|
| ||||
| ||||
|
-26
»Improperia« od Witta, »Ecce quomodo krestana bez rozdílu, je-li hudebníkem anebo moritur« od Hándla, Hymnus »Vexilla re- není. Té universální reci, která melodiemi gis« od Etta a Hallera, »Regina coeli« od z jiného svęta duší mocnę hýbe, rozumí Foerstera. Za rízení na slovo braného ka- dítę i kmet, ucenec i neucenec, kníze i ze- pelníka oslavována bývá bohosluzba metro- brák, knęz i vęrící, Zde kazdý cítí se býti politního chrámu sv. Víta zpęvem odpoví- tím, cím pred Bohem jest, — krestanem. dajícím i nejprísnęjšícn pozadavkűm liturgi- Jest to zpęv katolické církve, jak jej prvo- ckým a umęleckým. krestané jiz zpívali, a kterým pokolení prí- Dne i. ledna 1889 rozmnozen pocet ští Hospodina svého a Beránka velebiti bu- chorű ocitęných farní kruchtou u Panny dou, pokud zpęv pozemský nebude zamę- Marie Snęzné dosazením nového reditele nęn za zpęv nebeský, az zemę pomine a choru J. B. Foerstera ml., za jehoz rízení zpęv oslavencű kolem trűnu Bozího vęcnę nacviceny jsou slcladby, jak následují: Me: zníti neprestane. Chorál jest pozemskou Choralní z Ord. Missae (in Dom Adventus ozvęnou onoho zpęvu nebeského, kterak jej et Quadragesimae). K o e n e n: »Panis an- velicí svętci slyšeli zpívati, kdyz duše stápęla gelicus«. Stehl e: »Salve Regina«. Greith: se u vytrzení v mori svętla nadpozemského. 1Vlissa 111. Koenen : Missa »in hon, sc. Proto chorál tím dojemnęji zní, cím spani- Gregorii«. W i t t : »in hon, sc. Luciae«. lejší jest duše, která na perutích modlitby Motteta: »Ave verum« od Mozarta, »Re- chorálem k Bohu se nese. Na tomto tajem- gina coeli« od Foerstera, »Adeste fideles« ství zakládá se krása chorálu mnichű bene- od Koenena, »Quen1 vidistis« od Antonel- diktinských na Slovanech v Praze. Se sbo- liho, »O salutaris hostia« od Foerstera, rem mnichű zdruzuje se sbor pacholíkű v klá- »Ave Maria«, »Justus ut palma, » Meditabor«, štere vychovávaných. Dvojí barvou hlasű »Scapulis suis«, »Laudate Dominum« od muzských a pacholeckýcli chorálu vnady Foerstera ml. »Justitiae Domini rectae« od pribývá. Rűznost svátkű a slavností círlcev- Witta. — Yange lingua: od Foerstera ních v chorálu se obrází, tak ze Emausský C dur, Foerstera ml. F dur, A dur a Havlű chorál jest illustrovaným direktárem, z nę- D dur. — Te Deum: od Foerstera. hoz vęrící lid srozumitelnę cítá, co kazdého Jako ve všech uvedených kostelích pro- dne Církev slaví. Emausy jsou mocným vedena jest reforma po celou radu let téz spojencem Obecné Jednoty Cyrillské. ve farních kostelích nejsv. Trojice ve Spá- lené ulici rízením F. Z. Skuherslcého, jakoz Praha jest Cyrillská. Ctvrtstoletí dosta- i v kostele sv. Václava na Smíchovę, rí- zením J. Bergmanna a to na obou místech cilo a Praha jest dobyta. Velkolepý prűvod hned od prvních pocátkű. Jelikoz repertoire jubilejní slavený r, 1873 na památku goole- redaktoru není znám, nelze o smęru a zpű- tého zalození biskupství Prazského z jubilej- sobu, jakým se zde pokracuje, podrobnęji ního chrámu Pánę svatých apoštolű Cyrilla a Methoda v Karlínę putoval do vękového promluviti. Letošním rokem pocalo se téz v kostele velechrámu sv. Víta na královských Hrad- canech. Cyrillská jednota z Karlínského sv. Jana na Skalce zpívati cluchem Cyrill- ským pécí a obętovností Msgr. Karla Jae- chrámu pout zapocala u hrobu svatých pa- niga, preláta jeho Svatosti, a to v nejkrás- tronű, na hradę Prazském pout dovršila. nęjší a nejpresnęjší zpűsobę. Muzský sbor 12 hlasű cítající a z cekatelű ucitelských jako v Praze, pocala se jednota Cyrill- se skládající jest totiz odęn rouchem cír- ská šíriti stejnou męrou i po v e š 1: e r é d i e- kevním a stoje u mrízky pred hlavním ol- c é s i. Uvedu nejprve farní osady, kde za tárem prednáší pri zpívané mši svaté cho- tou prícinou zrízeny jsou rádné farní je- ral i zpęvy sborové. dnoty, nápotom osady, ve kterých k or- Protęjší pak kostel Emausský jest vy- ganisaci jednot dosud nedošlo, ac ve smęru sokou školou chorálu, kam putují veškerí Cyrillském pilnę se pracuje. Cyrillisté z Prahy i z venkova, aby krásou První jednota v arcidiecési kromę Kar- chorálu s posvátnou liturgií zde srostlého línské zrízena jest ve SVOjŠicích 1. i88o, se vzdęlali a utvrdili. Zde kazdého dne, tehdejším kaplanem a nynęjším farárem ráno i odpoledne, pri mešní obęti i pri ne- josefem Sládkem, který po predbęzném šporách ozývá se chorál a jen chorál, ja- kázání a provolání pravidelnou cinnost za- kozto materský zpęv církve katolické, který hájil. Mę1 jiz pohotovę starší pęvecký sbor z lűna jejího se zrodí], z krištalovéllo zrídla 16clenný, jakoz i pęveckou školu, kterou posvátné liturgie se vyprýštil a klassickou po celý rok v nedęli odpoledne pilnę krásou svou bezdęcnę jímá srdce kazdého cvicíval. Jsa výtecným hudebníkem a zruc- | ||||
|