|
| ||||
| ||||
|
4
»Ave Maria« od J. C a i n e r a, »Ex Sion«, chvíle«, zpívaného »Otce náš« a »Zdrávas«, od L. H o f f m ann a, »Deus tu convertens« choralního »Pange linguaK a j. od Fr. W i t t a, »Qui sedes Domine« od Od sv. Ducha rozšírila se hudba Cy- L. Hoffmanna, »Benedixisti Domine« od rillská do sousedního kostela f a r n í h o Fr W i t t a, »Prope est Dominus« od L. u sv. HaŠtala, lcde cinnost zaliájili zrízením Hoffmanna, »Ave Maria« od Fr. W i t t a, farní Jednoty Cyrillské r, i88o, zvo- »Adeste fideles« od I3. K o e n e n a, » Tui livše predsedou vdp. faráre a kanovníka sunt coeli« od Fr. S k u h e r s k é h o, »Quem Jana Havlű, který predevším usiloval o zve- vidistis pastores« od Ab. A n t o n e 11 i h o, lebení zpęvu obecného pomocí odboru »O bone Jesu« od O b e r h o f e r a, »Ave literátského, propűjciv ku cvicení literátű verum« od V. Mozarta, »Bonum est« od místnost ve farní budovę a obdarovav je L. Hoffmanna, »Perfice gressus meos« kancionály sv.-Jansltiými, v cemz jej oba od J. C a i n e r a, »Benedictus es« od J. C a i- velební páni kaplani následovali. Lite- n e r a«, »Angelis suis« od Fr. W i t t a, »Sca- ráti scházeli se ku cvicení na faru dvakrát pulis suis« od O. I-Zornmiillera, »Tri- týhodnę, ve stredu a v pátek od 7—8 ho- bulationes« od J. G. M e t t e n l e i t e r a, din vecer, a priucili se 3 mším slavnostním vMeditabor« od O. S m o l í k a, »Exsurge« z kancionálu, nešporám na celý rok cír- od J. G. M e t t e n l e i t e r a, »Justitiae« od kevní, litaniím Krízkovského a zpęvűm ro- 0. Smolíka, »Ave« od Fr. Witta, rátním. Osadník sv.-Haštalský daroval Jed- »Laetatus sum« od J. G. M e t t e n l e i t e r a, notę ku cvicení vlastní harmonium. Kdyz »Laudate Dominum« od J. C a i n e r a, Te pocátkem r. 1881 Jednota sesílena byla Deucn laudamus od F. F o e r s t e r a. nękolika zakynęmi ze spolku sv. Ludmily, Soucasnę s kostelem sv. Vojtęcha za- a kandidáty ucitelství, rozvrzeno cvicení tak, hájena jest práce opravná ve farním ko- ze dítky školní vyucoval Fr. Krauslcý, lite- stele sv. Ducha, pricinęním reditele J. A. ráty pak, oddęlení prvé, J. Zelinka, tehdáz Starého, jak v clánku prvém jiz zazna- varhaník, oddęlení liturgické, reditel Karel menáno jest. Pri veškerých rűzných zmęnách Bílý, nacvicív dvę jednohlasné mše, Sychrovu zűstal veterán Cyrillslcý vęren smęru pres- a Nešverovu, dvę dvouhlasné, Wrttovu Missa nému hudby posvátné a pęstuje od tęch » Exultet« a Hallerovu Missa decima, pal< dob bezpretrzitę skladby mistrű starých jednu ctverhlasnou K~nnenovu. Zpęvu li- i nových, mezi nimiz také díla vlastní. Sbor turgickému pocalo se lépe dariti teprve pilného reditele cítával pravidelnę 12 so- r, 1887, kdyz za reditele choru dosazen pranű, 8 altű, 4 tenory a 4 bassy. Ku do- j est k sv. Haštalu V á c l a v j a n d a a za phiování mezer v zenských hlasech zrídil kaplana G e r h a r d K o r d u 1 e. Nový reditel si záhy školu pęveckou, v níz školní uvedl pilnými zkouškami na ]cruchtu v dobę mládez kostelnímu zpęvu vyucoval. Choral pornęrnę krátké mše od Kaima, Rampise, v kostele brzy zdomácnit, predpisű církev- Singenbergera, Stehleho a Molitora, po nich ních pri veškerých úkonech bohosluzebných však postoupil k tęzším skladbám, jako svędomitę bylo šetreno, zádná mše sv. ne- jsou: J Foersterova »de Beata«, S'..uher- byla bez príslušného Introitu a Communia ského »In memoriam Ferdinandi I. Ben'gni«, a p. Víceletou práci korunoval r, 18S3 Sychrova »in honorem sc. Venceslai«, Wit- Jednotou Cyriliskou za prispęní teh- to, a »Exultet« a Stehleova »Laetentur coeli«. dejšího kooperatora Františka Dusila zrí- Cyklus vícehlasných Gradualií a Offertorií zenou. Ze skladeb uvádęjí se tuto nejcel- skládal si reditel pro celý rok církevní sám. nęjší: Missa secunda, auct. Felice Anerio, K rozmnozování a doplńování sboru liturgi- Missa Aste Confessor«, auct. G. P. da Pa- ckého zrídil vp. Kordule školu pęveckou lestrina, Missa Quarti Toni od Vittoría, 50 lilasű cítající, s kterou jiz v první nedtli Witto~a Missa »Salve Regina«, Stehleova adventní provedl choralní mši iu Dom. Ad- Missa »anni jubilaei solemnis«, Greithovy ventus et Quadrag., jakoz i mnoho písní mše choralní do E dur a A dur, J. Foer- i pobozností obecných. Kdyz reditel Janda sterova Missa »de Beata«, J. A. Starélio na sklonku roku 1888 k sv. Petru odešel, Missa »in ponorem sc. Cyrilli et Metho- nástupce jeho v reditelství, j a n. I; v. Z e- dii«, a téhoz skladatele mše slavnostní do 1 i n k a, v díle zdárnę pokracoval se sborem H dur. Kromę Introitu zpívá se Graduale 16 hlasű cítajícím provozováním skladeb, a Oftertorium vętšinou choralnę. Cvicnou jak následují: Missa in G, auct. Methodio školou pęveckou jal se reditel zvelebovati Mašícek. Missa F dur od Reimanna. zpęv obecný zavedením zpívaných lita- Missa in F, auctore Felice U W. Missa » An- nií, mešní písnę »Hospodine, všech vęcí gelica«, auctore AdolEo P r ű cha. Missa Pane«, písnę vell;onocní »Vstalt jest této »Salve Regina«, auctore G. E. S t e 111 e. | ||||
|