Ze Studýnek u Zábřehu
Ročník: 1875; strana: 95,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
95 --

„Cěcilie", V. L u k s c h, theol. adjunkt, F. Z. S k u h e r s k ý, řiditel varhanické školy, J. S t a r ý, řiditel kůru u sv. Ducha.

Vedle vlastního směru svého bude „Cecilie” jak samo sebou se rozumí, přinášeti též pravidelné zprávy o činnosti odboru toho hudebního. Stanovy odboru budou uveřejněny v 1. čísle III. ročníku .,Cecilie."

S t a v b a nových v a r h an u sv. Voj tě c h a. Slavná městská rada král. hl. města Prahy rozhodla se pro offertu na postavení nových varhan v chrámu Páně sv. Vojtěcha, firmy S t e i n m e y e r a a spol. z Oettiugen-u v Bavořích, přihlížejíc právem k umění ryzému, pokrokem doby nejnovější zdokonalenému. Slavné jméno výtečného Steinmeyera ručí nám za to, že bude státi na kůru Svatovojtěšském s t r o j v p r a v d ě u m ě 1 e c k ý, v z o r a m ě-ř í t k o, dle něhož pokračovati musí síly domácí, ač jde-li jim vůbec o uměleckou stránku pikl varhanářství! („Dalibor".)

V Staré Boleslavi, dne 30• listopadu. Starožitná Boleslav budo zajisté po Praze prvním místem, kde se na reformě hudby církevní s chvalnou horlivostí pracuje ; nebo i zde v Staré Boleslavi v památných chrámech zdejších zavznívají nebeské zvuky věhlasných mistrů v oboru přesné hudby církevní. Tot; zajisté již ovoce a zásluha Vaší „Cecilie”, která jsouc nadšena vznešenými ideami mocně budí touhu a snahu v srdcích přemnohých, aby v stanech Hospodinových zavzníval zpěv mysl i srdce jímající, k zbožnosti povzbuzující, k nadhvězdným, nadblankytným krajinám ducha unášející.

Na oslavu sv. Cecilie, patronky hudby církevní, uspořádána i zde přičiněním a chvalnou snahou zdejšího vele zasloužilého ředitele kůru pana Pražáka a výtečného varhaníka zdejšího pana Bílého hudební slavnost kostelní dne 21. a 22. listopadu Dne 21. listopadu provedl p. Pražák se svým smíšeným sborem, jenž nyní přes dvacet členů čítá, mši od Greitha, skladbu to zajisté ne lehkou, k úpiné spokojenosti; taktéž vložka od Witta „Ave Maria”, „Pange lingua” od Palestriny a krásná mše od Stehle-ho na den sv. Cecilie zdařile provedeny byly.

Přejeme na štastně počaté dráze v pěstování ryze církevního zpěvu p. Pražákovi a jeho sboru mnoho zdaru a vytrvalosti, lásky a nadšení s tím vroucím přáním, by sbor znenáhla při produkci přivlastnil sobě jemnélio odstiňování, jasného vyslovování jednotlivých sylab, zvláště pak by sobě osvojil tu nejhlavnější vlastnost krásného zpěvu, totiž preeisnost, aby zpěv řinul se jako z jedněch úst, z jednoho srdce, z jedné duše. — Pak zajísté i náš sbor jímati bude slech i srdce posluchačův, pak zajisté mocně působiti bude k duchovnímu vzdělání a ku povznešení pobožnosti věříefch křestanů. — Zdař Bůh ! P.

Arcidiecése Olamí7~.

Ze Studýnek u Zábřehu. Veleetěný pane redaktore ! Nemolrn opomenouti, bych ne-podal zprávu, jak v osadě naší, poutnickém místě, za čas čtvrti roku hudba chrámová důstojně pokročila. Krátký to sice čas, však mnoho v něm vykonáno.

Hrstečka zpěváků mi věrná, nedbajíc špatného počasí, schází se každodenně ku cvičení ve zpěvu a nejen to, oni i pečují o rozšíření sil. A tak podniknul-li jsem opravu hudby chrámové s pěti zpěváky, mohu dnes radostně již pohlédnouti na sbor bojovníků proti starému šlendriánu a vřískání, neboE dospěl sbor tento na jednadvacet členů, s nimiž možno již ně-jaké dílo provésti. Všecky lilasy jsou důkladně obsazeny, ba i tenor jest dvěma silnějšími zpěváky, muži, obsazen, což tím více mne těší, jelikož obyčejně nářek na málo tenoristů slýchávám.

Chut a láska k věci a dílu důstojnému našich zpěváků odmítá od sebe všecky ty úšklebky a hany lidmi nevidoucími naň metané a já nemohu jinak činiti, než jejich odvaze zvolati: ,Jen tak dále a Bůh nám v díle pomůže !" Tu chválu i musím jim dáti, že, ač mnoho surovostí a nemravů v obci panuje, zpěváci všeho toho se odřeknuvše, slouží s úctou Bohu.

Vkročí-li kdo v Boží stánek náš, pozná, že se zde nelení. Důstojný pan farář Augustin Stejskal opravuje stánek Boží vně, aby prost jsa všeho, umění křesCanskému se příčícího, hlásal do něho vstoupivšímu lidu, že to dům modlitby jest, a já se svými dobrými zpěváky bych dokázal, že pokorou a ne vřískavostí sluší Boha ctíti.

Za dobu tu zavedena ,responsoria chorální," zpíváno ,Asperges me", třikráte provozována Greithova „chorální mše I.”, dvakráte mše od Kaima ,Jesu Redemptor," Palestrinovo „Pange lingua”, ,Surreait pastor bonus", ,Adjuva nos", ,Ave Maria" od Sturma a prostudováno Litaniae, Missa pro Defunctis od Witta a více motett.
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ