|
| ||||
| ||||
|
katolickou posvátnou
Cyrillské. 1890. Rocník RVII, F. J. LEHNER. CISIO 7, a 8. v Jubileum sv. Rehore Velkého. Prosloveno ve valné hromadę Akademie krestanské dne 9. cervna roku 1890. Jistý mnich, krácející jednoho dne po Jedva ze mnich odcestoval, srocuje se rímském fórum, spatril tam mladé otroky lid kolem papeze a volá jednomyslnę : na prodej vystavené, I:terí upoutali zrak »Svatý Otce! co jsi to ucinil? znicil jsi i pozornost jeho ušlechtilostí tvárí, stepilo- Rím, sv. Petra si urazil, ze nehore jsi pro- stí vzrűstu a krásou vlasu. Dotazovav se po pustil«. Udęšen povolá papez missionáre vlasti jejich, reklo se mu, ze jsou z Brita- rychlými posly nazpęt. Co však mnichu nie, a ku další otázce bylo mu sdęleno, ze nebylo lze, vykoná pozdęji jako papez. obyvatelé ostrova tohoto jsou dosud pohany. Mnich Rehor, kterého rímský lid zivo- »Ach«, — zvolal, — »škoda, ze kníze tem- tem svým býti pravil, byl synem senátoro- nosti má lidi tak jasných tvárí, a ze za tak vým a dríve nez si zvolil samotu klášterní, spanilým celem prebývá duše milosti vnitrní spravoval męstskou praeturu, první stolici postrádající!« A kdyz dále mu bylo odpo- soudní v Rímę. Narodil se v Rímę okolo vędęno, ze národ jejich nazývá se národem roku 540 z urozené rodiny senátorské, A n g 1 ű, pravil: »Ovšem! mají skutecnę z pokolení, jak se za to má, anicejsl:ého. tvái• andęlű a ti mají v nebi býti spolu- Otec jeho Gordian męl veliké jmęní; kdyz dędici andęlű !« »Jak se nazývá krajina, ze se mu narodil syn, zrekl se svęta, vstoupil které pocházejí?« — »D e i r i«, — znęla do stavu duchovního a zemrel jakozto jeden odpovęd, — »slují obyvatelé její«. — »Sku- ze sedmi jáhnű (diaconi regionarii), z nichz tecnę, Deiri : d e i r a e r u t i, hnęvu uchvá- kazdému v jednom ze sedmi okršlcű ci cení a milosrdenstvím Kristovým povo- ctvrtí b3,lo pecovati o chudé a hospitály. láni!» »Kterak se nazývá jejich král?« — Matka Silvia, která se ctí jakozto svętice, »A e 11 a«. — »A 11 e 1 u j a! Chvála Hospodi- následovala príkladu chotę svého, zasvętivši nova má v oné zemi býti prozpęvována.« se sluzbę Hospodinovę v malém oratoriu. — Bez meškání spęchá mnich k papezi Z dętinné lásky dal nehor podobizny rodi- Pelagiovi IL, nástupci Benedicta L, a zaprí- cűv malovati, které vedle jeho vlastní po- sahá jej, aby vyslal vęrozvęsty do Brita- dobizny v Rímę dosud se zachovaly v malé nie k Anglűm. Sám pak se k tomu nabízí kapli sv. Ondreje. Dvę sestry otcovy, které a skutecnę odchází. pannenství Kristu zasvętily, uctívá rovnęz Podivuhodné jsou cesty Bozi ! Útrpnosti Církev v den úmrtní jejich : sv. Tharsillu rímského mnicha k anglickým otrokűm dę- dne 24, prosince, sv. Emiliánu S. ledna. kuje Anglie obrácení své na víru krestan- Rehor oddal se záhy studiu rodu sená- sleou a tím i vędu a vzdęlanost svou, kterou torského primęrenému, zejména filosofii a tak znamenitę proslula. to s takovým úspęchem, ze v Rímę za | ||||
|