|
| ||||
| ||||
|
— 77 —
ceno Asperges, Missa in festis solemnibus hnerova kancionálu adventní II., vánocní L, a Missa pro defunctis. Introity zpívány jsou postní I, a IL, velkonocní L, obecná L, II. hned z pocát'~u aspoń o velkých svátcích. a VIL, zádušní I, a II. Písnę ku pozehnání Vęrným pomocníkem reditelovým býval nacviceny a zpívány skoro všechny: 1., 2., Václav Vydra, bývalý ucitel z filiální školy 3,, 4•, 6., 8., g., to., písnę pred kázáním v Hi-ídelci, nyní rídící ucitel v Bęcharech, a po nęm; mnoho jiných písní zpíváno od který slavné mše hrou na varhanách do- sboru literátsl<:ého pred a po mši svaté provázíval, tak ze rediteli bylo lze sbor z kancionálu sv.-Janského. Nešpory strídavę nálezitę ríditi. Vęrným pomocníkem obou zpívány na hlavní svátky v roce. Jelil~:oz vzorných Cyríllistű by1 farár, Františe' Snor, zdejší farní osada velmi rozlehlá jest v po- který z kaidéiio úspęchu srdecnou radost horské lerajinę, tęzko jest údűm Jednoty míval. Ušlechtilou povahu jeho charakterisuje urcitý porádek cinnosti zachovati. Nad to poznámka, kterou k výrocní zprávę z roku mnohý odkázán jest denní prací svűj ve- 1881 pripsal: »Výše psaný pan ucitel co zdejší chléb sobę v potu tvári dobývati. reditel kűru se všemoznę pricińuje i s fili- Z tęchto zpráv poznáte, pane predsedo, ze álním p. ucitelem o zvelebení zpęvu církev- Jednota naše jsouc skrovna a chudobua, ního. Bývalé šramocení s bubny a troubami prece jalo ona vdova v chrámu Jerusalém- jest odstranęno a ponecháno jedinę, co do sivém halérem svým prispęla ku zvelebení stánku Bozího prinálezí. Ac já jsem starec hudby církevní. Stará stavba sbourána, do 66 roleű cítající a hudby neznalý, ciním bubnű nalozena povidla, fagoty a valdhorny aspoń tolik, ze povzbuzuji k cinnosti.« Ta- zastrceny za krovy, smetí s kruclrty sme- ková podpora a láska duchovního pastýre teno na smetištę, z,íklady k nové velebné bývá nemalou pomocí reditele vše podní- budovę zalozeny. Mámt za to, ze pomocí lcajícího na zvelebení zpęvu, jemuz sbor Nejvyššího stavba bude dále provedena. jedva nacvicený zase se rozcházívá. Po Cantemus Domino canticum novum!« Tak mnohé práci poznal i reditel, co všude znęla pi-eutęšená zpráva z roku 1883. Co jinde se ukazuje, ze »jal<,-3 ve všem dobrém, se Jednotę prihodilo, ze od té doby zád- tak i zde pri cvicení ve zpęvu dęvcata jeví ných zpráv více o stavbę budovy nedošlo? lepší vűli a více vytrvalosti a predcí v tom Stavba tak krásnę pocatá nesmí zűstati zpűsobu jak chlapce tak mladíky i dospęlé nedokoncen muze. Však dęvcata jeví v tomto vęku Roku následujícího zrízena jest Jednota zvláštní lepost hlasu a nad jiné se hodí Cyrillská ve Velími pricinęním tehdejšího k oslav Hospodina, jako by Bűh zvláštę dp. faráre, A. Pa%outa. Reditele;n zvolen nevinnou mládezí oslavován a veleben býti Jan Kvapil, rídící ucitel, jednatelem Max chtęl.« Slova zkušeno>tí potvrzená kazdý Bub, ucitel. Sbor liturgický cítal 23 hlasű, Cyrillista podepíše. A jakou odmęnu bral literátský to muzű. Z kancionálu sv.-Jan- výtecný reditel za námahu? 7 zl. 35 kr. ského nacvicena jest 1. a 3. mše slavnostní rocní sluzby a Zaplat Pán Bűh! Za to ta a nękolik jiných písní mešních. Zpęv lítur- odplata Pána Boha bude hojná v nebesích, gický dosud se valnę nepęstuje, jeliko ve tak jak uprímné a zaslouzené byly pochvalné výrocní zprávę poslední z roku 1888 uvádí listy, jimiz nejdűst. konsistor oba ctihodné se pouze Stehleova mše »Salve Regina« a Cyrillisty poctila. Poslední zpráva výrocní nękolik drobností. Jelikoz dp. farái•, Blazej pochází z r. 1888. Krunert, predseda Jednoty, nadšený Cy- V Dobrém zrízena jest téhoz r. 1881 rillista ja'cozta kaplan v Podębradech pro Cyrillská Jednota jakozto dárek Jezíškovi reformu zpęvu církevního horlil, lze nadíti k narození Jelio, jak dp. farár, Josef Cízek, se, ze za správy jeho Jednota Velímslcá ve výrocní zprávę z r. 1883 s radostí ozva- rozkvęte. moval: »Máme nacviceny skladby mešní: Tri léta následující nebyla v diecési »In hon. Spiritus Sancti« od Nešvęry, »in zrízena Jednota zádná. Teprvé rok 1886 se hon. sc. Stephani« od Smolika, »in hon. sc. zase polepšil. Venceslai« od Múllera, »sc. Fidelis a Sigm.« V HOrÍCÍCh nastal obrat príchodem vý- od Mo]itora, »sc. Ambrosii« od Witta, tecného reditele kűru Františka Jiráska. první a ctvrtou chorální mši, chorální Te Kdyz pűda pro presnou hudbu chrámovou Deum, Asperges a Vidi aquam z kancionálu byla dostatecnę pripravena, pocal ihned se Lehnerova, téhoz lauretánské litanie a Te sborem cítajícím 5 sopránű, 6 altű, 3 te- Deum Foersterovo. Kazdý z 20 clenű Jed- nory a 5 bassistű provozovati skladby Sku- noty má svűj kancionál Lehnerűv. -- herského, Witta, Stehlea, Greitha, Krízkov- Mešní písni vęnována byla zvláštní péce od ského, Nešvery, Mettenleitera a j., zejména sboru literátského a zpívány byly dle Le- následující: S k u h e x s k ý: Motetta, Miss | ||||
|