|
| ||||
| ||||
|
-68
o chorálu, nám pak udęlil cestný titul, nazval nás totiz »die musikalischen Halb- talente«, který ovšem neodűvodnil.*) Chorál jest nám vodítkem bezpecným tou męrou, abychom vzhledem ku náladę znali meze všeho, co po nęm následuje. Zádný obrozený kűr, t. j. kterému vűdcem svým vštípen byl smęr liturgický u nás v urcité presvędcení hudební ustálený, má-li totiz s oltárem v nerozlucném spojení udrzeti se, neműze obstáti bez zpęvu chorál- ního, jinak pridruzí se ku hmotnému úpadku, s nímz bezmála všichni zápasíme, úpadek mravní. Postavte chorál vedle skladeb doby predreformacní, zej tnéna vedle pastorálek aj., obdrzíte látku ku další vázné úvaze. Prekázkou chorálního zpęvu jest mimo jiz jmenované nesouvislý za zpęvem chváta- jící neb príliš obohacený> prűvod. Zpęv beze všeho prűvodu harmonického vzniklý, kterouz vlastností i písnę lidové a národní vynikají, chová v sobę melodické jádro hudební, které nesiní zastínęno býti tvary harmonickými, tyto musí podrobiti se. Ne- budeme bádati, zdali doprovázen býti má cantus gregorianus cili nic. Praktickou zku eností dokázáno, ze správný co mozná nejjednodušší prűvod harmonický ani tak chorálu jednohlasnému neškodí, jako vokální, bez prűvodu skladatelem myšlené polyfonní skladbę vícehlasné. Hudební znalec chorálu, který zároveń dűkladnę prakticky zpracoval látku o trojzvuku, jeho prevratech, o ctver- zvucích doškálných, nauku o kadenci a prű- chodných notách*) dovede cvikem prispű- sobiti prűvod ku zpęvu chorálnímu. Mnohý bohatę okrášlený zpęv snese pouze doškálné harmonie nękolika stupńű, kazdé opętované presycení prűvodu akordy a prűchodnými notami jest volnétnu vývinu nápęvu váznou závadou. Mnoho ovšem zálezí na tom, s jakým dűmyslem sestavené jsou harmonie pűvodní nebo jich prevraty v pomęru ku prűchodným notám nápęvu okrášleného. Metenleiter harmonisoval bezmála kazdou notu akordem, avšak i harmonisace Hanischova, ac vkusná, stojí cástecnę za harmonisací Wittovott. Práce tato jest v kazdém ohledu zajímavým a vdęcným studiem nauky o harmonií vzhledem ku melodickým postupűm v starých modech. Úryvky graduale »Vidérunt omnes fines terrae,, (lyd. modus V.) : ~-~ Koncí Vi - dé - runt ju - stí -ti - ani su - ani. ~ —~ --~~~~_-- - -mor-- Ponęvadz dobre volena byla poloha zpęvu, hodí se následující alleluja s V. modu II. na g bez modulování, které dluzno vzdy zameziti v takových prípadech. Zpocátku vyskytuje se zmatenost, jako kdyz jsme v jiné krajiny vkrocily, obtíze v usporádání harmonických postupű zmizí ale ihned, jakmile snazíme se ku zamezení tvrdosti, z pocátku ovšem písemné, nejjedno- *) Kdyby tak chtęl uciniti, prišel by k náhledu zcela opacnému, ze totiz zapotrebí pro obor tento talentű zvláštę pricinlivých. dušším harmoniem podkládati skupiny not prűchodných. Ze není u nás dnes jiz vęc sama vymo- zeností všeobecnou, jest prícinou neprízeń doby a hmotný úpadek na j edné stranę, mravní pak tam, kde jest úkolem paedagogűv hu- debních, aby sami męli urcitý smęr a ku cíli vedoucí presvędcení hudební. Proti smęru presnému brojí neustále neprízniví, ale ve- skrze neschopní, nazvíce nehudební zivlové. Naším úkolem zűstává, abychom zachovali smęru tomuto pűdu pevnou, na které by príští generace duchovní i hudební, jiz sobę však vychovati musíme, zdárnę pCtsobiti mohla. Kacerování ci zneuznávání bylo vzdy zdravé myšlénce údęlem. Jisti jstne, ze chorál jest ovocem posvátné liturgie kres- *) Jasnęjšího porozumęní a rozvrhu celého uciva, nei jak je podává »Nauka o harmonii« sepsaná prof. Jos. hoerstrem (v komisi J. Hoffmauna v Praze marnę bychom hledali. atd. atd. | ||||
|