|
| ||||
| ||||
|
Skuherský zastoupen byl toliko jednou sklad- proslulých sborű, jednak téz pro vzácnęjší
bou, známým velikonocním »Haec dies«, skladby, které męly býti na Skalce provo- jehoz bohatá polyphonie výtecnę znázorńuje zovány. Tęšili jsme se tak srdecnę, zvláštę to, co slova vyjadrují. Exsultavimus et lae- na Palestrinovo »Sanctus« z nejslavnęjší a tati sumus magnopere! Jindrich Skalický samou Círleví svatou schválené mše »Papae obral si oslavu Nejsv. Trojice. Zpracoval Marcelli«, a neménę i na onu osmihlasou Graduale í Offertorium toho svátku. Zel, ze skladbu Ettovu. nedošlo ku provozování, a to, jak receno Avšak program nový znęl j inak. Nezbý- bylo, pro nedostatek jemných rejstríkű vy- valo, nez pokornę se mu podrobiti. Ucinili stavených tu varhan, jinak velice pozoru- jsme tak, jsouce jisti, ze se promęna ta hodných. Nanebevstup Pánę vyjádril Jos. nestala bez dűlezité príciny a ze se nám Cainer mohutnou pętihlasnou skladbou, která dostane náhrady. Nebyli jsme sklamáni. si odnesla palmu vecera. Bylat ku prání Výkony sboru dominikánského nám zatím rozjareného obecenstva opakována. A za- tak srdce rozehrály, ze jsme se jen tęšili, sluhovala toho pinou męrou. Je to dílko kdyz jsme zas do chrámu sv. Jiljí vstoupali. výtecné, které by ozdobilo kazdou sbírku Zkušenost ucí, ze se clovęk i s nejkrásnęj- motett. Lapidarními chody unáší ducha tvélio šími vęcmi jen zvolna spráteluje. Teprve k výšinám nebeským. Nemálo bude jednou castęjší s nimi styk naucí jej dokonale chá- prispívati ku slávę toho velkého svátku pati a poznávati prednosti a krásy, které v Církvi. Utęšená jest i druhá jeho skladba se ne vzdy prvnímu pohledu neb poslechu »Audi filia« o sv. Cecilii, patronce hudby zjevují. O pűl S. hodinę ranní zapocala chrámové. Skladatel velmi štastnę vtísknul zpívaná mše svatá, kterou slouzil jeden z Cy- jí líbezný ton vypravovací na zpűsob zal- rillístű, dp. Vincenc Kmhn, farár z Velké mových falsi-bordonű, pęknę a klidnę roz- Úpy (Grossaupe) v Trutnovsku, s jednodu- vętvený, který slicnę slovűm toho gradualu chou assistencí dvou vpp. neomystű. Úrad slušel. Ze všeho vysvítá, ze je dobrý kara- jáhna zastával vp. Fr. Maurer, výtecný Cy- kteristik. — Potom zpívalo se »Salve Re- rillský varhaník. Prednášela se Wittova gina«, sbor veletklivý, a »Pange lingua« od »Missa Toni jonici«. )os. Foerstera. Obę skladby jsou Cyril- listűm z hudebních príloh »Cyrilla« známé, Obavy naše, ze sbor vysílený vcerejším a tím více vtiskly se v mysli jejich pred- namáháním, nebude moci jiz dostáti dneš- nesem do nejjemnęjších odstínű propraco- nímu tęzkému úkolu, byly zbytecné. Chlu- vaným. Pri »Pange lingua« celý sbor jakoby mova škola sestává ze samých pęvcű ná- demonstrativnę odlozil party a zpíval z pa- lezitę vycvicených, a ti se nikdy neunaví, męti. Bylo to z úcty k proslulému pűvodci ponęvadz umí velmi dobre sporiti s hlasem. té skladby, címz se męlo ukázati, jak ten Sbor zpíval s hlasy tak svęzími, jako by zpęv na choru dominikánském zdomácnęl. to byla první jeho produkce. Ani stín una- Byl to ale také zpęv! Duše se chvęla a nad- vení nebylo lze pozorovati. Mše z nejvętší šeiií pojúnalo všecky údy pri poslouchání. cásti bez varhan a k tomu v obtízném poly- V celém sále ani vlas se nepohnul, dokud phoním slohu slozená, provedena velmi zdarile. nevyznęl poslední akkord zpęvu s neoby- Poslouchajíce teu svatý, cistý zpęv, souhla- cejnou pietou predneseného. Nad míru sili jsme docela se slovy dnešního sv. Evan- krásné »Amen«, s dlouhou, pianissimo vy- gelia: »Domine, bonum est nos hic esse«. drzenou ukoncující korunou, nesmazatelnę Ba, dobre nám tu bylo dleti, coz platilo se vrylo v pamęti naši. Koncert byl ukoncen vűbec i o celých exerciciích. Műzeme se zpęvem: »Viderunt omnes fines terrae«, domnívati, ze mnohý, jenz az potud pravého s roztomilým vánocním motivkem. Byl to zpęvu chrámového nepoznal, asi podobné jeden z labutích zpęvű v Pánu zesnulého zazil dojmy, jako sv. apoštolové na hore Hrušky, jehoz duch jiz nyní vęcné chvalo- Tábor, kdyz spatrili Krista Pána nebesky zpęvy Jezíškovi s andęly odzpęvuje. Bylo promęnęného. to tklivé zakoncení vecera v pravdę blaze- Pri pozehnání zpívalo se »Pange lingua« ného. Mlcky rozcházeli se úcastníci k noc- chorální s prűvodem varhan. Bylo predne- nímu odpocinku. Tak skoncil první den ra- seno sice krásnę, ale ponękud chvatnę. Snad dostných exercicií. tím męli dojíti poucení ti, kterí pro brzleé Druhého dne, o svátek Promęnęní Pánę, ukoncení zpívají pouze jednu strofu toho męl se podle pűvodního programu ukázati hymnu. Však i kdyby bylo klidnęji zpíváno, úcastníkűm sjezdu i Foerstrűv sbor sv.-Vít- nebylo by to trvalo déle dvou minut, coz ský, coz by ovšem bylo bývalo nad míru jest tak kratická doba, ze ji i ten nejnetr- zajímavo, jiz jednak pro porovnání obou pęlivęjší műze prestáti. | ||||
|