| ||||
| ||||
j3
sby i zpęv tou krásou vyzníval. Maje po opisovali a pri veškerých bohosluzbách slav- ruce mnoho duchovenstva, prece zádnému nostnę prozpęvovali. Na chorálu sv. Rehore z nich nesvęril úkol, který konati sobę spocívalo zvláštní p o z e h n á n í B o z í. Kterí zűstavil. Jsa chorého tęla následkem zivota národové zpęv tento s lásI.zou prijali a prísnę asketického, kdysi po dvę leta s tęzí o rozkvęt jeho svędomitę pecovali, stat se na veliké svátky povstal z loze na tri ho- jim bohatým zdrojem da'šího hudebního diny, aby slavnou bohosluzbu konal, školu vzdęlání, coz zejména se objevilo męrou svou však ani tehdáz zpęvu církevnímu vy- svrchovanou u národa našeho, který náro- ucovati neobmeškal. A jelikoz na nohou se dem z p ę v n ý m stal se jen proto, ze záhy neudrzel, odpocívaje na drevęném lozi svém s celým srdcem prilnul k chorálu gregori- ve škole Lateránské, zpęváky své chorálu anskému, z nęhoz záhy vypucela p í s e ń v}•ucoval, udávaje hűlkou vinité pohyby bo- staroceská rázovitým duchem povahy hatých a slozitých neum antifonáre svého. národní se nesoucí, jak plasticky se ukazuje V budovę šl palácem L_;teránsl:ým, ukazovalo se ještę híká-li se o premoudi-elýcii hlavách, ze slyší v devátém století ono drevęné loze, hűlka trávu rűsti, o našich roratech lze sl i autenticl<ý exemplár antifonáre jeho, jalo tvrditi, ze na nich vlastníma ocima spatru- vypravuje jeden jáhen Jan, zivotopisec jeho. jeme, jak z jádra chorálu rímského pucí a 7 obsáhlých dęjin umęní hudebního neznám vyrűstá staroceská píseri kostelní. Naše príkladu velkolepęjšího nad dojemný obraz zpęvy rorátní jsou sbírkou chorálű a písní chorého papeze vyucujícího chorální školu tolio druhu, pokud mi povędomo na svętę svou zpęvu bohosluzebnému. Jak vysoko jedinou, která u jinýcli národű se nevysky- cenil veliký ucenec avelký svętec tuje. Kazdý ze sedmi dní týhodních má nyní casto pohrdanou a zdánlivę podrízenou své zvláštní rcrate, skládající se pokazdé práci správy duchovní, vyucování zpęvu s 22 chorálű a tolikéz písní k nim pripoje- církevnímu, kdyz ani tisíceré zálezitosti ných. Rozvrh jest pr(:snę církevní. Zacíná vrchnopastýrsl<é správy svętové a neustálá se I u t r o i t e m chorálním písnęmi protká- choroba tęlesná nezdrzely jej, aby osobnę vaným, s zalmem, doxologií a opako- pripravolal oslavu sluzeb Bozích dűstojným váním, jak v missalu se predpisuje, za zpęvem církevním. K dojemnému výjevu kterým prímo následuje devateronásobné tonuto ]ze po bok postaviti jen našeho Kyrie s tolikéz chorály a písnęmi, po sv. Václava, který vlastní rulou pripravo- nęmz prichází G r a d u a l e s A 11 e l u j a, val chléb a víno k nejsvętęjší obęti. Pri- veršem a prosou písnęmi rovnęz inter- znávám se uprímnę, ze pri tęch tisícerých polované, nacez Patrem ci Credem se po- a tisícerých hodinách, které za pętadvace- boznost uzavírá. Chorály jsou nápęvy tiletého kaplanování v Karlínę vęnovai jsem beze zmęny prijaté zchorálu gregarianského, zpęvné prípravę na oslavu sluzeb Bozích, jehoz neumy v chorál sylabický se vídal jsem v ducliu chorého sv. Rehore rozvedly. Tak na pr. Introit nedęlní vyucujícího z drevęného loze svého školu vzat jest z Introitu mešního de feria IV. stou chorální a nestydím se za to, ze Quatuor temporum Adventus, chorály K} - právę tato cinnost stala se mi i výcitkou r í e jsou vyńaty z Kyrie mše de Beata a závadou v knęzském zivotę mém. Maria V irgine, nápęv G r a d u a l u jest týz Tím, ze sv. Rehor osobnę cvicil, co jako nápęv prvního Gradualu Sabbato Qua- dríve do a ntifonáre svého vepsal, stal se tuor Temporum Adventus, A 11 e l u j a s ver- reformátorem zpęvu církevního v piném š em následujícím jest prijat z Gradualu slova smyslu. Napsal zákonník hudební, který mší de Beata Virgine post tempus paschale nápotom sám osobnę v zivot uvedl. Anti- usque ad Adventum Domini, jak druhdy fonár svűj zelezným retęzem k hlavnímu v Cechách se zpívalo, chorály P r o s y po- oltári prvního chrámu svęta pripevnil, aby sléze mají nápęv sekvence »Mittit ad Vir- byl normou zpęvu liturgického národűm ginem«, jejíz text pochází od Petra Abae- katolickým a vękűm príštím. Opisy anti- larda. S chorály, jejichz nápęvy prijaty jsou fonáre záhy se rozšírily po Francii, Anglii bez podstatné zmęny z chorálu gregorián- a Germanii. Kdyz napotom otcové n a š í ského, strídají se písnę, jejichz nápęvy na víru krestanskou prijali, prilnuli s veškerou základę starých tonin církevních zbudované, láskou k chorálu gregorianskému, jemuz znací se samostatnou tvorbou, rázovitým zejména v klášterích cetnę vznikajících do- duchem národním se nesoucích, které jsou stalo se milých útull<ű, kde mnichové an- skutecnými perlami staroceské písnę ko- tifonár rímský v nejskvostnęjších úpravách stelní vynikajíce vzletem, svęzím duchem drobnomalbami vyzdobených na pergaménu a nelícenou zbozností. Texty rorátní jsou | ||||
|