První desítiletí Cyrillské
Ročník: 1891; strana: 89,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
Centrální

katolická knihovna







31121121I III II i Ill l 11 l 11111 li

































YRI L .. L



(~AsoFis







pro katolickou hltdb11 posv~t>>on





v Cechách, na Moravę a ve Slezsku,



zt"roveń









ORG,4X OBECNÉ JuXO7Y CYR=Su.





Majitel, vydavatel a redaktor:





1891. RocWk XVIII. F. J. LEHNER. Císlo 12.





iiicin~iiiiiii~ C~









První desítiletí Cyrillské.





Píše F. J. Lehner. (Pol.racování).





Diecése Budęjovická. zemę zaseté vzejíti a vykvésti musí, pochy-



bovati nelze. Na sídle diecése jest pouze

Veliký biskup, Jan Valerian Jirsík, slavné

treba organisátora zkušeného, obratností

pamęti, ku prosbę redaktorovę za zrízeni

i vytrvalostí nadaného.

jednoty Cyrillské pro diecési Budéjovickou



odpovędęl slovy povahu jeho výtecnę chara- První Jednotu diecése zalozil v Tábore



kterisujícími: »Jiz napred dávám své svo- Karel Konrád, který zeleznou pílí a ne-



lení i potvrzení pod jedinou toliko podmínkou, úmornou vytrvalostí s jednotou svou stojí



aby totiz Cyrillská jednota diecésní zrídila od pocátku az po tuto chvíli vcele cin-



se —hned.« A zrídila se hned za predsed- nosti Cyrillské v diecési Budęjovické. Po



nictví lcanovnílea ]custosa, Jana Kubícka. nálezitých prípravách zahájil pravidelnou



Rízeuí se ujal Vojtęch Novotný, reditel cinnost 4, nedęle adventní 1873. chorální



kűru kathedrálního a jednatelství vikarista mší, o slavnosti Vzkríšení Pánę roku ná-



josef Brenner, který zrídil školu pęveckou, sledujícího 4h1. aTe Deum« Wittovým se



jiz vęhlasný biskup vykázal místo ku cvi- sborem cítajícím 4 soprany, 4 alty, 4 te-



cení ve vlastní residenci. Lítala 89 zpęvacek, nory a 6 bassű. Jako všudy bylo i v Tá-



které choralista, Karel Zednílc, pro zpęv bore prekonati predsudky vzniklé z nezna-



liturgický pi" pravoval, co jednatel jal se losti, která triviální hudbu kostelní tehdáz



zvelebovati zpęv obecný cviceiiím a zave- na kruchtách všudy ještę strašící povazo-



dením staroceských zpęvű roratních. Po od- vala za jedinę oprávnęnou a pravou hudbu



chodu jednatele ujal se jednatelsví Dr.Václav církevní. Jakou cestou brala se reforma



Cába. Vdp. dękan porídil 20 výtiskű Gra- v Tábore, ukáze nejlépe seznam s'dadeb



duale a v den sv. Cyrilla a Methoda i88o posloupnę na kruchtu uvádęných. R. 1875 :



prednesena jest pécí reditelovou Palestri- Greithova I. a IV. mše chorální a Stehleova



nova Missa »Papae itlarcelli«, Introit, Gra- Missa »Salve Regina«, »Te Deum« Foer-



duale, Offertorium a Communio chorálnę sterovo, pri kterém 5o zákű gvmnasialních



s úspęchem znamenitým. R. 1883 á 1884 zpívajících verše tonu zalmového se strídalo



konal zpravodaj ku pozvání nejdűst. pana se sborem vícehlasným, a téhoz HStabat



biskupa, Františka de Paula hrabęte Sch&n- mater«, Haslerova Missa II. — 1876: Sku-



borna, v seminári nękolikadenní cvicení cho- herského Missa IV., Krízlcovského Litaniae



rální s bohoslovci semináre. Roku minulého lauretaneae. — 1877: Foesterova Missa



posléze ucinil nejdűst, pan biskup, Martin »in hon. sc. Adalberti«, Wittova Missa »in



Ríha, zálezitost Cyrillslcou a zvelebení zpęvu hon. sc. Luciae«, Kaimova Missa »Jesu



predmętem porad pastorálních po celé die- Redemptor«, Stehleova Missa »Laetentur



cési. ' e símę pécí trí biskupű do lűna coeli«, Andr. Gabrieliho »Missa brevis«,

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ