|
| ||||
| ||||
|
80 —
Nedomnívej se nikdo, ze okolnosti v naší do blízkého lesíku. Kdysi jistu »inšplechtor obci reformę byly neobycejnę príznivy. Farní v beranici« »šteloval« (na cestę zastavil) si obec naše cítající pouze 400 obyvatelű, na- zpęvácka a prohlízeje mu partesy, vyšetro- dęlena kostelem menších rozmęrű, jak na val: »No, co pak tam zas na tom kűre venkovę obycejnę bývá, bohatá nebyla, ni- budete dnes kokrhati?« V tom vklouzne cehoz obętovati nemohla. Farníci zamęstnáni mu do ruky partes se slovem »Pentekoste.« vętšinou celý týden mimo dűm prací tęzkou. »Co ze? kosti? Na talc velký svátek kosti ? Na kűre místa asi pro tricet zpęvákű; A, to radęji pűjdu do hospody, tam s varhany malé, dosti dobré, menší vady in- porucím pecinku !« tonace a mechanismu musil si vcas po- Rozumí se, ze jsme tęm a podobným treby varhaník sám napraviti (cehoz vlastnę dobrodruzstvím nękdy se zasmáli, nękdy i jinde zapotrebí). Zpęvákű zpívajících z not i trochu se rozllnęvali; ale zastrašiti jsme nebylo z pocátku zádných; teprve pozdęji, se nedali a pilnę v pred postupovali. Priro- jak uz receno, dva ucitelé k nám se pripo- zený následek byl, ze odpor utichl docela. jili a bas pojistili. Riditel kűru rídil jakozto Ano dostalo se nám .i zadostucinęní, z varhaník hlavou a ocima, ac nebylo-li lze Icdyz jsme jako na zkoušku na cas zpívati v tu neb onu pomlcku bud pravicí bud le- ustali, tu ze titéz protivníci komandovali: vici bud obęma rukama casomęr udati a »A proc nezpívali? Kdyz zacali, at zpívají ríditi. Pri tom však nikdo se nedomnívej, porád.« jakoby nebyli všichni rázem zacínali, rázem Více však nez domácí obtíze zarmucoval prestávali; muselo to »jíti jako na drátkách«, odpor anebo alespoń netecnost ipp. kolegű, Lid svou prízeń projevoval tím, ze své ano i vel, duchovenstva. Z této strany casto dęti dosti pravidelnę a zdarma posílal do nám predstírán neutęšený stav církevní vyucování. Uznání své obmezoval dobro- lwdby v mnohých hlavních męstech, v kte- srdecnę slovy: »No, necht chodí zpívat; rých denníky celé programy slavnostních vzdyt to není nic zlého.« Nękdy vrtalo nę- skladeb a zpęvacek uverejnęny bývají a pak kterým v hlavę, ze ucitel bezplatnę zpęvu »zbozní« posluchaci, obrácení k oltári zády, vyucuje a kolíbali hlavami: »Co z toho jen krásné zpęvacky ocima poslouchají. Prede má?« Jiný pak kalkuloval. »No co; jeden vším na Pím poukazovali a v té prícinę má radost v karbanu, druhý v kuzelkách spolehlivého svędectví Wittova a jiných a on ve zpęvu! To je to.« Nękdy jsme hodnovęrných hudebníkű se dovolávali. Witt zas męli kríz se starostlivými matkami; totiz, vzorný to knęz, píše r. 1870 0 své obávaly se, ze dętem pravidelným zpęvem cestę do Ríma mimo jiné, jaký dojem na krky se roztáhnou a ze budou míti široké nęho cinily výkony Sixtiny, pęveckého sboru nafouklé krky! Jaké to neštęstí zvlášt pro papezského pri.chrámu sv.-Peterském. »Bylo dęvcata; Jiné obávaly se, ze datem uškodí zrejmę slyšeti, ze cást zpęvákű usilovala zpęv na zdraví, ze prý jsou príliš slabé, zpívati b, ana cást ostatní pri h setrvala .. . ale kazdé bylo jako repa; Męli jsme nękdy Pri choralu zpívají témęr kazdou notu co premlouvati, abychom schopné, záky stejnou dobou a drsnę. Jedinou pri offertoriu, udrzeli, kdyz celebrant uz byl hotov, snazil s K tęmto veselým zkušenostem pridruzili Sixtina choral honem ukonciti. Tím však se nękdy i zkušenosti nemilé. Nękterí na- pojednou stal se choral zivým, krásným, zývali ceský choral zpęvem luteranským, slavným. To bylo však jen jedenkráte, jindy husitským. Nedbalí navštęvovatelé chrámu šlo to po remeslnicku ... Sixtina více kricí, Pánę horlivę chápali se prílezitosti omluviti nez zpívá. Műj úsudek o Sixtinę jest ten: svou lenost: »Dokud budou na kűre zpívati jednotlivé vęci jsou krásné, celkem však jest latinsky, do kostela nepűjdeme.« Nękterí zpęv jejicli škaredým krikem. Pri delších — to uz byli vybíráví — jakmile uslyšeli skladbácll padá obcas i celou kvartu. Re- latinslcé zpęvy, demonstrativnę z kostela pertoir má skrovný, z nęhoz nevybocuje. ven vycházeli a slyšíce slova »Alleluja« Z desíti nejd. biskupű, s nimiz hovoriti jsem hlasitę reptali: »Ale luja (loje) nechceme, poctęn byl, ani jednoho výkony Sixtiny my chceme masa!« a hajdy za karbanem nespokojili. (Dokoncení). S Lndebuí príloLou císlo 9.a 10. „CYRILL« vychází vzdy rs, kazdého męsíce. Predplatné, které ciuí poštovní poukázkou na celý rok 2 zl. 20 kr„ prijímá redaktor F. J. Lehner v Karlinę. Reklamace budtez zasýlány doespedice v Aka- demii kresYanské v Praze (Retęzová ulice c, 223). Nákladem vydavatelovým. — xnihtiskárna ,1'olitikyu v Praze. | ||||
|