|
| ||||
| ||||
|
ji na takové výši, ze jest první jednotou Téhoz roku 1881 zrízena jest tretí jed-
diecése Budęjovické, jakoz byla první zrí- nota v Deštné, o jejíz vzniku napsal dp. zena. Nejstarší Jednota vykazuje se i nej - farár, Bedrich Kamarýt, mezi jiným: »Do- zdárnęjším výsledkem. Na mnohých jiných brou vęcí pobádán: dali jsme se my oba místech zacali, ale — nevytrvali. V Tábore duchovní v kvętnu do práce. Pocínali jsme zacali a — vytrvali. Vytrvati! Všeliké pre- si tak, jak velmi prakticky »Cyrill« z roku kázky bez ustání premáhati, na tom se za- 1879 dává návod ku zrizování Jednot far- kládá kouzlo Cyrillské. Cyrillista neustoupí, ních. Pátou nedęli po velikonoci konali jsme dokud nevykona, ceho Církev svatá na nęm dvę kázání. Výsledek byl dobrý. Ještę téhoz zádá. Cyrillská Jednota Táborská jakoz dne odpűldne prišli pozvaní, prišli cetnę. v práci byla vzorem i v povinnostech spol- Práce ujal se rídící ucitel, p. Rataj. Asi 40 kových vzhledem k Jednotę Obecné, zasí- az So mladých hrdélek jest k disposici ; 30 lavši kazdého roku jak výrocní zprávy, tak jiz zkoušených muzű jsme zapsali za cleny príspęvky stanovami vyhrazené. Inventár sboru literátského.« První slavnost svou ko- vykazuje harmonium a hudebnin za 15o zl. nala Jednota v den sv. Andęlű strázných Na Horách Ratiborských zrídil záhy a svęcením praporu, na který farár-malír vy- to r. 1876 rídící ucitel, Jakub Truhlár, muz- -maloval pęvcűm-osadníkűm sv. Cyrilla, pa- ský sbor z ochotných a pricinlivých sousedű, trona jednoty Cyrillské se svatým bratrem s nímz provedl mnohou skladbu presného Methodem. V prvních letech pęstován a slohu církevního, k cemuz pozdęji pribrány zvelebován predevším zpęv obecný dle kan- sou dítky školní a panny. Jalcmile sbor cionálu sv.-Janského a Lehnerových litanií výkonný byl pohotovę, neváhali oba spojenci, s príslušným Otcenášem, 7drávasem a an- dp. farár Jalc. Kocáblca s panem rídícím, tifonou Mariansl:ou. Pro pęstování chorálu zríditi roku 1881 Jednotu Cyrillskou, jejíz gregorianského porídil štędrý farár-umęlec cinnost zahájena jest v den Neposkvrnęného škole Cyrillské Ordinarium missae formátu pocetí Panny Marie 4h1, tnší Lttovou, po imperialního a prispęl velmi znacným obno- níz hned o vánocích následovala Nešverova sem na rekonstrukci varhan, které jsou 4h1. Missa »in hon. B. M. V.«, napotom podstatnou pomocnicí jednoty. Vzácnou Hruškova »in hon. sc. Caroli Bor.«, Ant. štędrostí a obętovností uravnal dp. farár Foerstera »in hon. sc. Caeciliae« a téhoz cestu pro zdárnou cinnost, o jejímz vývinu »Te Deumu. Sbor liturgický cítal 8 sopranű, redaktoru zpráv se nedostalo. 7 altű, 4 tenory a 4 bassy. Rovnoprávnę V Chlumci u Trebonę pri poutním pęstován jest téz zpęv obecný a zavedeny chrámu Malé Marie Celle zrídil na zvele- jsou 3. a 4, mše obecná z Lehnerova kan- beni sluzeb Bozích zámecký kaplan, jakub cionálku, Skuherského ceská mše pro lid a Hosnedl, Jednotu r. 1884. Pri slavné mši jiné písnę, jimz lid cvicen býval v nedęli svaté zpívají se vezdy mše latinské vętši- a ve svátelc po odpoledních sluzbách Bo- nou pro muzské hlasy a chorální rízením zích. R. 1883 dále jsou nacviceny: Hru- varhaníka, Františka Prazáka, a pomocí škova Missa »in hon, sc. Joannis Nep.« ucitele, Vojtęcha Malého. Hned na pocátku Smolíkova Missa »in hon, sc. Stephani«,+ zavedeny dvouhlasné mše »de Beata« od Greithova 4h1. »Missa brevis« a 7 motett. J. Foerstera a Skuherského. Další postup R. 1884: Molitorova »Missa brevis«, nę- nebyl uveden. Pri tiché mši svaté a ostat- které cástky z Palestrinovy Missa »Aeterna ních poboznostech pęstuje se píseii obecná. Christi munera«, Wittova 2111. »Missa Sep- Poslední zpráva z r. 1890. timi toni«, io offertorií 4hl., dvę 5h1, a V Nezamyslieíeh zrízena téhoz roku jedno 8h1. O valné hromadę r. 1885 pred- 1884 Jednota pricinęním vdp. dękana, Jana nášel prof. Konrád z Tábora o chorálu gre- Dubna, za rízení místního rídícího, p. Jana gorianském, nacviciv s prítomnými cást mše Safránka. Po ustavení Jednoty zahájena cin- na nedęle postní a adventní, horlivému pak nost responsoriemi gregorianskými a prű- rediteli slavnostním zpűsobem v chrán;u bęhem let nacviceny jsou následující skladby: Pánę doruceno bylo dp. farái•em pochvalné Mše: Missa Quinta od Skuherského, Missa uznání od nejd, pana biskupa Budęjovického »in hon. sc. Yrolcopii« od Nešvery, Missa za vzorné pęstování zpęvu církevního. Roku »Salve Regina« od Stehlea, Missa sexta od 1887 rozmnozen repertoir o mši »in hon. J. Sychry, Missa »Veleliradensis« od Hrušky, sc. Jacobi ap.« od Ant. Foerstera a nękolik Missa »Angelica« od Prűchy, Missa od Rei- motett. Po odchodu rídícího do Jistebnice manna, Missa »in hon. B. M. V.« od Ne- r. 1889 zvolen reditelem pan ucitel Dra- švery. Motetta z príloh »Cyrilla«. Pange chovský. Jednota zasílá správnę výrocní lingua chorální. »Tę Boha chválíme« pro zprávy. smíšený sbor a lid od Jos. Foerstera. Dle | ||||
|