|
| ||||
| ||||
|
— 36 —
dejší kaplan, František Váško, zrízením a farárem z Popovicek do Uhrinęvsi se pre- cvicením školy Cyrillské, byv pred tím sídlivším ? spoluzakladatelem jednoty Zizkovské; nyní Jednota v Celakovieíeh r. 1883 zrízená pripravuje Cyrillskou jednotu v Brandýse vdp, dękanem, Janem Urbanem, zvelebila n. L. Dílo zahájené štastnę dokonává ny- nejprve zpęv, obecný pricinęním rídícího nęjší správce duchovní. Sirnę v zemi skryté ucitele, Jana Záka. Na zpęv liturgický došlo dlouho klícilo, az posléze nadula doba prí- r. 1887 za kaplanování známého, horlivého hodná, kdy bylinka na povrch vyrazila a Cyrillisty, Františka Váško, který vida vše- peclivou rukou duchovního správce opatrnę stranou ochotu a chuti, ucinil na svátek pęstovaná mile rozkvęt'a v Jednotu Cyrill- Zjevení Pánę pri ranní exhortu o nábozném skou. Na svętę zádná práce zmarena nebývá. zpęvu a ku konci vyzval osadníky, aby jsouce Dríve nebo pozdęji objeví se prece ovoce milovníci domu Bozího se ucívali zpęvu bo- vytouzené. hosluzebnému. Prihlásilo se jich úhrnem 47, nepocítaje v to dítek š1. olních, které jiz Kromę uvedených zalozeno jest ještę sám si vybral. Prihlášené rozvrhl do dvou nękolik jednot, jejichz cinnost zpravodaji oddęlení, z nichz jedno byla škola Cyrillská není dostatecnę známa a které bezpochyby a druhé, ponękud zpęvu znalé, sborem vý- pro nepríznivé pomęry docasnę práci pra- konným. Práce štastnę zahájená prerušena videlnou jen zastavily, aby v ní za dob byla presídlením se do Brandýsa. Az do- príznivęjšich zase pokracovaly. Jednotu Cy- zraje príští Jednota v Brandýse, bude po- rillskou v zivé cinnosti udrzovati, vyzaduje mocnicí a vęrnou druzkou jednoty Celakov- mnoho práce, která spocívá obycejnę na ské. Co zdárnę kvęte na výšinách brehű jednęch anebo jen nękolika bedrách a ne- Vltavských v Zizkovę a v Michli, poroste zrídka vyzaduje se k tomu nevšední trpęli=vosti, obezretnosti a vytrvalosti. Presídlenímbujnę i na brezích Labských. O sboru Cyrillském V StrašíCÍCh na- se anebo zmęnou osob takových nastává psal prof. Josef Foerster, který náhodou v Jednotę kratší nebo delší odpocinek, po k tamní pouti zavítal, r. 1883 redaktoru nęmz následuje obycejnę nové osvęzení, zprávu, jak následuje: S potęšením ozna- kdyz pomęry osobní se zlepšily. Za tou muji, ze męl jsem prílezitost seznati sbor prícinou nebývá tedy radno, aby se jednota kostelní velmi dobre secvicený ve Strašících. hned rozcházela anebo zbytecnę a neroz- Mél jsem radost z tęch hošíkű a dęvcat, váznę rušila. Trpęlivostí a vytrvalostí na kterých bylo, tuším 17. Stáli jako neohrození svętę se všechno premáhá. Zivot spolkový bojov„íci u pultu, intonujíce a vyslovujíce zakládá se na lidech. A zádný clovék není správnę a zretelnę. Zvláštę sluší pozname- andęlem. Kdo by chtęl Jednotu ze samých nati, ze prednes byl téz jemným odstíno- andęlű, nutn ) ze slzavého údolí presídliti váním osvęzen a ze by si mnohý sbor mohl se — do nebe. Andęlűm však se pripodob- gratulovati, kdyby umęl tou męrou vyjadro- níme — andęlskou trpęlivostí. vati stoupání a klesání sily. Ze sobę podobnę pocínali tenori a bassisté, není mi ani treba Jednota v PopoviCkáCh r. 1881 zrízená, podotýkati, jelikoz taktovka reditelova statnę prícinęním faráre Františka Patáka cítala a urcitę si vede a tito rozumí kazdému dle výrocní zprávy z r. 1883 31 clenű, pohybu. Zp~sob, jakým predneseny byly které cvicil rídící ucitel, Alois Lohr, nejprve skladby vokální, prozrazuje dlouholetou a písním obecný,n z kancionálu sv.-Janského vytrvalou práci a píli rídícího ucitele F. Ne- zakoupeného v lo výtiscích. Reditel úcastnil liby, který pochopil dokonale charakter se velmi horlivę exercicií Cyrillských, kdez zpęvu církevního«. Roku následujícího na- poznal spűsob i smęr, jaký Jednotám jest psal týz kompetentní soudce: »I letos na- vymęren. Od tęch dob však dalších zpráv vštívil jsem Strašice o pouti na den sv. nedošlo. Vavrince. Cinný a neunavný Cyrillista i ten- Jednota v Uhrínęvsi r. 1882 zrízena tokrát prekvapil mne výkony svého statec- hlavnę pricinéním horlivého tehdejšího ka- ného sboru, který cítá 8 sopránű, 7 altű, plana, josefa Kebrle, nápotomního predsedy, 4 tenory a 4 bassisty. Prekvapení mé bylo męla hned na pocátku cetiiý sbor 28 so- pomęrnę mnohem vętší nad ono rdcu mi- pránű, 30 altű, 6 tenorű a 4 bassű, rízený nulého, jelikoz prednášela se moje mše josefem Bubeníckem, rídícím ucitelem, který sv.-Vojtęšská, jak známo, skladba pevných cinnost zahájil zajedením mešních písní zpęvákű vyzadující, bez prűvodu. Hlavní z kancionállcu redaktorova a Sychrovou mší kriterium, dle kterého dovednost zpęvákű jednohlasnou. Poslední zpráva výrocní za- posouditi ]ze, záleií v tom, zdali udrzují slána r. 1883. Bude-li vzkrísena novým se zpęváci v tonu zapocatém, aniz by kle- | ||||
|