|
| ||||
| ||||
|
-28
primęrenę nesilovati. A tal; oba kollegové cích dp. farárem, jehoz štędrost vűbec vše cvicívali soucasnę ve dvou trídách. Ve stredu porídila, cehoz Jednotę treba bylo. Co kdo bývala zkouška spolecná. Jedenkrát by1 re- rád má, také jiným odporucuje. Dne 15. cer- daktor takové zkoušce prítomen a spatri] vence 1887 sešli se v Mirošovę clenové výjev utęšený a téhoz druhu jediný. Ve ucitelské jednoty Rokycanské ke schűzi; školní svętnici stálo 4o dítek, v predu dęv- hlavním císlem programu byla pr•ednášlca cata, za nimi hoši. Pred lavicemi na vyso- o církevním zpęvu vűbec a gregorianském kém pulpitu bylo rozevreno obrovské Ordi- zvláštę, v níz uvázal se cvicitel Jednoty narium Missae, z nęhoz celý sbor zpíval. A. Jílek, který poutavę a vzletnę o pred- Nákladnou a skvostnę vázanou knihu obradní mętu promluvil a mnohého z prítomných Pustetem v Reznę vydanou koupil jednotę v náhledech dosavadních prevrátil. Dűstoj- štędrý farár. Vedle pulpitu stojí ucitel. ným úvodem a prípravou byla slavná mše Jednou rukou ukazuje na noty Ordinaria, svatá. Mezi prítomnými byli mnozí výtecní druhou naznacuje vinitými pohyby rhytmus hudebníci, kterí zde poprvé v zivobytí chorálních nápęvű. S druhé strany pulpitu slyšeli zpívati chorál. — Dle letošního výkazu jest harmonium, u kterého sedí stríbrovlasý cítá sbor liturgický 29, škola Cyrillská 30 rídící ucitel, doprovázející choral zrucnou hlasű. a plynnou harmonisací. Tretí z ucitelű pred- Ku konci téhoz roku zrízena jest jednota zpęvuje, chybné opravuje, prednášku zvele- Cyrillská v Rakovníku. K prvé valné liro- buje. Výsledkem talc vzorné jednomyslnosti madę sešlo se 79 úcastníkű, z nichz prihlásilo jest jednomyslnost zpęvu jalzoby z jednęch se k odboru literátskému 62, k liturgickému úst plynoucího, k cemuz ovšem i nemálo 17 clenű. Predsedou zvolen jest josef Fiala, prispívá spolecná kniha, z níz veškerý sbor profesor hudby na odpocinku, reditelem zpívá. Tot ten nejkrásnęjší a nejpraktictęjší Jan Janák a jednatelem Václav Erhard, ka- zpűsob, jakým choral Ize pęstovati a — techeta školy reálné. Sbor literátský zpívá nejcírkevnęjší. Kdyby z drobného sboru písnę z kancionálu sv.-Janského pri ranních nękolik hochű s nejlepšími hlasy se vybralo, sluzbách Bozích, zakoupiv za tou prícinou rouchem církevních zpęvákű, malebnou su- 19 výtiskű a dvoudílný hlas varhan, strídaje tanou a cottou, se priodilo a v kostele pred mnohdy píseń obecnou se ctverozpęvy; hlavní oltár se postavilo na místo zpęvákűm v dobę adventní prednášívá Rorate reda- bohosluzebným v basilikách prvotnę církví ktorem vydané. Sbor liturgický koná pra- vykázané, byla by to ona idealní škola pę- videlné zkoušky dvakráte v týdnu, dle po- vecká dle vzoru sv. Rehore, která by pr•i treby i vícekrát, vypomáhaje pri velké mši slavné bohosluzbę zpívala chorál strídavę svaté, jakoz i pri ve",kerých slavných ob- s velkým sborem na kruchtę postaveným. radech bęhem církevního roku pripadajících. — Výsledkem tak svędomitých zkoušek K poctę sv. patrona našeho oslavila Jednota jest presný zpęv bohosluzebný v kostele. svátek sv. Cyrilla a Methoda r. 1882 Cy- Pri zpívané mši svaté, do úpinosti liturgické rillskou slavností, bohosluzbou a schűzí s hi- ani jediná litera nescházela, Introitem zací- storickou prednáškou illustrovanou zpęvem. naje az do Communio. Úpinosti liturgické O vývoji zpęvu církevního prednášel pan odpovídala rovnęz svędomitá presnost v pro- ucitel Karel Hűlka. Slova recníkova zná- vedení, kde predzpęvování praecentora strí- zorńoval liturgický sbor Jednoty skladbami, dalo se se zpęvem sboru tak, jak v pred- jak následují: i. »Otce náš, milý Pane«. mluvę Gradualu se predpisuje. Milé toto 2. »Stabat mater« od Josquina de Pręs. strídání zdruzené s rádnou výslovností a (1445—1521)- 3. Kyrie z Missa »papae jednomyslností prednesu úpinę uspokojovalo. Marcelli« od Giov. Palestriniho. (1524-1594) — V osadách farních, kde nelze pro rűz- 4. Recitativ a arie z Pašijí dle sepsání sv. nost pomęrű pridrzeti se Jednoty Svojšické, Matouše od J. Seb. Bacha. (1685—1750). mozno následovati jednoty Mirošovské, pę- 5. »Lacrimosa« z Requiem od W. A. Mo- stujíci vedle choralu gregorianslcého zpęv zarta. (1756—1791). Archiv hudební cítá vícehlasný i obecný, ac chorál zűstává pra- pres Zoo císel. 7 programu uvedeného lze vidlem a základem všeho ostatního, jak vű- souditi, ze výkonný sbor Jednoty Rakovni- bec všudy býti má. O vętších slavnostech cké skládal se z clenű hudebnę vzdęlaných, prednášejí se skladby vícehlasné našich do- o cemz i redaktoru naskytla se prílezitost mácích skladatelia, jako na pr. Hruškova presvędciti se pri návštęvę Rakovnické. Na »Missa Velehradensis«; neschází však ani repertoiru bývaly skladby vętšinou mistrű tehdáz príslušný Introit, Graduale, Offerto- domácích: Sychry, Hrušky, Foerstera, Kríz- rium a Communio, které se zpívají z Epi- kovského, také však Greitha a Witta. Ve tome Grad. Rom. zakoupených v 6 výtis- zprávę z roku 1883 uvádí se mezi novę | ||||
|