|
| ||||
| ||||
|
- - 92 —
v lodi chrámové shromázdęnému odkázán jest z p ę v o b e c n ý pri veškerých menších poboznostech. Nejdűleíitęjšími výkony zpęvu lidového jsou staroceské R o r a t e, které letošního adventu v Karlínském chrámu Pánę zpívají se pravę po pętadvacáté, jeli- koz je vypravovatel hned na pocátku cin- nosti své v osadę zavedl. Za dobu právę dokonaného ctvrtstoletí zdomácnęly tou mę- rou, ze se staly duchovní potrebou a ra- dostí roratistű po celý rok na né se tęšících. Zpívají se celé a nezkrácené, jak na kazdý den v týhodnu se predpisuje a to dvou- sborovę, tak ze malý sborek na kruchté ustavicné se strídá se sborem vęrících v lodi chrámové shromázdęným. YocIná se zpívati o pűl šesté a jelikoz píseń staroceská cho- rály proplítaná rychle se prednáší, jalo toho ráz zpęvű tęchto vyzaduje, netrvá poboz- nost pres pűldruhé hodiny. Rorate trsají své zvláštní obecenstvo, skládající se vętši- nou se zbozných paní Karhnských, jimz krásné zpęvy staroceské jsou skutecnou prípravou na radostné vánoce, zakoncujíce poboznost v poslední den svatou zpovédi a staly se jim duchovní potrebou tou mę- rou, ze by bez Roratű v adventę ani zíti nedovedly. Den co den dostaví se kazdý v cas na své místo, v nęmz si jiz za mi- nulých let oblíbil, aby ani o jedinou sloku neprišel a kazdý vytrvá az do Amen, zpí vaje s takovou vroucností, s jakou predkové naši dojemné zpęvy adventní po století Panu Bohu na cest zpívali. Svatynę naše plynem jasnę osvętlená v dobę této ještę mileji doj má a k srdci prirűstá. — Dru- hou velkou pobozností lidovou jest po- boznost májová, po celý kvęten v pozdní hodinę vecerní konaná. Mát po- dobnou prítaili~ost. Pripadajíc na príjemné pocasí kvétnové a na príhodnou hodinu i dęlnickým rodinám vhodnou, tęšívá se cetnęjší navštęvę nad poboznost za zimních mrazű konanou a nese s(i rázem více mi- !ostným a radostným, lišíc se tíni od ka- jícnę touzebné poboznosti adventní. Pri poboznosti májové strídá se zpęv lidu s prozpévováním knęze u oltáre rádem a zpűsobem, jak v litaniích redaktorem vy- daných se u'. vas Maria se vším ostatním se zpívá. I druhá tato poboznost na osadę zdomácnęla a nálezí jiz k rádným poboznostem výroc- ním, k nimz lid vęrící s celým srdcem prilnul. Vęnoval-li vypravovatel Jednotę Cyrill- ské pri chrámu sv. Cyrilla a Methoda zvláštní péci z povinnosti s duchovní sprá- vou spojené, druhým a to mnohem dűle- zitęjším pűsobistęm by1 seminár Prazský, jehoz brána se mu otevrela, kdyz za rek- tora povolán jest nápotomní biskup Brnęn- ský, Dr. František Bauer. Slavnostním za- hájením byla velepam ítná slavnost s v.- K l e m e n t s k á, konaná r. i 88o, v den svętce v chrámu Pánę na jméno jeho za- svęceném za prícinou encykliky papeze Lva XIII., kterou ve keré Cirkvi slaviti ve- lel svátek svatých apoštolű slovanských, Cyrilla a Methoda. Svatí vęrozvęstové za- klád .li ve vlasti naší kostely zasvęcené sv. Klementu, s jehoz ostatky po krajinách našich cliojili a který apoštolsl jejich prunluvou u Bolia tak mocnę podpo roval. P o n t i f i k á l n í mši svatou slouzil vroucný ctitel a jeden z prvních buditelűv kultu Cyríllo-Methodęjslcého, boholibý bás- mk, Václav Štulc, pri které pęvecký sbor alumA se soprany a alty pęvecké školy Cyrillské prednesl W,ttovu mši »in liouorem sc. Luciae« s choralním Introitem, Gradu- alem, Offertoriem a Communiem. Oltár ob- I slovcű superpelicemi odéných, stríbrovlasý kmet nadšením a blazeností ozárený, velebný zpév klenbou chrámovou mocnę zaznivajicí, to vše dojímalo az do útrob duše. Radost bohosluzbou posvęcená dostoupila v jásot, kdyz pri spolecném obędę korenęném sbo- rovým zpęvem bohoslovcű povstal nejprve rektor, po ném pak i nezapomenutelný pro- bošt, zlatými slovy rodinu seminársl nęcujíce k uctívání sv. bratri Soluirských. Ra- dost tajená propukla v bouri jásotu, jaký nikdy pred tím, ani potom v seminári jsem nespatril. Nejvroucnęjší láska utuzila svazky rodiny duchovní, i ukázalo se zrejmę, jak bohosluzba vznešená umí povznášeti zivot pozemský. K odpoledním n e š p o r á m za- vítal osobnę zvécuęlý kardinál, pri kterých se objevila veškerá krása psalmodie církevní. Alumnat rozvrzen byl na dva mohutné sbory. Prvni sbor pęvcű hudebnę vzdęlaných pred- nášel na kruchté f a 1 s o b o r d o n y, na nęz druhý sbor u oltáre velepastýi•e svého ob- klopující stále odpovídal c ho r a f e m. Vel- kolepá psalmodie tímto zpűsobem se strí- dající hluboce dojala i kardinála. Po slavnosti sv.-Klementské prišel ad- vent, pozehnaná doba prípravy a oceká- vání Vykupitele, v níz Církev i varhanűm pi•i slavné mši svaté ukládá mlcení. Pocát- kem nového roku církevuílio seminár Praz- ský zahájil nové období choralní c h o r a l e rn. Za tou prícinou objednalo re- ditelství tolik výtis!zű Ordínarium bIissae, kolik bohoslovcű seminár cítal, aby pocína- jícím adventem nejen pęvci cvicení, nýbrz | ||||
|