|
| ||||
| ||||
|
— 74
Nez, ze zpęváky nikde z rukávu vytre- na kfir pripuštęno. Druhého roku pak z i. pati nelze, ctvrtou nevyhnutelnou podmínkou oddęlení postoupili do 2, oddęlení 3 chlape i ku zdárnému provedení reformy byla by a i dęvce, kterýmz asi za 3, pűlrok i prí- stálá škola pęvecká. Vzdyt materialu hlaso- stup na kűr dovolen. Aby však postaráno vého, hudebního sluchu, jakoz i jiných schop- bylo o patricný dorost, kterýz nastalé me- ností v našem lidu moravském jest dosti a zery v praví cas by vypinil, prijati do i. mnoho. Na uciteli zpęvu závisí, aby danému oddęlení zase novácci. Arcit druhého rolnu materialu dodal krásné formy. ani v 2. oddęlení theorie nezanedbávala se a Pred lety stęzoval si 1 lému principálovi, ze mu nelze opravu gia a šlechtęní hlasű dbáno. Męli jsme pak církevní hudby provéstí, ponęvadz prý není po 3. pűlroce 9 sopránű, y altű, 2 tenory, pękných hlasű. Principál, muz to zkušený, 2 basy, k nimz pozdęji 2 basy ucitelű a usmál se: »Nemáte-li jich, tedy si je udę- műj tenor pristoupily, tak ze jsme po 3. pűl- lejte!« Nemę1 jsem tehdy dosti zkušeností roce męli sborek 25 hlasű. a proto jsem pochyboval, ze by mozno bylo Patrno dojista, ze jsme byli prísni a to vypęstovati krásných hlasű; nyní však vím, velmi prísní, vzdyf celá polovice nováckű ze k tomu treba stále, dűkladné školy pę- bezohlednę vymýtęna. Byli jsme nestranní vecké, (zvláštę ustavicnéhopianissimavútlém a spravedliví, ohled berouce pouze na svűj mládí a pozdęji kazdodenního cvicení stup- cíl: dobrou, krásnou hudbu církevní. Za to nice nahoru a dolű, pri cemz kazdý stupeń však uz druhého roku repertoir jsme męli co nejdéle se vydrzí a pp f~~ p~ se slušný a to repertoir skladeb rozmanitých zpívá. Tím uchránęni budeme tortury sly- a beze vší velké námahy nacvicených. šeti hlasy, které jako zaschlé stęzeje skrí- Procez jsme kazdému tou radou, aby pají a zpęvák, kdyz je vyluzuje, jakoz i po- alespoń po celý první role pilnę vyucoval sluchac, an uši si zacpati neműze, strašnou theorii (nyní má i lepší ucebnice), cvicil námahou rameny krcí, tvár stahuje, oci pilnę solfeggia a pak teprve dal' se do cvicení primhuruje anebo vyvaluje a zuby zatíná. skladeb církevních. Jest to sice jaksi od- Nęmecký básník praví : »So ein Líed, das porné, ménę zajímavé, ale znamenitę se to Stein erweichen, Menschen rasend machen vyplácí. Tím nastrádá ucitel 1 kann!« neocekávané úroky nese, zaopatrí si klíc, Bylo však treba netoliko lahody hlasű, jenz bránu ke všem krásám hudby církevní nýbrz i správné in+onace, jistoty v rychlém otvírá. Ale pouští-]i se predcasnę, bez do- nalezení intervallű, presného zachovávání taktu statecných príprav, se zpęváky nedosti a dynamických znamének, správného vyslo- vzdęlanými, nedosti vycvicenými do provo- vování a oddychování, atd. Procez záhy za- zování skladeb chrámových, nedodęlá se rídili jsme školu pęveckou o trech oddęle- sboru, nýbrz zboru a nad míru znesnadiiuj e nich. V i, oddęlení vyucováni školáci, si úlohu svou; zpęváci málo co z not po- v 2. muzové, v 3, odrostlá dęvcata. Do trefí, jednotlivé hlasy musí se jim pracnę i. oddęlení chodilo z pocátku iCg chlapcű a do sluchu vecpávati, nebot vlastnę z not 14 dęvcat, do druhého osm muzű, z nichz uz nezpívají, nýbrz z pamęti. Procez zkoušky 4 zenatí, a do tretího 5 odrostlých dęvcat; nad míru unavují, slušného repertoiru nelze úhrnem tedy 46 nováckű. Kazdé oddęlení utvoriti, nechuf vzmáhá se nejen u reditele, męlo týdnę 3 hodiny pravidelného vyuco- nýbrz i u zpęvákű a výsledkem bývá vše- vání. K tomu dostacovalo jako prírucních obecný rozklad. poműcek asi 40 výtiskű Nejedlého »Slcoly Nez tremi hodinami pravidelného vyuco- zpęvu«, jejízto postup dle potreby zmęnęn vání v kazdém oddęlení nebyla všechna a nedostatky nahrazeny. Hlavnę však napo- potrebná práce vycerpána. K tomu pristu- máhala Pivodova solfeggia jedno- i dvou- povaly týhodnę pro kazdého školáka alespoń hlasá. Asi za pűl roku nastala maturitní jedna aneno dvę hodiny pro psaní not. zkouška, pri níz nękterí na vzdy, nękterí Vzdyt bylo zapoti•ebí dostatecného poctu nacas reprobováni a ostatní do vyššího od- partesű, jichz nękdy ani za drahý peníz dęlení postoupili. Tím zpűsobem zbylo v i, koupiti nelze, nastávala tudíz školákűm po- oddęlení školákű 8 chlapcű a 2 dęvcata; vinnost, týliodnę alespoń jednu nebo dvę do z. (vyššího) oddęlení postoupilo 8 chlapcű, hodiny vęnovati opisování. Arcif první noty 5 dęvcat školacek, i dęvce odrostlé a (bez textu), které psáti se ucili za cvicení 4 muzové, z nichz jeden svobodný. Oboje so]feggaí, nebyly vzory notového krasopisu, oddęlení męlo pak: pro sebe týdnę 3 hodin; a casto bylo se spoleojiti písmem, které pravidelného vyucování. Zbylo tedy úhrnem alespoń rozeznati dalo pűlovou notu od 28 nováckű, z nichz pouze 18 po z. pűlroce ctvrfové a nepoprálo jednotlivým notám | ||||
|