|
| ||||
| ||||
|
— 67 —
hudební vzdęlání ve hre klavírní az ku dru- nými, tím ménę všeobecnými nebo jinoja- hému nebo tictímu stupni elementárnímu a zycnými mimo jazyk liturgický. Ostatní v nejútlejších prvopocátcích zpęvu musilo cástky ku obęti mše sv, nálezející bývají by býti podmínkou, ja]co u jiných predmętű casto nahrazeny skladbami vícehlasnými, a vyzaduje se dűkladné vzdęlání predbęzné. tu prihlízíme ku úpinému textu a dűstoj- Aby i výsledek hudebního vyucování vy- nému obsahu hudebnímu. I motetta, gradu- rovnal se praktickému výsledku predmętű ale a offertorium lze nahraditi skladbami ostatnich, musil by pocet ucitelstva odpo- vícehlasnými, text predepsaný musí však vídati oddęlením zactva a roztrídęní uciva. býti zachován doslovnę. Sbory s nábozen- Kdyby s'. utecnę zapocato bylo s presnou skými texty všeobecnými v liturgickém ja- hudbou církevní, t. j, hrou na varhany, zyku smí prednášeny býti teprve tenkráte, praeludováním a modulací, chorálem a stu- kdyz prezpíváno neb recitováno a ukonceno dováním skladeb vícehlasným v druhém se- bylo motetto predepsané v missálu, s nímz mestru rocníku II. a doba drívęjší vęnována Graduale Romanum v souhlasu se nachází, byla hi"e klavírní, elementární hre houslové, Sbory takové prednášeti mozno co modlitby cvicb:: hlasu a harmonii hudební az k akor- pri tiché mši sv., avšak zde opęt prednost dű.n septimovým, nikoliv všeobecnę, mohlo sluší dáti písním" s textem ceským, jehoz by se bezpecnę ocekávati u všech chovancű, obsah vztahuje se ku jednotlivým cástem ze vzdęlání hudební vyrovná se ostatnímu, obęti mše svaté. ponęvadz męlo vyucování pred ocima Spatný, nejasný prednes chorálu, který urcity` cíl a polozeny byly by pevné základy zavinęn bývá nejasnou výslovností a ne- ku dalšímu pűsobení a praktickému vzdę- místnou prízvucností, príliš nízkou neb vy- lání se v hudbę. sokou polohou povstalou nevhodnou trans- Zpęv chorální má i paedagogickou dű- posicí, pro niz uvádím jediné pravidlo: lezitost nad jiné vzácnou, on jest znameni- šetrme objemu od h-ęs (e). Konecnę silné tou školou k utvrzení intonace pęvcű. Sol- nastupování a silný nebo nestejný prednes fegie a vokahsace neobsahují tolik látky nápęvű chorálních nemohou vzbuditi zájem cvicebné jako nápęvy chorální latinským pro zpęvy liturgické. Ku zamezení tęchto slovem provázené. Chorál jest klasickým vad necht prispęje znalost vęci a zvláštę zpęvem doby vyuilcající krestanstvím, on v pocátcích svędomitá príprava, zálezející bystri a vzdęlává hudebního ducha, církevnę- v theoreticko - praktickém objasnęní látky. hudební vkus a soudnost. Hudební mistri Prehrávejme klavírní skladby celým svętem veškerých dob, zejména 1VIozart, Schumann, proslulých mistrű hudebních: Mozarta, Bee- Chopin, Richard Wagner a Hauslick znali thovena, Chopina, Schumanna, Smetany, význam chorálu, dűlezitost jeho i starých Dvoráka a j. bez dűkladnę promyšleného tonin t,amnoze ocenili. prednesu vzhledem k úhozu a dynamickému ti' rok nemnohých, kterí nazývali smęr odstińování ci v širokém významu slova náš zpátecnictvím, má pűvod svűj v nezna- vzhledem ku formę i obsahu, bude úcinek losti vęci. Witt odpovídá na tuto výtku na idealnę naladęného a rovnęz idealní vzlet velmi jadrnę, ze sáhnouti zpęt nezna- ocekávajícího posluchace mdlý, vice ménę mená k r á c e t i zpęt, rovnęz jako není zpá- nepríznivý na úcet skladby a skladatele. tecnictvím studium starých klassikű reckých Podobnę vyzaduje chorál zboznę nadše- i j. aneb vzbuzování zájmű pro staré malby ného prednesu srdce krestanského dýší- a památky umęní stavitelského. Zivý zájem cílio pravou nelícenou polcorou, má-li úcinek vzbuzujeme pro chorál, co nad míru dűle- na posluchace dűvęrou v Boha prodchnu- zitého cinitele v liturgii krestaosko-katolické, tého odpovídati všeobecné náladę, jaká bez nęho nelze snadno vyhovęti predpisűm v domę Bozím panovati musí pri tajupiné týkajícím se úpiného textu mešního intro- sv, obęti nebo posvátném obradu. Celý ite.n pocínajícího pri príchodu celebranta ucený svęt hudební uznal, kdyz jiz všecky ku oltári az lcu communio, které zpívá se hudební smęry prozkoumány a v zivot uve- po Agous Dei tęsnę ku Pater noster prilé- deny a opęt odlozeny byly, ze jediným hajícím, kdyz knęz tęlo a krev Pánę prijal. obrazem pravého zpęvu církevního jest Dle v direktári vedle názvu prípadné ne- a zűstane c a n t u s p l a n u s (zpęvu chorál- dęle zaznamenaných svátkű rídí se ku mši ního pűvodní název). sv, nálezející introit, graduale, offertorium Hanslick, slovutný kritik, rovnęz tak a communio, jak snadno vyhledáme sobę se vyslovil a dodal, ze spűsobilou hudbu v abecedním seznamu svátkű svatých a slav" dovedou napsati pro chrám jen oni cinitelé, ností církevních v Graduale romanum. Ne- kterí jedinę pro tuto zijí, jí se az na sluší se nahrazovati predepsané texty ji- sklonku zivota svého obírají ; mluví s úctou | ||||
|