|
| ||||
| ||||
|
-55
zpęvű a písní. Cím hloubęji pronikl jsem Jinou skupinu (IV.) tvorí latinské 1 i t u r- klecí, jasnými pasekami a vysokými, ušle- gické zpęvy k církevním hodinkám, chtilými jedlemi jeho, tím více rostl ve mnę matutinum, laudes, hory a nešpory nazva- obdiv nad libou vűní a hojností tęchto zpęvű. ným. Slovou antifonáre, ze zavírají v sobę Zavírát v sobę męstské museum Hradce ponejvíce antifony (predzpęvy) k zalműm Králové velice vz.acnou sbírku rozmanitých recených hodinek. Jsou to ty zpęvníky, jez zpęvníkű, vzornę sporádanou, jakéz nemá, vylozeny jsou v prvé skríni u dverí. pokud jsem seznal, zádné jiné męsto ceské. Pátá skupina drzí v sobę v í c e h 1 a s n é I stalo se tak zásluhou vlasteneckého mę zpęvy, latinské a ceské. Bohuzel zbý- štanstva Hradeckého, které skoupilo tento vají z nich toliko skrovné zbytky. Avšak vzácný poklad bývalého literátského bratr- i ty, ba právę tyto trosky svędcí výmluvnę, stva svého, kdyz bylo z rozkazu císare jo- jak vysoko povznesli se literátští kűrové sefa I[. jako všecka ostatní zrušeno. Této latinský a ceský na parnasu zpęvného umęní obętavosti Hradeckého męštanstva máme v XVI. a XVII. století. Obsahujet se tu dękovati, ze si műzeme v mysli zosnovati prednę pęt více ménę potrhaných a neúpl- dosti úpiný obraz velkolepé a nadobycejné ných knízek (malého prírucného formátu) zc pęvecké cinnosti tehdejších literátských bra- XVI, století, v nichz jeví se latinské mešní trstev. Jestit Hradecká sbírka ještę boha- a jiné skladby pro 4—8 hlasű, Na konci tęjší nezli jsme se posud domýšleli a svędcí pridány jsou tri ceské, jedna sedmihlasná, o velké, v pravdc umęlecké dovednosti Hra- dvę osmihlasné. Zcela zachovaný není zádný deckých literátű (figurálních) zejména v XVI. hlas. Bassus I. chori obsahuje rejstrík všech a XVII. a z nemalé cásti zajisté ještę »officií« této sbírky. Skladateli tęchto zpęvű i v XVIII. století. jmenují se tu: Paulus Spongo a An- Všecky knihy zpęvű receného musea roz- dreas Chrysogonus Jevicenus (tedy tríditi műzeme vzhledem k zpęvűm na pęt bezpochyby Moravan). Pri zalmech nešpor- skupin. P r v á obsahuj e knihu, r o r á t n í na- ních pro 4 hlasy slozených nadepsáno: au- zvanou, a II, díl její, vedle ní lezící, obsa- tore j o a n n e A l b i n o (Bílek?). Jejich jmen huje ostatek mešních officií, v I, díle zapo- ani u Dlabace (Kűnstlerlexikon) jsem se ne- catých. K I. dílu bezprostrednę druzí se dopátral. V II. discantu pocíná o s m i- i kaucionál z r. 1585, jenz ulozen v pro- h 1 a s n á mše »ad voces aequales et ad duos strední skríni dole a císlem VIII, oznacen. choros«. Skladatelem jejím udává se tu Jan Zavírát v sobę tytéz rorátní zpęvy na Cnefelius. Jest to snad onen Jan, o nęmz dí všecky dny téhcdne, jako onen, ac onen Dlabac (l. c. IL, 25): Johann, Kantor und obsahuje kromę nich ještę menší officia. vornehmer Musikus zu K ó n i g g r á t z im Druhá skupina drzí v sobę tak zv. Jahre 1585. Sein Portrait ist in einem alten, g r a d u a l y, jez obsaliuj í Kyriamina, Gloria, auf Pergament prachtvoll geschriebenen und Sanctus a Agnus (tato ne vzdy), pak patria- gemalten Gesangbuch (Hradeckém) a dále. mina a prozy. Tyto zpęvy a pak opęt mešní Benedictus v oné mši jeho jest oznaceno officia na jednotlivé sváticy zavírá v sobę ctyrhlasné, Osanna šestihlasné bez dvou sborű. F r a n u š ú v kancionál z r. i 5o5 a vedle -- Pátá z tęchto knih obsahuje jiné latinské nęho lezící z XV. století, jenz se zdá, ze zpęvy v sobę (motetta), jest tedy z jiné sbírky. byl predlohou písari Franušovy knihy. Oba Na desce psáno: »Suprema vox« (nejvyšší jsou latinské. — K nim druzí se ceský gra- hlas). Pri motettu »Dixerunt discipuli ad b. duál z r. 1564, císlem XI. oznacený a v pro- Martinum« jest nadepsáno: »D. Joanni Sa- strední skríni dole ulozený. Obsahuje také lici Mise,lo: Andreas Chrysogonus Gewi- Kyriamina atd. jako predešlé knihy, však censis .... fecit anno 1575«. I tento Jan cesky prelozená. Prozy klade dríve, patria- Salix (Vrba?) jest nám neznám. Pri násle- mina az naposled. Jiný takovýtéz gradual dujícím motettu vánocním nadepsáno: »Jo- (latinský) lezí také v prvé skríni u dverí. annes S. Monta.«, coz znací Jan S i m o- Tretí s l; u p i n u tvorí dva ceské k a n- n i d e s M o n t a n u s, jak z pozdęjšího úpl- c i o n á l y, zpęvníky to ve vlastním slova ného zápisu jde na jevo. O tomto vynikají- smyslu talc nazvané, obsahující ceské písnę. cím muzi dí Dlabac (l. c. III., 117—118) : Jeden, papírový to zpęvník (cís. IX.) zavírá »Simonides, ein berűhmter Musikus, in Béh- v sobę »písnę pobozné na epištoly men geboren, der als Rector chori munici a evangelia« od I. nedęle adventní az zu Kuttenberg im J. 1587 den 25. December do nedęle ctyrmecítmé »po sv. Trojici«. gestorben ist.« Tehdejší ceští básníci opęvali Druhý z tęchto kancionálű z II. poloviny jej po smrti latinskými elegiemi. Kromę XVI. století (cís. XIII.) obsahuje staré ceské nęho zavírá v sobę tento zpęvník téz nękolik písnę s nápęvy. skladeb Jirího Rychnovského, známého hu- | ||||
|