| ||||
| ||||
— 94 —
upozorní na staré chyby a nešvary, jako rozvlácnost meuává se hlasem piným, a tudíi jest do;emné a mocnę cili tahání a rozlicné ty pi'ívęsky, které bęhem casu lc poboinosti povzUuzu;ící naslouchati zpęvu zvláštę ai príliš se viily. A co nacvicí se ve škole, totéi se v nedęli a ve svátky, kdy chrám Pánę lidem zbozným vidy v nedęli po pozehnání v chrámu Pánę s prűvo- napinęn jest. Jednota naše clenű prispivajicích nemá, dem varhan opakuje. Jednota naše trvá rok a za tento neb ve zdejší chudé krajinę na takové pocítati nelze; rok nový kancionál úpinę zaveden, z nęhoz mešní za to ale cítá clenű cinných skoro 6o a bohdá pocet písnę a písnę k poiehnání témęr všechny, z ostatních jich ještę vzroste. Kéz dobrotivý Bűh zehná naš( Jed- pak více nez polovice ve chrámu Páné se zpívá, k tomu notę, aby zboiným srdcem a krásným zpęvem pűso- odpovídají knęzi presné všichni Cyrillisté, pri zpívané hila k vętší cti a slávę Bozí a povzbuzení farníkű mši sv, jsouce nacviceni responsoriim dle nového zdejších: Frant R. Adúmek, kancionálu. Náš lid valašský jest zpęvu milovný, vyzna- jednatel. Diecése Brnęnská. Z Trešti. Po odchodu bývalého jednatele zdejší Ackoliv ti .starí« ještę sem tam broulcají proti novo- Cyrillské Jednoty farní P. Aloisa Štasty, nyní faráre tám a bezohlednému vymýtęní bubnű, faufar a vánoc- v Altstadtę v Budęjovickém biskupství, prevzal jsem ního slavíckocánf, uepredęlaji prece jednotnou, ve jednatelství i pokladnické péce já nízepsaný, Cyrill- zpęvu tou nejvętší pozorností, pilnost[ a akuratessou skou Jednotu u nás drií a cím dál tíni více k uznání vycvicenou, di s c i p 1 i n o v a n o u mládei Cyrillskou. a platnosti privádí pan ucitel a neúnavný regenschori Musí se zbrani vzdáti pred poctivým, vítęzným po- mistr Fr, Novotný. Po bojích, kteréještę v dozvucích Icrokem Cyrillské Jednoty farní. Tolik všeobecnę, trvajS, i nyní zkvétá spanileji Cyrillská Jednota naše. Taktovce velitelské pana mistra Novotného s radostí Alois Io. Vladár, se podrobuje mládez školská a škole jiz odrostlejší. kooperator, t, c, jednatel. FEUILLETON. 2 M Ý C H P A M Ę T 2_ Cyrillistűm pro radost napsal Dr, Rudolf Montantts. (Pokracován[.) Právę jsem se chystal psáti toto po', ra- sotva hubu otevi-eš, dostaneš takový lilavo- cování svých »Pamętí«, kdyz mi náš dlouho- kus, jak povęstná cechorecnost slovo »Kopf- nohý Merkur pi-inesl list neznámou mnę stiick«, to jest pohlavek, prekladá, ze mi rukou psaný. Otevru a ctu : v hlavę hucí, jako ve vymetených kamnech. Dobre na mne. Já beztoho jsetn si myslil, Ctęný pane! kdo ví, jalcou reputaci u Cyrillistű mám a S príkladnou trpęlivostí cítal jsem do- v tom domnęní jsem také panu redaktorovi sud Vaše »Pamęti«, které jsou sice chudé slíbil, ze v totnto císle své vzpomínky z dęt- na vtip, za to ale bohaté na lzi a nad- ských let doko,tcím a v budoucím rocníku sazování. Co však jste poslednę, i jména, ze zacnu líciti historii svých umęleckých i místa udávati se neoštídaje, s apodikti- cest, které jsem po sn-,rti svého otce jako ckou jistotou tvrdil, ze by kdes v chrámu chlapec se strýcem flašinetárem po svętę Pánę zpíval knęz »ite missa est« místo konal, ale nastojte! Nęjaký pan I. A. mi v liturgickém nápęvu v nęjaké sprosté kazí plány. Ráci bych védcl, kdo je ten ne- dudácké melodii, a ze by lid tímtýmz známý podšlcubávatel mé feuilletonistické nepękným jcdlováním » Deo gratias« od- reputace, jemuz jsem na skripec natahoval povídal: to, pravím, jest taková pyrami- jeho príkladnou trpęlivost, az mu praskla. dální lez, ze vęru se divím smęlosti Vaší, Neznám jeho adressy, abych mu podękoval s kterou vęc tak svatou zlehcujete. Ne- zvláštním listem, i nezbývá mi nic jinélio, umíte-li lépe psáti, radęji toho nechte, nez nabídnouti mu malý šńupecek zde. a ctenári »Cyrilla« budou Vám za to Milý neznámý pane I. A.! Otevrete si vdęcni. knihu od Laborde »Essai sur la Musique«, S úctou II., 233, aneb Fldglovu »Geschichte des I. A. Grotesk-Komischen«, str, 205, a prectęte Tu máš ! pomyslil jsem si. Pęt męsícű si tam, co se dálo o vánocích v kostelích jsi drzel hubu a dostával's, ze mlcíš; a nyní v Italii, Francii, Španęlích, a jak z Huso- | ||||
|