|
| ||||
| ||||
|
— 45 --
ová soustava stací, zrídla objeví se nahore odvozeného), který podstoupiti műze zá- neb dole jedna cárlea pomocná. Modus I. kladní ton ci finálu az ku spoclní kvartę (dorický) podstupuje nejvýše jedinou notou (v pűvodnim znęní a), jeho finálou však zű- finálu a nazývá se proto modus I. a u t h e n- stává vzdy finála authentického modu (v pű - t i c k ý (pravý) k rozdílu od m o d u II. tak- vodním znęní d). téz dorického p l a g á l n í h o (preneseného, Príklady : d e f g a h e d I, modus (auth.) C dur od II, stupnę a h c d e f g a -- II. modus (plag.) finalis na jiné stupnę prenesený: e f s g a h cis d e I. modus (auth.) D dur od II. stupnę h cis d e fis g a h —— II. modus (plag.) f g as b c d es g I. modus (auth.) Es dur od II. stupnę c des f g as b c — — II, modus (plag.) Neb notováno: finalis domin. re mi fa sol la si do re d e f g a h c d dle klíce houslového c fis g a h cis d e (D dur od II. stupnę, Des) 1(es f ges as b c des es) dle klice sopranového e d es f g a b r, (B dur od II. stupnę) dle Llice basového g a b c d e f g (F dur od II, stupnę) lezí vysoko neb tuze nízko, zpęvy chorální zní nejlépe v poloze strední od A do esr (e). I. Modus authentický, jehoz finalis jest melodická tvorí s tonem finálním (v I. modu re, nlá o vl á d aj í c í to ti (vládce), t. j. do- s-e-la viz zpęvy modu I. v Graduale roma- minantu ve smyslu melodickém také num) r e p e r c u s s i o (Wiederschlag, odraz, tenorem (tenere, drzený tou) zvaným la castéji za sebou se vyskytující ton). (v pűvodním znęní a), l:terýz nejjasnęji vy- O dęlení ci clánkování delších skupin stupuje v zalmové formuli »Gloria Patri« (viz (melisma) netreba šíriti slov. introit) neb v zalmu nešporním, namnoze tam, kde se více slabil: na jediném tonu recituje. Novęjší stereotypní vydání Pustetova Graduale Romanum z r. 1886 obsahuje ve- Dominanta ci vládce není však škeré skupiny rádnę rozdęlené. vzdy V. stupnęm starého modu. Zpí- váme-li nyní svrclw uvedenou stupnici v rűzné Praktická cvicba zpęvű slozených v modu I. výši a rűzným pojmenováním, budeme noty poskytne nyní úpinou látku ku praktickému brevis ° (jimiz naznacili jsme finalis a do- zdokonalení. Podotknouti dluzno, ze objevuje minantu) mękkým prízvukem prednášeti, se v modu I. nękdy snízený VI.*) stupeti, ostatní s semibrevis jemnę v stejnomęrném tak povstane modus genus m o 11 e. pohybu. Nejkratší slabilry neb ku okrase Pri modu I[. (dorický plagální, t. j. pre- melodické fráze nálezející noty vyznacené nesený ci odvozený od modu autlienticicého) jsou casto minimou. Skupiny ci liga- jest stanoven závęrecný ton (finalis) jak pri M9 tury, melisma vyzadují o nęco modu authentici:ém z nęhoz se vyvinul, coz v málo pohyblivęjšího, nikoliv kvapného platí o všech následujících modech plagál- prednesu. Vystupující melodická frlse vy- ních, vládce však lezí obycejnę o t e r c i zaduje cástecného sesílení az mf, naproti níze vláde modu authentického. tomu sestupující vyzaduje decrescendo az k p, rozumí se bez tremolo a rűzného ti- *) Ton It jest v chorálu zmęnitelným. Pűvodní a tęrného nátęru, tedy prstę. S::upinka s a všeobecný jeho název byl b. Byl-li opaUen q, nazýván budiz prednesena jemnę a stejnomęrnę. b quadratum, s predznamenaným b b rotundum. Takto Presné akcentování slabik prízvucných roz- zménitelný ton nemohl státi se vládcem, procez, jek se brzo piescédcíme, postaven na jeho misto v do- umí se samo sebou. tycných modech nejbliiší ton C. Zména h v b stala Svrchu jmenovaný vládce ci dominanta se za prícinou zamezení krokű ve zvętšené kvartę. | ||||
|