|
| ||||
| ||||
|
-- 96 —
Pan ucitel vida, ze se starým Cvanca- nahoru do oratore, kde ho prijal nęjaký rou, který byl talc trochu písmákem, niceho pán s Hvęzdami a rády na prsou velmi nesvede, nechal ho plácati, sedl si k stolu vlídnę a vedl jej tia chor, kde ho predstavil a klidnę psal noty dále. se slovy: »Predstavuji vám vašeho milácka Poucný tento výstup stal se krátce pred Haydena.« Neobycejný rozruch nastal na adventem. chore; zpęváci, hudebníci obklopili Haydena, O nedęlích adventních tnęl pan ucitel jehoz dosud osobnę neznali a div ho neu- na pilno s nacvicením pastorálky Hayde- mackali samou radostí. Ale onen pán, který novy. Kazdou nedęli scházeli se drazí údové byl sám Bavorský kurfirt Maximilian, jim jeho sboru ve škole, avšak cvicení tak vy- ho brzy vytrhl a vystrojil jemu a predním školenému sboru mnoho práce nedalo, coz hudebtúkűm skvostnou tabuli, pri níz tehdáz panu ucitelovi nemálo licliotilo. Zvláštę dvacetiletý dvorní varhaník Beetho!en — Gloria šlo tak pęknę, ze pan ucitel stále se pan ucitel smekl cepicku —více se díval usmíval. Zpęváci jeho vędęli, ze se pri ta- do tváre Haydenovy nezli do mísy.« kovém naladęní rozpovídá a nęco zajíma- »A jak ho poznal kurfirt?« tázal se je- vého jim sdęlí, a proto dávali si pozor na dlicka. kazdou noticku a na kazdé znaménko, aby »Kdo by Haydena nep~zual!« máchl spokojenosti pana ucitele neporušili a o jeho pan ucitel rukou. »Kdo jej vidęl jednou, vypravování se nepripravili; a oni tak rádi poznal lio mezi tisíci; a kurfirt jej vidęl ve poslouchali. Vídni. Hezký vęru nebyl. Menší postavu Nemýlili se. Sotva dozpívali šestkrát se mél na velmi krátkých nozickách, za to opakující »Amen«, hodil pan ucitel tak- ale męl hezlzy velikou hlavu, na níz nosil tovku na stűl a zvolal: »ToE by sám Hay- stále vęrnou svou paruku. Dolení ret męl den musil vyznati, ze lepšího provedení vyvalený, nos hodnę objemný, trpęl chudák této své mše ani v Bonnu neslyšel!« na polypa, V obliceji byl cerný jako cikán »A kdy to bylo?« vyzvídal první teno- a k tomu ještę od neštovic silnę dolícko- rista, krejcí Jedlicka. vaný.« Pan ucitel, který beztoho jen cekal na Altista Šafránek dal se pri tomto lícení vyzvání, zacal vypravovati: »Na první své do náramného smíchu. cestę do Londýna prišel Hayden do Bonnu, Pan ucítel se nań zamracenę podíval, právę o štędrém dnu, a jako rádný katolík vousy stáhl a kluk byl hned jako pęna. šel na Bozí hod do kostela. Sotva uslyšel »Podotýkám,« vypravoval pan ucitel dále, první alckordy. z Kyrie, radostnę byl pre- »ze nikdo neslyšel Haydena hlasitę se smáti. kvapen, poznáv, ze jest to jeho vlastní Slyšel prý kdys, co pravil starý jeden skladba, tatáz, kterou my nyní zpíváme. mudrc, ze moudrý se jen usmęje, ale nikdy Skladba byla prednášena úpinę bez vady. nerechtá se hlasitę.« Ale ještę více byl Hayden prekvapen, kdyz Milým ctenárűm sdęluji, ze ten mudrc po Agnus prijde k nęmu premovaný sluha, byl Seneca, a ze výrol: jeho zní: »Sapienti hluboce se mu pokloní a zve ho, aby šel licet subridere, non autem cachinari.« za ním. Udivený Hayden šel. Sluha jej vedl (Pokracování.) „CYRILL” rocní); XVIII, vychitz(,ti bude rotu 1 h• tipu jitko dosud s dvanácti hudebními prílohami. Predplatné 2 z1. 20 kr. prijímá redakce v Karlínę. Veškeré starší rocníky ,Cfrilla" vn~ na skladę redakce ,Cyrilla" v Piarlítaę. S hudcbuí pirílolton císlo 12. ~ CFRILL~ vycházi vzdy 15, kazdého męsíce. Predplatné, které cini poštovní poukázkou na celý rok 2 zl. 20 kr., piijimá redaktor F. J. Lehner v Karlínę. Reklamace budtez zasýlány doegpedlcevAka- demii krestanské v Praze (ltetęzová ulice c, 223). Nákladem vydavatelovým. — Knihtiskárna »Politiky,, v Praze. | ||||
|