|
| ||||
| ||||
|
Nástupcem Kuffnerovým byl G e r li a r d sluzebným, ku slavné mši svaté kazdé ne-
K o r d u 1 e, hudebník i theoreticky vzdęlaný, dęle a kazdého svátku po celý školní rok, jemuz za studií bohosloveckých se umoznilo, jakoz i ku slavným nešporám v seminár- ze mohl pravidelnę navštęvovati školu var- ském chrámu Pánę a k církevním hodinkám hanickou, kterou absolvoval s prospęchem týdnu pašijového u sv. Víta na Iíradcanech. výborným. Za jeho rízení rozmnozen reper- S b o r m e n š í, ze cvicených pęvcű hudebnę t,)ire o 3 mše: Steinovu F dur, Koenenovu vzdęlaných se skládající, cvicí vypravovatel Es dur a Wittovu toni VII. ctverhlasnou a sám a zasvęcuje povolané zpęváky a bohdá ! nękolik motett, jakoz i lauretánskými lita- apoštoly choralu a zpęvu církevního po arci-- niemi Krízkovského. diecési ve veškeré krásy zpęvu liturgického, Téhoz roku opustil seminár rektor Dr. Kazdý ctvrtek jest choralní a duchovní prí- František Bauer a na místo jeho nastoupil pravou na následující nedęli anebo svátek. pro rozkvęt zpęvu chrámového v duchu cír- kdez podrobnę a svędomité se studuje In- kevním stejnę nadšený Msgr. František hrabę troitus, Graduale, Offertorium a Communio Schbnborn. Vypravovatel obracel hlavní zretel pro zpívanou mši svatou, jakoz i antifony a ku pęstování choralu; rozdęliv veškerý hymnus nešpor. Hodiny tyto choralní prí- alumnát na dva sbory. Sbor menší sklá- pravę pi'•íštího dne nedęlního a svátecního dal se z bohoslovcű hudebnę vzdęlaných, vęnované, bývají skutecnou zábavou a osvc•• sbor vętší z ostatních všech bohoslovcű. zením. Pęvecký sbor bohoslovcű zpívá cho- M e n š í s b o r pęvcű cvicených byl ucitelem ral s nadšením a láskou, zpęv nese se tem- a vzorem sboru velkého, který rádným, a pem deklamace ozivené a to hlasem mírným pokud lze toho docíliti, dokonalým pred- a ušlechtilým, tak ze mnohdy vypravovatel zpęvováním názornę ukazoval velkému sboru, nemívá jiz ani zádného prání prednesu se kterak choral prednášeti dluzno. Vypravo- týkající. V hodinách tęchto zbývá i dosti tel dbal predevším správné vokalisace, še- casu, ze i jednotlivcűm ;poskytuje se príle- trení prízvucnosti a krásy hlasu, coz velkému zitosti, aby kazdý sám a j e d n o t l i v ę sboru interpretoval menší sbor pęvcű, který zpíval, coz pri choralu nezbytnę jest treba, mu krásy choralu odhaloval a v ducha, má-li prednášeti se bezpecnę a uhlazenę. jakým dluzno prednášeti, zasvęcoval. Tr- Menší tento sbor cítává obycejnę na pűl valo to však celých sedm rokáv, nez si sta pęvcű hudebnę vzdęlaných, z veškerých i zpęváci i nezpęváci v choralu skutecnę ctyr rocníkű, z nichz kazdý po ctyrletém oblibovati pocali, ackoliv jsou všichni latinári cvicení choral tou męrou poznal, ze dovede k stavu duchovnímu se pripravující. Uvá- jej v duchovní správę nálezitę cviciti. Za dím to na povzbuzenou cvicitelű jednot tęch deset rokű rozešlo se po arcidiecési Cyrillských, kterí nezrídka pri cvicení cho- dosti znacné mnozství zccatelű choralu, z nichz ralu zejména v prvních letech s nechutí a nękterí v Jednotácli Cyrillských blahodárnę odporem zpęvákű a ještę castęji zpęvacek jiz pűsobí, jiní však "prílezitou dobu oceká- bojovati musí. Nechut tato vysvętluje se vají, aby s hrívnou sobę svęrenou dobre vkusem moderními pozadavky zkazeným. liospodarili ku slávę Hospodinovę a k du- Krásu choralu, která za zdánlivou prostotou chovnímu prospęchu i radosti osad, na jejichz jeho se skrývá a teprve zbozným zpíváních vzdęlání pracují. z útrob duše se rinoucím na venek se uka- Je-li choralu v seminári Prazském vy- zuje, clovęk v názorech novovęké hudby kázáno prední a nejdűlezitęjší místo pri ve- vychovaný jen poznenáhla a zvolna poznává. škeré bohosluzbę, jak z narízení Církve býti Za tou prícinou jest cviciteli choralu v prvních má, nezanedbává se ani zpęv v í c e h l a s n ý, letech treba andęlské trpęlivosti, zelezné který bohoslovci sami pęstují rízením prae- vytrvalosti a neúmorné lásky. Pokud choral fekta choru, oslavujíce vętší svátky boho- nezpívá se zboznę, s nadšením a láskou, sluzebným zpęvem polyfonickým. Jednou nelíbí se ani zpívajícím, ani poslouchajícím. pak v roce porádávají slavnostní Akademii Sedmiletou válkou zjednal vypravovatel cho- pęveckou a deklamatorní ve výrocní den ralu v seminári vítęzství. Poznavše krásy konsekrace bisllupsl,é jeho Eminence nej- jeho, pocali si bohoslovci v nęm oblibovati. dűstojnęjšího kardinála-arcibiskupa Františka Nyní, jakmile choral zdomácnęl, bylo lze hrabęte Sch~nborna, který v týz den v jejich oba sbory o d d ę 1 i t i a oba oddęlenę cviciti. stredu se objevuje. Nejmladší clenové du- Velký sbor, skládající se z pęvcű více chovní rodiny vzdávají v týz den arcipastýri dle sluchu vycvicených, svęril vypravovatel svému hold úcty i vdęcnosti slavnostním praefektu choru, jehoz úkolem jest stálé prozpęvováním cnotett nacvicených a ríze- opakování a zdokonalování Ordinaria meš- ných kn. arb. ceremonárem, josefem Pach- ního a psalmodie církevní k úcelűm boho- tou, jejichz cástecný seznam tuto se uvádí: | ||||
|