o velkých svátcích se nezkracuje. býti v kostelích mnohých tolik hudby, az okna se Zpívány písné príleiitostné z I ehnerova zpęvnícku, nesou a základy Svatostánku se hýbají. Doufám, ze Missa de Requiem, ,Ecce Sacerdos magnus« od Jos, budu moci príštę s vętším uspokojením psáti. Vzdor Foerstra. •Veritas meau od J. C. Sychry, Missa XII, všemu neochabneme, ale stanov se drieti budeme. od J. C. Sychry. Offertoríum »Ave Maria,, od Fr. Jos. Papuc, rid, ucitel. Morava. Dieeése Brnęnská. Brno. (Výrocní zpráva Cyrillské jednoty v Brnę sv. Cyrilla a Methoda, jakoz i vkusným obrazem sv. za r, 1889.) Z rozmanitých piiciu odbývala Cyrillská Josefa. Útulné mistecko spolkové ciní dojem kaple jednota Brnęnská výrocní valnou hromadu svou po- velebnému zpęvu zasvęcené! Z té p~íciny povaiují nękud pozdęji nez léta minulá. Proto opozdéna j est Cyrillisté Brnęnští cvicení ve zpęvu za cást bohosluiby i zpráva naše, kterou podáváme na základę zprávy vecerní, jiz zapocínají a koncí modlitbou za rízení jednatelské, jak svého casu uverejnęna byla v »Hlasu«. svého predsedy, jenz l i t e r á t s k ý sbor sám osobnę -- Nejdűlezitęjší událostí posledního roku cinnosti cvicí a pri tom vhodné piednášky liturgické koná. Cyrillské jednoty Brnęnské jest, ie má jednota konecnę S m í š e n ý s b o r muiský a zenský mívá cvicení 4krát svou spolkovou místnost a sice na Domi- téhoduę, kde p, sbormistr Jan Kment, ucitel na var- nikánském námęstí ve starém zemském domę. Míst- hanické škole, veškeru péci vęnuje zpęvu chorálnímu nosti této dovolil uzívati Cyrillistűm p. purkmistr a polyfonickému. Tím bylo umoinęno, ie Cyrillská královského hlavního męsta Brna, Gustav W i n t e r- jednota v uplynulém roce 121cráte verejnę vystoupila h o 11 e r, jemui vzdal jednatel ve své zprávę vroucný ve chrámích Brnęnských, oslavujíc krásným liturgickým za to dík, — Místnosti tyto jsou vyzdobeny krásným zpęvem sluiby Boií. Tak mimo jiné zpívala pri pon- krucifixem, obrazem »Cyrillské Maticky« Turanské, tifikální mši biskupské na dómę a o triduu Ul. Kle- darem dp, faráre Turanského, Jana Špirka, pak obrazem menta Marie Hofbauera ve chrámę Minoritském. Kor- | ||||
|