|
| ||||
| ||||
|
-- 52 —
jest Wittovou mší »Exultet« a »in hon, seznam uveden jest v rocníku XVI. str. 66. sc. Francisci Xaverii«, Hruškovou »Ecce tohoto casopisu. Mnohostranná cinnost jeho Dominus veniet«, Koenenovou »Panis An- byla bohuzel príliš záhy a neocekávanę gelicas«, Wittovým »Stahat mater« a Te prerušena. R. 1889 byl zpravodaj návštę- Deum, Hruškovými nešporami a Te Deum, vou u lékárníka Mlado-Boleslavského Kar- Tak horlívou cinnost odmęnil nejd, pan nolla, známého milovníka i znatele chorálu biskup Litomęrický, Emanuel Jan, pochval- i presné hudby církevní. Vracejícího se ným dekretem, v nęmz výslovnę se uvádí, zdráv a vesel doprovázel reditel Hruška co zaslouzilý reditel v oboru hudby po- na nádrazí. Kdo by se byl nadál, ze prátel- svátné dosud vykonal, o cemz napotom ské rozloucení bylo posledním pozdravem velepastýr pri generální visitaci r, 1888 na svętę ! 7.a nclcolik dní doletęla do Kar- osobnę se presvędcil, kdyz pri pontifikální lína smutná zpráva, ze pilného pracovníka mši IIruškova mše »Gaudeamus omnes« Pán Bűh k sobę povolal v piném proudu k tomu úcelu slozená se prednášela, a ob- práce a v kvętu muzské síly. _ Mezi Cyril- daroval skladatele skvostným prstenem, ja- listy jméno jeho nevyhyne. Zij e dále ve kozto dűkazem vrchnopastýrské uznalosti. skladbách svých, kterými jednoty Cyrillské Jako horlivým reditelem, byl František oslavují sluzby Bozí, s vdękem pamatujíce Hruška neménę pilným a plodným skla- na tollo, z jehoz duše se vynorily. Hodným datelem, cehoz dűkazem jsou hojné skladby nástupcem jeho v Mladé Boleslavi stal se v hudebních prílohách »Cyrilla«, jakoz i jinde josef Sychra, který v témz duchu dále vydané anebo v rukopise zachované, jejichz pracuje zpęvem i skladbami. (Pokracování.) Praktické názory v novém smeru hudby církevní, Sestavil Jan Ev. Zelinka. (Pokracování.) Nyní mozno pocíti s cvicbou zpęvű cho- Naše C dur od III. stupnę zobrazuje nám rálních slozených v modu II. modus III. ci p h r y g i c 1. ý authentický : e f g a h c d e (C dur od III. stupnę) v dru- houst, kl. sopr, klíc d es f g a b c d (B dur od III. stupnę) hém bassový houslový f ges as b c des es f (Des dur od 1II. stupnę) spűsobu klíc klíc {tis g a h cis d e lis (D dur od III. stupnę) atd. prvý spűsob v klíci F _ š—~—^_^ Snalis dmnin. e f g a h e d e druhý spűsob v klíci C _ t= I=~~ ^—^ _~^ =K ^ Závęrecným tonem III. modu jest e (v pű- h c d e f g a h vodním znęní stupnice), dominantou ci vlád- Snalie domin. y*1 cem neműze však býti ton Tt, ponęvadz, jak jiz podotknuto bylo, jest tonem neurcitým a casto v b promęnęn býti musí za prícinou si do re glti fa sol la si zamezení príkrého kroku zvętšené kvarty d es f g a t r i t o n u s (obsahuje tri celé tony), proto tas g a h cis vzat jest co dominanta nejblizší tone (do), f ges as b e VI, stupeń frygického modu. Objeví se tedy Kazdý modus transponujeme dle objemu repercussio ini-do (ut). hlasű jaké máme k disposici. Modi plagální Modus IV. ci frygický plagální má transponujme dle základního tonu**) (finalis) opęt finálu svého modu authentického, z nę- hoz jest odvozen, dominanta lezí opęt o terci *) Pon;vadi 4 (h) nad finalou ]eiící snadno ku zamezení tritonu v {7 se promęńuje, nacházíme nad 3. níze pod dominantou frygického modu au- carou co upozornęní, ie (b quadratum) zpívati dluino. thentického, tedy a (la), repercussio mi-la. **) Spűsob tento velmi usnadní rozeznání modu. | ||||
|