|
| ||||
| ||||
|
— go
príbęhy, které pri porodu a po nęm se dály mraky, z nichz i blesky srkly a hrom ra- a napotom dále vypravovali, kterak dítko chotil. Po bource ale opętnę se vyjasnilo nazvíce s velkými bolestmi zrozené prospí- a nastalo delší neb kratší utišení. Na svętę valo a rostlo. jiz jinak není. Na tom právę se zakládá Za tou prícinou následovati budou nyní tajemství zivota, aby clovęk nezlenošil, kdyz zprávy, jak jednotlivými jednotami farními nebe se usmívá a nezmalátnęl, kdyz tvár zaslány byly. oblohy se kaboní. Zákon prírodní v pravidelném prílivu Arcidiecése Prazská i odlivu more se ukazující jevil se i v zivotę Praha caput regni. Cím vzdęlanost a spolkovém. Byly doby, kdy sbor Karlínský ušlechtilost se osvędcuje, Praha má vzdycky byl tak cetný, ze stacil i na šestihlasé v popredí kráceti. Zde reforma zpęvu po- sleladby Palestrinovy. Sbor dlouholetým úsi~ svátného se zrodila. Spravedlivo bylo, aby lím dobre secvicený a cetnę obsazený zpí- téz na sídle Obecné Jednoty Cyrills'xé smęr val s dokonalostí varhan mistrnę sestroje- tento nejdríve se ujal a nejrychleji se roz- ných. Slunce zárilo. Kdyz bylo nejkrásnęji šffil. vyjasnęno, tvár jeho pocínala se obestírati Jestlize z chrámu Pánę sv. Cyrilla a mraky. Nejpevnęjší zpęváci a zpęvacky, Methoda v Karlínę nejprve zavznęlyzvukové sloupové choru, se rozptýlili. Dívky se po- posvátní presného zpęvu církevního, dűsled- vdaly, študující dokoncivše studia odešli za nost toho vyzadovala, aby zde zrízena byla povolánim do svęta, jiní se presídlili, a sbor téz první farní jednota Cyrillská, pi•ed krátkou dobou silný a pevný tou mę- jakmile schválené stanovy toho dopouštęly. rou se seslabil, ze jedva zastal choval a Není za tou prícinou ani ti•eba podotýkati, skladby prosté. Bylo treba doplńovati me- ze vypravovatel si té prílezitosti ujíti nedal. zery novácky nesmęlými a krízovému ohni Co jiz po léta ve skutecnosti zde stávalo, nezvyklými. Nastala nová práce a nová nyní pravým jménem pokrtęno jest. Sbor starost. A kdyz úsilovnou prací dospęlo se po celou radu let jiz stávající a ustavicnę k bývalé dokonalosti, po nęjakém case úcinkující prohlasil se prostę za farní Jednotu opętné zmizení osob nejspolehlivęjších kalilo Cyrillskou, ]sterá v díle dávno zahájeném radost. pokracovala. Byvši zalozena na sklonku Takovým jest ten zivot spolkový v Kar- roku 1879, prekrocila jiz prvé d e s í t i l e ti línę a — všudy. Umęní pravého Cyrillisty i-ádné cinnosti své a dluzno zodpovídati zálezí v tom, aby n i ]c d y n e u m d l é v a l otázku: Jal: se jí po celý ten cas darilo? a ustavicnę pracoval a to vzdy dle Darilo se jí tak, jak vűbec jednotlivcűm, pomęrű právę panujících. Pri rűzných pro- jakoz i lidem ku vzájemné pomoci v druz- męnách, kde mnohdy i nevdęk hraje vel- stva se sestupujícím se darívá, pokud jim kou roli, nutao cestou stanovami vymęre- dlíti jest v tomto pozemském udolí slzavém. nou dále se bráti — bez omrzelosti a za- Aby ze ctenárű nikdo se nedomníval, ze stávek. to v Karlínę, kde stála kolébka jednot Cy- Hojný repertoire klas sických rillských, šlo vše hravę a hladce, k útęše s k l a d e b v minulých cláncích uvedený mnohýcll budiz podotknuto, ze boj jednak stále se udrzoval a novými císly rozhojńo- z predsudky pevnę zakorenęlými, jednak val. Kromę pravidelného cvicení I n t r o i t u, se zlobou srdce lidského snad nikde jinde Graduale, Offertoria a Communia nebyl tak urputný a tvrdošijný, jako právę pro kazdou nedęli a kazdý svátek dle pred- zde. Vzdyt to byla první hlídka vojenská pisu dircktáre pocet starých s k l a d e b vyslaná na výzvędy, která se v boji utkala rozhojńoval se skladbami stejnorodými. Na- s neprítelem mocným a bezmilosrdným. cviceny jsou mše starých mistrű jal: ná- Vypravovatel má v rukou spisy a výnosy sledují: Missa super cantu Romano, obsahu velepodivného a zajímavého. Jelikoz auctore P i e d r o H e r e d i a (-f 1648), 4 hl. ; však pomníky teprve po smrti se stavívají, Missa pro q hlasy smíšené, slozil B a L- vyckám s príspęvkem svým na zbudování dassare Caluppi (1703—1785); Missa pomníkű onęm príznivcűm, kterí pro ubohou pro 4 smíšené hlasy, slozil A n t o n i o L o t t i jednotu Cyrillskou po mnollo let prokazo- (1665—1940); Missa pro 4 smíšené hlasy, vali mi lásku svou dűkazy az príliš citelnymi, slozilGiovanniMaria Casini (t 167J); nezapomínajíce dosud na starou náklonnost M i s s a pro 4 smíšené hlasy, slozil G i u- svou. seppe AntonioBernabei (1659 1732); Za doby prvého desítiletí, jako vűbec Missa O quam gloriosum est reg- i u nás svítívalo nękdy slunce s veškerou n u m pro 4 smíšené hlasy, slozil T o m a s o jasností, jindy však se skrylo za cerné Ludovico da Vittoria(narozenr. 1540); | ||||
|