|
| ||||
| ||||
|
-75 —
i obcích, jimz ve cvicení spolkové.n vy- bude písnę té slavným Amen.« Nadšený ka- lozil úcel farní Jednoty Cyrillské, její dűle- zatel pristoupil palc k oltári, aby vzýval zitost pro kostel, pro rodinu a pro celou Ducha Svatého za prispęní k štastné pouti, obec, vysvętliv jim, jaký uzitek plyne z Jed- kterou Jednota Cyrillská nastoupila. Po tak noty pro jejich muze, zvláštę však pro dęti dojemnę krásném »Veni Sancte Spiritus«, dospęlejší, které nezdrídka velikých starostí konána jest ustavující valná hromada, v níz a zármutku rodicűm pűsobívají. Na konec ucitel, josef Kovanda, zvolen reditelem Jed- je pozádal, az Jednotu zakládati pocne noty. A tak pracováno napotom spojenými a o ní kázati bude, aby pobízely do ní silami na zvelebení zpęvu posvátného. Ze muze své i dęti. Vroucná slova k matkám pomęry malé osady ukládaly predevším promluvená neminula se úcinkem, jak stará pilné pęstování zpęvu obecného, nacvicena zkušenost ucí. Kdo maticy získal, získal jest celá legie písní mešních a jiných I: ve- osadu. Prihlásilo se 24 muzských, to svo- škerým potrebám a prílezitostem roku cír- bodných a 14 zenatých; do zenského oddę- kevního, pochopuje se bez zrejmého podo- lení pristoupilo mimo i5 dęvcat, která jiz tknutí. Pri tom však nebyl zpęv liturgický dríve zpívala, ještę 8 zac.e:: a 4 záci, celkem nikterak zkracován, jak vypravovatel na Si zpęvákű, tedy osmina osady, t, j, všicicni vlastní uši se presvędcil. Se zvelebováním ku zpęvu zpűsobilí osadníci. Vedle zpęvu zpęvu posvátného krácívá obycejnę ruku obecného pocal horlivý farár i muze uciti v ruce téz výzdoba kostela pomocí umęní notám, takze jiz na velký pátek mohl zpí- výtvarného. Kdo krásu bohosluzby odívá vati 3hl. »Ecce quomodo moritur justus« velebou zpęvu církevního, snazívá se, aby a na Bozí hod 4111. Pange lingua od Singen- i stęny chrámové, i oltár a veškerá úprava bergera, se sborem pűl sta hlasű cítajícím, svatostáuicu spolecnými ústy oslavovali Be- coz v malé vesnicce bylo velkou událostí. ránka Bozího zde sídlícího. A tak ani farár Stanovy zadány jsou pocátleem máje. Na Telecký nespokojil se pouhým zpęvem, úmysl, aby prímluvou milé Matky nebeské nýbrz jal se soucasnę se zpęvem zvelebovati dostalo se Jednotę hojného pozehnání Bozího, i chrámecek osady. Stęny kostela odíval konal farár s osadou májovou poboznost. polychromií a krízovou cestou a to vlastní První slavná schűze odloz(-ua jest však az rukou. Dllo pal: korunoval novým hlavním na den sv, Václava. Ku slavným sluzbám oltáreun, jehoz nákres zhotovil slovutný sta- Bozim pozván jest František Klíma, farár vitel velechrámu sv. Vítslcého, arckitelct z Krásné na Moravę, který v krásném ká- josef Moc4er, obdarovav chudý kostel darem zání vylozil, cím zpcv v Církvi svaté od vzácným. Kdyz oltár byl dohotoven, pi•ál pradávna byl a cím doposud zpęv v Cirlcvi si horlivý farár, aby redaktor u nového sv, jest. »Píseń duchovní byla dle slov ka- oltáre v kostele obnoveném zpęvem a poly- zatelových hned v dobách apoštolských ne- chro:nií slavil první obęt mše svaté, kterou beským klícem, kterým apoštolové otevírali Jednota Cyrillská oslavila zpęvem litur- srdce pohanská. Nedal Pán Bűh rodu slo- gickým ta!,: dokonale a úpinę, ze ani je- vanskému ani zlata ani stríbra, nedal mu diná litera nescházela od Asperges a In- také vlády nad jinými národy, ale dal nau troitu pocínaje az k závęrecnému Commu- písnę, jakýmiz zádný jiný národ se neh)- nio. Zpíváno vše chorálem gregorianským nosí. Odkazem predkű našich jest Kanci- a to tak dokonale, jakoby jej prednášeli onál Svatojanslcý. Ty písnę starodávné jsou latinái'•i a nikolivęk vesnické dívky z hor. právę takové, jako bývali naši predkové. 'ackoliv se prűbęhem let objevily na kruchtę Byli muzové celí, nikoli polovicatí, jak dosud kostelika té% lehcí skladby vícehlasné, zűstal svędcí velebné stavby, které nám zűstavili. chorál gregorianskv a zpęv obecný prece Taková jest také ta stará píseń ceská, ne vezdy kazdodenním chlebem, jímz jednota polovicatá, ale dolconalá. Dokonalé vęci však se zivila. — Obrázek právę vylícený uka potrebují delší doby jak ku zbudování, tak zuje, ze Jed:iota Cyrillská vykvétá na vý- i k obnovení. Mijí-li se nám vrátiti ty staré slunní lásky a nadšení. Kde láska vyhasla, zlaté casy, obnovujme starodávné písnę. není zivota, jelikoz ve tmę rűze nekvetou. S tęmi písnęmi vrátí se do srdce našeho Zahradník po letech odešel do jiné štępnice, zase starodávná víra. S tęmi písnęmi ozivne zűstaviv péci o další rozkvęt zbylým po- u nás zároveń duch starých predkű. Prí- mocníkűm. kladem predkű i•ídí se Jednota Cyrillská, Vęc dobrá klestí si poznenáhla cestu jejíz údové zpęvem i zbozností vynikati i v pomęrech nepríznivých. LOVCiCe byly budou, aby tak koiliec zivota jejích byl po- dríve filiálkou fary Luzecké ; teprve r. 1872 sledním veršem tęch mnohých písní, jimiz zrídila se zde samostatná duchovní správa za zivota Boha oslavovali, smrt pak jejich jakozto expositura, která r. t88o povýšena | ||||
|