Feuilleton (Z mých pamětí)
Ročník: 1890; strana: 94,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
— 94 —





upozorní na staré chyby a nešvary, jako rozvlácnost meuává se hlasem piným, a tudíi jest do;emné a mocnę

cili tahání a rozlicné ty pi'ívęsky, které bęhem casu lc poboinosti povzUuzu;ící naslouchati zpęvu zvláštę

ai príliš se viily. A co nacvicí se ve škole, totéi se v nedęli a ve svátky, kdy chrám Pánę lidem zbozným

vidy v nedęli po pozehnání v chrámu Pánę s prűvo- napinęn jest. Jednota naše clenű prispivajicích nemá,

dem varhan opakuje. Jednota naše trvá rok a za tento neb ve zdejší chudé krajinę na takové pocítati nelze;

rok nový kancionál úpinę zaveden, z nęhoz mešní za to ale cítá clenű cinných skoro 6o a bohdá pocet

písnę a písnę k poiehnání témęr všechny, z ostatních jich ještę vzroste. Kéz dobrotivý Bűh zehná naš( Jed-

pak více nez polovice ve chrámu Páné se zpívá, k tomu notę, aby zboiným srdcem a krásným zpęvem pűso-

odpovídají knęzi presné všichni Cyrillisté, pri zpívané hila k vętší cti a slávę Bozí a povzbuzení farníkű

mši sv, jsouce nacviceni responsoriim dle nového zdejších: Frant R. Adúmek,

kancionálu. Náš lid valašský jest zpęvu milovný, vyzna- jednatel.





Diecése Brnęnská.



Z Trešti. Po odchodu bývalého jednatele zdejší Ackoliv ti .starí« ještę sem tam broulcají proti novo-

Cyrillské Jednoty farní P. Aloisa Štasty, nyní faráre tám a bezohlednému vymýtęní bubnű, faufar a vánoc-

v Altstadtę v Budęjovickém biskupství, prevzal jsem ního slavíckocánf, uepredęlaji prece jednotnou, ve

jednatelství i pokladnické péce já nízepsaný, Cyrill- zpęvu tou nejvętší pozorností, pilnost[ a akuratessou

skou Jednotu u nás drií a cím dál tíni více k uznání vycvicenou, di s c i p 1 i n o v a n o u mládei Cyrillskou.

a platnosti privádí pan ucitel a neúnavný regenschori Musí se zbrani vzdáti pred poctivým, vítęzným po-

mistr Fr, Novotný. Po bojích, kteréještę v dozvucích Icrokem Cyrillské Jednoty farní. Tolik všeobecnę,

trvajS, i nyní zkvétá spanileji Cyrillská Jednota naše.

Taktovce velitelské pana mistra Novotného s radostí Alois Io. Vladár,

se podrobuje mládez školská a škole jiz odrostlejší. kooperator, t, c, jednatel.

















FEUILLETON.





2 M Ý C H P A M Ę T 2_



Cyrillistűm pro radost napsal Dr, Rudolf Montantts. (Pokracován[.)



Právę jsem se chystal psáti toto po', ra- sotva hubu otevi-eš, dostaneš takový lilavo-

cování svých »Pamętí«, kdyz mi náš dlouho- kus, jak povęstná cechorecnost slovo »Kopf-

nohý Merkur pi-inesl list neznámou mnę stiick«, to jest pohlavek, prekladá, ze mi

rukou psaný. Otevru a ctu : v hlavę hucí, jako ve vymetených kamnech.

Dobre na mne. Já beztoho jsetn si myslil,

Ctęný pane! kdo ví, jalcou reputaci u Cyrillistű mám a



S príkladnou trpęlivostí cítal jsem do- v tom domnęní jsem také panu redaktorovi

sud Vaše »Pamęti«, které jsou sice chudé slíbil, ze v totnto císle své vzpomínky z dęt-

na vtip, za to ale bohaté na lzi a nad- ských let doko,tcím a v budoucím rocníku

sazování. Co však jste poslednę, i jména, ze zacnu líciti historii svých umęleckých

i místa udávati se neoštídaje, s apodikti- cest, které jsem po sn-,rti svého otce jako

ckou jistotou tvrdil, ze by kdes v chrámu chlapec se strýcem flašinetárem po svętę

Pánę zpíval knęz »ite missa est« místo konal, ale nastojte! Nęjaký pan I. A. mi

v liturgickém nápęvu v nęjaké sprosté kazí plány. Ráci bych védcl, kdo je ten ne-

dudácké melodii, a ze by lid tímtýmz známý podšlcubávatel mé feuilletonistické

nepękným jcdlováním » Deo gratias« od- reputace, jemuz jsem na skripec natahoval

povídal: to, pravím, jest taková pyrami- jeho príkladnou trpęlivost, az mu praskla.

dální lez, ze vęru se divím smęlosti Vaší, Neznám jeho adressy, abych mu podękoval

s kterou vęc tak svatou zlehcujete. Ne- zvláštním listem, i nezbývá mi nic jinélio,

umíte-li lépe psáti, radęji toho nechte, nez nabídnouti mu malý šńupecek zde.

a ctenári »Cyrilla« budou Vám za to Milý neznámý pane I. A.! Otevrete si

vdęcni. knihu od Laborde »Essai sur la Musique«,

S úctou II., 233, aneb Fldglovu »Geschichte des

I. A. Grotesk-Komischen«, str, 205, a prectęte



Tu máš ! pomyslil jsem si. Pęt męsícű si tam, co se dálo o vánocích v kostelích

jsi drzel hubu a dostával's, ze mlcíš; a nyní v Italii, Francii, Španęlích, a jak z Huso-

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ