|
| ||||
| ||||
|
-- 93 ---
veškerí bohoslovci pi•i mši svaté vaná mše svatá v nedęlích adventních osla- prozpęvovali c h o r a 1, který jest obec- vována choralem gregorians'.~ým a to bez ný m zpęvem Cirkve. Veškerí bohoslovci prűvodu varhan, jalo predp~sem církevním v choru shromázdęní v rouchu liturgi- stanoveno jest, tichá mše svatá o všed- e k é m prednašeli peclivę nacvicenou mši n i c h d n e c li zprovázena byla s t a r o c e- »in Dominicis Adventus et O_uadra- skými zpęvy rorátními, nepickoaatel- g e s i m a e z Orclivariuui 1VIissae, zpęváci ným vzorem duchovní písnę ceské. I o všed- však, j akoito druhý sbor zapęli 1 n t r o i t u s, ních dnech shromazdovali se bohoslovci Graduale, Offertorium a Communio v choru, zanotovavše prede mší svatou zvuc- s patrictrýur strídaním se priaiiceria a ve- nými hlasy trojnásobné stupńované »Ejhle! škerého sboru, jak rubrikami se predpisuje. Hospodin prijde!« nacez strídavę vzdy Cele dęjství velebné odehrálo se u oltáre, jeden z nich pred oitárem odzpíval veršík kde celebrant choralem Hospodina vzýval prípadný s modlitbou, po jejíz zakoncení a sbor klerikű choralem mu odpovídal. knęz se sakristie l: oltári prišed a mši svatou Knęz byl obętníkem, sbor chorem spolu- slouzil, pri níz vešlcei-í bohoslovci Rorate úcinkujtcim. Otec obklopen syny cetnými prozpęvovali tempem rychlým, jak toho pred ocima pi itomných vęrictch byli vi- staroceská písetí nutnę vyzaduje. C h o r a l y ditelnou rodinou duchovní s Bohem roz- pouze nękolika zpęváky preduešené sti-ídaly mlouvající materskou i-ecí Církve svaté — se s p í s n é m i veškerými bohoslovci pro- c h o r a l e m. jevištęm dra;natu bylo vece- zpęvovanými. Takovou męrou i zpęvu radlo a síii obétní — c li o r kostela k tomu o b e c n é m a dostalo se místa, jakého pro zbudovaný. Nad liturgii v této celistvosti dűlezitost svou zasluhuje. nic na svętę: není vznešeuęjštho. Oltár Lid ceský jest národem Marianským. s obętníkem obklopený chorem spoluúcin- Rorate staroceské jsou slavným památníkem kujícím, který choralem tajemství obétní úcty Marianské. NCZná úcta k blahoslavené opevá, — tot ideál liturgie: kde o s o b y, m í- Pannę dédí se z otcű na syny. I seminár s t o i j e d t1 á n í v harmonii nebeskou se to ukazoval prostomilou n o v e n o u, kterou pojí. se nasvátek Nepoškvruęného Pocetí Panny Poskytuje-li se takovou męrou pi-íštím Marie pripravoval. Vecerní poboznost za- knęzím pi•ílezitost, aby za prípravné doby koncovala se litaniemi lauretánskými, jejich% zivota seminarského clioral poznali a si invokace dva zpęváci predzpęvovali, jimz v nęm i oblibovali, dluzno priucovati se zde všichni jednomyslné odpovídali. 1'o pozehnání i z p ę v u o b e c n é m u, pro duchovní správu s nejsvętęjší Svátostí rozcházeli se z oratore a povznešení i osvęzení ducha nabozenského prozpęvujíce píseń: »Zdrávas bud, Panno v Wirodę našem predűlezitému. Byla-li zpí- Maria o Královno !« (Pokracováni.) Obecná Jednota Cyrillská. Morava. Arcidieeése Olomúcká. Z Hovęzí n Vsetína. Jiz dávno byla citęna po- ]eben{ chrámového zpęvu. Pocátek ucinęn ve škole. treba opravy a obnucy písni kostelnich v arcidiecési Ditky naucily se zpívati píseű ,Puzdvihui se duše naší.L naiízení Jeho Eminence nejdűst. pana kardi- z prachu.. Na to pak vyloiil zdejší dp. farár farní- nála a arcibiskupa Olomouckého uvázali se v nesnad- kűm v kostele potrebu zavedení nového kancionálku, nou tu práci muii slovutní a ovoce jich práce jest v nęmí by pisnę tak zvané kramárské vypuštęny a nový kancionál vydaný pro arcidiecési naši dle po- novými nahrazeny byly, tak aby zpęv kostelní byl treb a pozadavkű casových upravený. Aby lid ve far- velebný a povzbuzoval vęrící ku pravé poboznosti. nosti naší tím spíše a snadnęji písním novým se na- Dále sdélil s farniky, ie se ziidila ve farnosti Jednota ucil, ziizena dp, faráiem zdejším P. J. Dańkem »Farní Cyrillská, jejíz clenové dvakrát týhodnę sejdou se ve jednota Cyrillskáa, jez hlavnę obrala si za úkol vy- škole a novým pisním cviciti se budou. Hlasu dp, fa- cviciti zdejší lid novým písním a pak na témz zá- ráre uposlechli farníci, zvl:iši mladíci, a týhodnę dva- kladę cviciti jej zpęvu chorálnimu. Jednota naše hned krát sejde se ve škole zdejši So—6o clenű Cyrillské ziidila farní školu pęveckou, jejími ieditelem jest jednoty, dítek, mládeze, i dospęlých, kcle neunavný p. zdejší p. naducitel J. Dokutil, který nejen jest veliký naducitel novým písním ucí a dp. farár vhodným milovník zpęvu, ale také nadšen pro obnovu a zve- poznámkami ráz tęchto písni vidy vytkne, zároveń | ||||
|