|
| ||||
| ||||
|
— 85 —
Dieeése Brnęnská. Z Brna. Farni jednota Cyrillská u sv. Tomáše o stavu Jednoty naší.Lmęu máme letos dosti, jezto jest potvrzena od vys, m{stodriitelství moravského všecek ucitelský personal se tu vystrídal, v jednotę i od nejdűst. konsistore Brnęnské. Odbývali jsme hned ani posud pomęry ustáleny nejsou. Odchodem dosa- v cervnu valnou hromadu a v męsíci srpnu úcinko- vadního velelrorlivého sbormistra našeho, pana ucitele vali jsme s celým sborem pri slavných prvotinách, Novotného, jeni se stal naducitelem v Uhercicích pri nichz se zpívala: Missa »Cunibert« od Pankrace u Hustopece, utrpęli jsme citelnę, ale vęc Cyrillslá Kampisa. Po valné hromadę jsme sestavili výbor takto: získala; sotva męsíc je tam a jiz probudil z libélro Vp. Frant. Kutter, kooperator u sv. Tomáše, predse• spánku tamní Cyrillisty, tak ie na rok na jisto trou- dou ; vp. Fr. Montag, kooperator u sv. Tomáše, místo- fám si jméno Uhercic císti ve výkazu Vašem. Rovnęi predsedou; p, Tomáš Marek, assistent na c, k. státní potęšitelnou zprávu zvęstuji z rodištę svého Kunštátu prúmyslové škole, jednatelem; p, Alois ŠoUr, úredník na Moravę. Konecné i tam se rozednilo a pomýšlejí banky »Slavie«, sbormistrem; p. Karel Novák, úred- ještę letos zríditi Jednotu; psal jsem, aby poiádali ník banky nSlavie« a majitel domu, a p, Ludvík Vašnost o stanovy a sám zádám nyní i jejich jmé- Kratochvíl, továrnický mistr, revisori úctű. Racte nás nem; pűda jest tam pripravená mšemi Skuherského, do záznamu farních jednot Cyrillských na Moravę jei jsme provádęli, kdyi jsem jako theolog na prázd- vzíti a v »Cyrillu« uverejniti. My se vynasnazíme, ninách dlíval. To bude radost, ai naše diecése do- abychom povinnosti, jaké nám stanovy k Obecné jed- stihne poctem jednot Vaši arcidiecési; ui to dlouho notę Cyrillské ukládají, svędomitę vypinili. Jakmile asi trvati nebude. — V našem kraji dobre plul úlohu se hmotnę zműieme, zakoupíme sobę od Vás skladby nové dílo Krutschlcovo : »Kirchenmusik«, mnohý p~ed- do archivu a drívęjší rocníky casopisű, sudelc pomocí jeho byl odhalen ; kéz bychom męli Frant. I utter, nęco ceského toho zpűsobu, ale musila by tam býti kooperator u sv. Tomáše, predseda farní po mém soudę zvláštní kapitola o koledách, ocerni jednoty Cyrillské u sv. Tomáše, snad jindy dopíšu obšírnęji, Z Klobouku Brna. Jsa zaneprázdnęn jako ad- Adolf Tenora, ministrator mimo Klobouky, opozdil jsem se se zprávou kooperator. Cyrillska kronika. Z flinta. Zasýlám »Cyrillu« p~eklad clánku, jest mu cástecnou náhradou za nelibost, kterou mu jenz vyšel dne 24. srpna t890 v 1:ímském casopise zpűsobil clánek casopisu » Matin<,, který ctenáii znají,'; katolickém ,Osservatore Romano« pod titulem: ,Le- one XIII. e la Musica Sacra« (Lev XIII, a ') K porozumęní oné narázky na casopis »Matin« posvátná hudba) : dluino pridali následující puznámktt: ,.Mezitím co nękterí pi'epjatí pęstitelé hudby po- »Le Matin« jest casopis Púízský, jenz od šesti svátné z jiného národu (a rádi doufáme, ze jsou dosti nebo sedmi let si osobuje sprostý úiad, její pred tim skrovni poctem) si myslí, ze rozširují zpęv liturgický, konal jen »Fígaro« a »Gazzette de Bruxeles«, totiz posuzovati męrítkem více nebo ménę zednárským, kdezto spíše jednají proti tomu, co Svatá Stolice a vidy pak velice vášnivę jednání jak diplomatické, posvátné kongregace Rímské velmi moudi'e a opatrnę tak disciplinární Sv. Stolice. »Matin« od té doby, ustanovily v této pricinę, s potęšením znamenáme co prijal mezi své mitnoiádné spolupracovníky ex- pokrok, ke kterému dospęla obnova posvátné hudby redaktora vyhaslého »Journal de Rome«, ohnivého legitimistu franzouzského, ne však horlivého katolíka, v Italii získávajíc stále více sympatií a lásky u lidí uveiejimje ob cas velmi prudké clánky, ve kterých nej- vázných. menší chybou ze všech je nedostatek základu, o který by V pondęlí dne 18, t, m, dostalo se ctih, Otci se mohly opiíti. Jako clovęku, který má šílenou fan- Angelo de Santi S. J. a panu kavalírovi josefu Gal- tasii, zdá se mu pri kazdé pi'ílezitosti, ze Svatá Stolice jest nad míru naklonęna a preje Nęmcűm, kdezto ke lignani, riditeli kapelly Milánské kathedraly a pred- Francouz um. ze není docela nic laskavou. První týden sedovi výboru pro httdbu posvátnou v Italii, vysoké v srpnu pomlouval v tento smysl Sv. Stolici, protoie pocty, ie byli piipuštęni k nohám sv. Otce, aby mu schválila vydání knih zpęvu liturgického, jez ucinil predloiili Akta jednoty hudební odbývané v Soave slovutný Cav. Pustet. (Atti ohciali dell' Adullanza musicale di Soave) a ca- Však kaidý ví, ie męl-li Pustet jakousi piednosf, dluzno jest ji pricísti výlucnę a poaze vnit~ní cenę sopis Milánský „Musica sacra,, a program jednání jeho prací, jez jsou uznány, chváleny, a jichz se ná- (Programma d'azione), jei výbor svým clenűm navrhuje. sleduje jako jinde tak i v Italii, a nikterak onęm Jeho Svatost vyslechl s nejvyšší laskavostí adre- zámyslűm, jei ,Matin« podle pripísuje Svaté Stolici, která jsouc matkou všech, jest stejnę nestrannou a la- su, která mu byla ctena od P. de Santi, odmęńuje skavou ke všem, »Moniteur de Rome« a »Osserva- pochvalou synovskou úctu a úpinou oddanosf, jez mu tore Romanou vyvrátili vítęznę zlomyslnę a lzivé po- v ni byla projevena, a pridal k tornu, ze tento projev deziívání artiklisty »Matinu«. | ||||
|