|
| ||||
| ||||
|
-54
namnoze preklady z testű latinských po a bratrstva kaple tęla Bozího a rűzných zpűsobu stredovękých tropű rozvedené a roz- cechű, jejichz úkolem bylo téz vykonávání z!rené. Takovým zpűsobem vznikla úchvatná modliteb a zpęvű za zemrelé spon,cleny. a právem velebená píseń staroceská z plodné Yrvuí listinná zmínka o literatech dęje se pűdy chorálu rímského a národ ceský dę- r. 1391, kdez se jmenují mezi svędky : kuje za nejvzácnęjší plod ducha národního »honesti et circumspecti viri Joannes dictus sv. Rehori Velkému. Rulant alias Lissy, Joannes dictus Meysner, Plod takový vydati mohla ovšem jen c i v e s 1 i t t e r a t i Maioris civitatis Pragen- pűda peclivę vzdęlávaná po príkladu sv. Re- sis«, z cehoz lze souditi, ze tchdáz jiz i na hore pilným pęstováním chorálu, sbory Novém męstę a snad i na Malé stranę »cives za tím úcelech zvláštę zrízenými. Rádové litterati« se vyskytovali, coz r. 1414 slcu- reholní z povinnosti tak ucinili. Pri chrámech tecnc se potvrzuje jmenováním Jana, l i t e - stolicních, kollegiátních a męstských záhy r á t a z Porice (Joltannes litteratus neb J. jir, pecováno bylo, aby cvicení zpęváci stále Litterat de Porziecz.) O d p o l o v i c e 15. pri kostelích se chovali. Pokracovatel Kosmy v ę k u vyskytují se jména literátű také i v ji- pripomíná k roku 1259, ze kanovník E b e r- nýcli męstech a brzy utvorily se po celých h a r d pri kostele prazském zalozil nadaci Cechách spolecnosti literátské, prijímajíce a k chování a cvicení chlapcű-zpęvákű, kterí upravujíce si stanovy a pravidla jedny od se »bonifantes« nazývali a jejichz povinností druhých. N a s k 1 o n k u 15. století byli li- bylo, aby v kostele sv. Víta zpęvem a od- teráti v Lomnici, )indi. Ilradci a Litomyšli; i-íkáváním zalmű prisluhovali. Týz kronikár na p o c á t k u viku 16. v Hradci Králové, mluví pri roce 1271 o dękanu Vítovi, v Cáslavi, v Kutné Hoi-e, v Slaném a ve který svým nákladem opatril pro velechrácn Vysokém 'Mýtę; od polovice téhoz vęku více nových zpęvních knih, nebot byly prý v Netolicích, v Chlumci nad Cidlinou, staré knihy jiz spotrebované a jednoduché, v Prachaticích, v Mladé Boleslavi, v Ceském nękteré jiz vękem sešlé a neprospęšné. Za Brodę, v Chrudimi, v C. Budęjovicích, císare Karla IV. jalco veškeré umęní také v 2atci, v Plzni, v Litomęricích, v 2[uticích i zpęv církevní znamenitę se zveleboval. v Brandýse n. L. Domazlicích, Ilumpolci, Od nęho zalozena pro bonifanty zvláštní Jablonném, Jaromęri, Kourími, Landškrounę, škola pęvecká a zrízen sbor man- Lounech, Nymburce, I'acovc, Polici n. M., s i o n á r ű, to j est 24 duchovních, kterí vyko- Policce, Príbrami, Rakovníce, Roudnici, návali zpęvy ku poctę Panny Marie; mimo Sadské, Sedlcanech, Stríbre, Sušici Tábore, to pak 30 choralistű sluzby Bozí chorálem Trebenicích, ústí n. L., Velvarech a zajisté oslavovalo. Ze pak v tęchto dobách dbáno i jinde. V Praze samé bylo mnoho sborű o zpęv církevní i pri kostelích ménę nada- literátských, snad u kazdého farního kostela, ných po męstech i vesnicích, hojných z nich nejslavnęjší byl sbor u hlavního ko- dokladű docítáme se v zápiscích, jez po- stela týnského, který v 16. století za skytují »libri erectionum«, kdez zazname- správy Jana Kotvy Plzeńského porídil si náno jest mnozství nadací, jimiz obmyslili krásný kancionál nyní u Krízovníku chovaný. osoby duchovní i svętské po celých Cechách Kűr u sv. Stępána Velkého zi-í lil sobę kostely i oltáre, knęze a zpęváky, aby za velký kancionál ve 4 d.lech, jejz sepsal nę zpívali mše, hodinky, vigilie aneb anti- jakub Codicillus z Tulechva, r. 1560 správce fony. Kde bylo hojnęjších prostredkű, jako toho kűru. Literátűm u sv. Apclináre na na pr. v Staré Boleslavi, zavádęni jsou dle Vętrovy zjednal r. 166 dękan tamní Jan príkladu kostela prazského mansionári. Jinde Mistopolus krásný kancionál J. Táborským ovšem zálezelo pęstování zpęvu boliosluzeb- zhotovený. Podobný kancionál zjednali si ného na uciteli cili kantoru a j eho porno téz literáti u sv. Mikuláše na 1\'Ialé Stranę. cníeích s u c c e n t o ~ í c h, kterí dovedli brzy Na nękterých místech rozdęlili se sbo- vychovati hovnę zákű-zpęvákű, vzdyt cvicení rové literátští na dva kűry, c e s l: ý a l a- zpęvu bylo hlavním predmętem vyucování t i n s k ý, dle toho, v kterém jazyku zpí- školního. Kde však nebylo zvláštních cvi- vali; kazdé oddęlení męlo pal; své starší a cených a placených zpęvákű, muz o v é ná- své správce zpęvu. Jiní sborové zpívali la- bozní a zpęvu znalí z lnęštanstva sami t i n s k y i c e s k }', latinsky pri mši svaté, o to dbali, aby zpęv církevní v kostele cesky pred mší a po ní, o prűvodech a pęstován byl od spolecností Ic tomu pri jiných prílezitostech. Zpívání chorálu cíli zrízených, címz se vysvętluje pűvod latinského úcastnili se studující, profesorové sborű literátských ve vlasti naší tak a jiní ucení lidé. Kdyz palc ve stoleti 16. proslulých, vzniklých bezpochyby bęhem pęstování recí klassických, zejména latiny 14. století brzy po zrízení bratrstva malirú velmi se šíi-ilo, rozmáhal se znacnę pocet | ||||
|