|
| ||||
| ||||
|
— 77 —
chválou príznivcű, nýbrz tim více pracovati diti. Ale zpęvu doprovázeného orkestrem a i obcas mimo sbor dole v kostele jeho u nás nikdy nebývalo, a zavádęti jej zvlášt, výkony a vady pozorovali a pak opravovali. na to nebylo ani pi-íciny, ani casu ani do- Tou męrou došli jsme onoho cíle, kde jsme statecných sil, ba ani chuti; a vycviciti si skladby dostatecnę nacvicené, ne-li doko- nových sil orkestrových, znamenalo tolik, nale a mistrovsky, tedy zajisté zcela slušnę, co casu drahého zbytecnę mariti a sboru ne-li krásnę, tedy zajisté tak pęknę provo- pęveckému potrebných sil svato]crádeznę zovali, ze kazdý vęrící, jehoz vűle byla po- odnímati, síly rozptylovati cestu k dokona- bozným v kostele býti, k pravé poboznosti losti zamezovati. Nad to ze skušenosti vę- mohl povzbuzen a v ní utvrzen býti. dęli jsme, ze malí hudebníci rádi dávají Nebudiz to ani mlcením pominuto, ze se v hudbę nástrojové zdarma vycviciti a jsme se pri svých pravidelných cviceních pak slouzí nikoliv Hospodinovi a vęrícím nękdy i svętského sborku chopili, uzívajíce v chrámę, nýbrz hospodskému a vęrícím ho zajisté pouze jako poműcky k dosazení v krcmę. kýzeného cíle; tím se predešlo únavę a Abychom všale nikde zbytecnę nenara- omrzelosti a síly k nové práci osvęzily. Za zili, zaslouzených výtek na sebe neuvalovali to všale ucinili jsme si zásadou zádný svęt- a tím snad více neuškodili nez prospęli, ský sbor nestudovati pro verejné zábavy, dbali jsme opatrností a strezili jsme se vý- majíce pri tom na zreteli nękteré Cyrillské stredností. Na pr, zádnému jsme se nevtí- jednoty,, které pro výlety, zábavy a kon- rali a Necyrillisty aiepohrdli. Neodstrańovali certy na úkor hudby posvátné s neobycej- jsme ménę nápadné zlorády rázem, nýbrz nou horlivostí se pripravují, aby laciným znenáhla, ale za to tím urcitęji a jistęji. potleskem se nabazily, proto však na pravi- Nemęli jsme nedostatek kombinací rejstríku, delnou oslavu sluzeb Bozích bezvadným na pr. pouze jednostejnou pro všechny od- zpęvem a na zdo'=aleni se v prednesu stíny piana, jednostejnou pro všechny od- jíz dosti casu, chuti a síly nemají. V té stíny forte, nýbrz prozkoumavše sílu a bar- prícinę dluzno na pamęti míti základní vitost rejstríkű dle potreby jsme je spojovali odst. stanov Cyrillských : Úcel spolku jest Varhany nikdy nesmęly zpęv prehlušovati. pęstování liturgické hudby církevní (nikoliv Za preludium nespojovali jsme radu kadencí tedy hudby svętské kterékoliv), jakoz i od- v jednu míchaninu, nýbrz z dobrých sbírek strizek, který od Witta pro farní jednoty preludií vyvolovali nejvhodnęjší. --- Choral Cecilianské urcen jest: »Jest sice dovoleno latinský jak ceský dovoleno zpívati toliko svętské skladby cviciti, ale toliko vy minecnę.« j e d n o h 1 a s n ę, aniz smęl ho kdokoliv do- Bylo by však nęco zcela jiného, kdyby sbor, provázeti sextami anebo terciemi dole nebo chrámový zdokonaliv se po vši stránce a nahore anebo kterýmkoliv improvisovaným pri sluzbách Bozích nálezitę splńuje povin- hlasem druhým. nosti své rocnę nęjaký duchovní koncert Strezíce se však výstredností, tím be- zarídil, v nęmz by predevším nęjaké kostelní dlivęji smęšnosti a karikature jsme se vy- skladby svého repertoiru vzornę prednesl hýbali, do které nękdy riditel kűru i Cyril- anebo i jiné duchovní písnę anebo nęjaké lista zabíhá. Na pr. jediný zpęvák zpívá duchovní oratorium. po celou mši sv. choral latinský od introitu Slušnému provozování skladeb odpo- az do communia bez prűvodu varhan. Sbor vídalo téz vzorné chování se zpęvákű na zpívá casomęrou jednotvárnou az do konce, kűre: zboznost, napjatá pozornost, zdrzování a kazdý zpęvák musí rukou sobę taktovati. se všeho šuškání, smíchu, neslušných pohybű, Pi-i odzpęvech klade se prízvuk na slabiky tím více všeliké nezbednosti bylo nezvratnou nepatricné, slabiky rűzných slov, se spojují podmínkou pobytu na kűre, sice následoval a slabiky téhoz slova se roztrhují. Varhaník prísný soud. doprovází odzpęvy, jez sám zpívá, pleno Mimo choral latinský pęstován pilnę organo (asi zo rejstríkű) a po kazdé slabice i choral ceský. K tomu úcelu zakoupeno hru pierušuje; kolii: tedy slabik, tolikráte asi padesát výtiskű Lehnerova kancionalu uhozeno na klavesy jako na klavíru. Varha- s notami a nejkrásnęjší písnę prostudovány; ník hrá za preludium národní pise~. Rídící samo sebou se rozumí, ze i tu dbáno správ- pošle mladšího kolegu samotného hrát pri ného prednesu, prízvuku, oddychování v pravý mši sv., — »aby se vycvicil«; ten pak hrá, cas, pravé casomíry atd. ze ani jediný akord není správný, a úzkostí Zpęvu ale s prűvodem jiných hudebních i jemu i posluchacűm az vlasy se jezatí. nástrojű nez varhan nepęstovali jsme; za- Zpęváci nedbají dosti taktu, tu ho zacne jisté nikoliv z té príciny, jako bychom orkestr riditel dupati anebo hlasitę veleti: »jedna, naprosto s kűru kteréhokoliv chtęli vypu- dvę, tri! jedna, dvę, tri!« (a snad je právę | ||||
|