|
| ||||
| ||||
|
-66
knihy motett, I-I mol litanie a 14 štací krí- Vatera, Witta, Liszta; pri nešporách roz- zové cesty od Witta. Introity a Communio manité »falso bordoni« od rűzných skla- zpívány vzdycky chorálnę. Muzský a zenský datelű; dvę litanie lauretánské Haberlovy sbor pracoval spolecnę do r. 1879, kdy H mol a F dur. Muzský sbor alumnű cítal prű- cvicení smíšeného sboru jsou zastavena, nacez męrnę 14 hlasű a navštęvoval zkoušky velmi alumnové samostatnę pokracovali hlasy pouze pilnę. — R. 1882 pocali téz cekatelé ústavu pro muzskými. Nyní veškeré snazení k tomu vzdęlání ucitelű navštcvovati v dni nedęlní se neslo, aby predevším zpívaná mše a svátecni slavné sluzby Bozí alumnű v ko- a nešpory v kostele seminárském tale se stele semin,írském, aby vlastní zkušeností se usporádaly, jaic to zákony liturgické a po- seznamovali, jakým zpűsobem katolická bo- zadavky umęní církevního predpisují, coz hosluzba casu nedęlního a svátecního zpęvem pi-i neúmorné píli se zdarilo. Prední zá- církevním dűstojnę a presnę vedle predpis,i sadou byl predpis církevní: Nesmí se církevních oslavovati se má. Nejschopnęjší vynechati zádné slovo textu církevnę prede- a nejsnazivęjší zpęváci z ústavu ucitelského psaného ani pri zpívané mši svaté ani pri úcinkovali na kruchtę, konavše jakozto prí- nešporácli. Introitus a Communio zpívány pravii kazdého týdne dvę zkoušky v semi- jsou vzdy chorálnę, Graduale a OFFerto- nári spolecnę s alumny. Taieovou męrou rium prednášeny bud chorálnę, anebo ve i u príštích ucitelű budil se vkus a znalost zpracování vícehlasém. V adventę a v postę presné hudby církevní. Oba cinitelé, od varhany zcela umlkaly, vyjímaje povędomé nichz rozkvęt zpęvu církevního závislým nedęle a zpívány v té dobę v}''hradnę mše jest, takto svorným pűsobením zdruzovali cllorální pro tyto doby predepsané. Provo- se k dílu, které jednou jakozto knęzím zovány jsou v tęch letech skladby, jak ná- a ucitelűm na osadách spolecnę jim bude sledují: Missa »in hon. sc. Francisci Xav.«, konati. Missa »in hon. sc. Ambrosii« a Missa «in I'o diecési staly se pokusy se zave- hon. sc. Andreae Avellini« od Witta, Missa dením picsného zpęvu chrámového v N y m- »iu hon. sc. Stanislai« od Singenbergera, b u r c e reditelem kűru Františkem Sy- Missa III., IV. a X. od Hallera, Missa »Be- monem, v O s e n i c í c h zvęcnęlým jo- nedicite omnes angeli«, 11Iissa »in hen. sc. sefem Kohlerem, který se sborem az i 30 Joannis Baptistae«, pak 3 hl. »lehká mše« hlasű cítajícím vedle chorálu také vícehlasué od Piela, Missa »Laudate Dominum« od skladby provozoval, ve S k a l s ]c u rídícím Hauische, Missa »in hon, sc. Joannis« od ucitelem, Aloisem Velvarským, jakoz i ta- Nel od Zangla, Missa »in hon. sc. Gertrudis« sbor 5 sopránű, 4 altű, 3 tenorű a 3 bassű ajiná bezejmená mše 3h1. od Kónnena; — skladby Wittovy, Skuherského a Hraškovy valná c.*ist motett v Cantus sacri od Witta, pęstoval a v T u r n o v ę zavedením Rorate Pange lingua od A iblingera, Waldeka, Groisse, v pűvodní presnosti dle vydání redaktorova. (Pokracování). l'raldické il-tzory v novęn smęru hudby církevní, Sestavil Jan Ev. Zelinka. (Pokracováni.) Cvicení ve zpęvu a hre nástrojné pro- jmenovanou, znalost rovnobęzných ci para- vázeno budiz, pilnou a vytrvalou prací har- lelních stupnic mękkého tonorodu vyvine monickou. Ukolem tęchto rádkű neműze se tak soucasnę jmenováním dur-škály od býti naznacení soustavné methody vyuco- VI. stupnę. Jmenování intervalű v stupnici vací, jedná-li se ale o názory praktické, obsazených, tvorení trojzvukű na všech nelze obejíti se bez nálezitého uvázení cest stupních a jich poloh, praktická cvicba na vedoucích k nejútlejším prvopocátkűm. Jiz nástroji a pokud mozno jich zpívání. Ta- zactvo cvicící se ve hre klavírní dluzno pri- kové musí býti nejútlejší hudební prvopo- drzovati ku zpęvu stupnic a intervalű, pro- cátky, které i u menších chovancű s vý- bouzeti hudebnost jmenováním i psaním sledkem dobrým mozno vypęstovati. Jak stupnic. Dítkám do 12. vęku jest však snadným úkolem jest tedy vypęstovati z na- príliš obsáhlou rozvętvená nauka o interva- dęjných kandidátű paedagogií ceslo ch bez lech, tuto nutno obineziti casto na nejdűle- výjimky celé rady rozumných funkcionárű zitęjší znalost dur škály ode všech stupńű pro kűry chrámové. Dostatecné predbęzné | ||||
|