|
| ||||
| ||||
|
— 8 —
vespolek : Co se to letos dęje ? Hahulkári zpitomęlý Cvancara postavil se pred sínec, venku stáli jako zkoprnęlí a Francek s ka- jemuz starí naši predkové babinec ríkali, a marády schlípl jako zmoklá slepice; za to ze vší jíly svých plic zatroubil dvanáct. na cliore pan ucitel byl celý radostí napl- Ohromný smích a potleslz hahulkárű, nęný a pred offertoriem pin radosti nápo- nękterých gardistű, zbylých tu ještę lidí, dobil na varhany drcání kolébky, coz k Je- zvláštę ale vrískot klukű, kterí si nyní vjeli zíškovi hledic jest ovšem nehistorické, coz do vlasű, zaznęl jasnou nocí. I; de:, kterí jiz ale slavný C o r e 11 i vzdy ciníval a pan ucitel byli za vsí, nevędouce, co se dęje, bęzeli dnes cinil po nęm. zpęt a za clivíli byla náves ja':o rojem vcel Mše svatá byla dokoncena, lid zazpíval lidmi posetá. Nastalo tázání se, vysvętlo- nadšenę »Narodil se Kristus Pán« a roz- vání, krik, smích, vtipné i nevtipné po- cházel se z kostela. známlty pronášeny, a ubohý sloulia, který Venku se kupili mnozí, tázíce se jeden zvędęv pravdy rázem se vzpamatoval, ne- druhého, proc dnes Cvancara netroubil vęs ęl, co ciniti a co odpovídati tęm, kterí dvanáct? na nęj dotírali. Klel, nadával a kricel co »Ani jsme ho nespatrili,« svędcili ha- mu hrdlo stacilo, ale nebylo jiz nic naplat; hulkári. solo zaspal. Kde jest? V tom jiz Cvancara vyletęl Stará Zpęvácková s Marjánou stály pred ze školy jako jarý tur z klece. Ucitelűv vrátky a poslouchaly, co se dęje; jen ma- Václav bęze] totiz, co mu nohy stacily o své licko poslouchaly, nebot ja].mile zvędęly ujmc domű a vraziv do trídy nalezl spáti byt jen na polo, co se stalo, spustily své Cvancaru i tTarecka; oba chrápali v roz- mlejny i na polovicní zásyp. košném duettu. Jediná lojovka cudíc mo- »To je odtud, ze je sám,« vykládala hutným neotreným knotem mrkala na stole, Zpęvácková, která se az k Cvancarovi pro- na nęmz sklenice byly všechny peclivę vy- tlacila, »to je odtud, ze je sám; kdyby męl prázdnęny. zenu, ta by ho zaspat nenechala a zastala »Vstávejte, honem, vstávejte,« vzkrikl by se ho, ale takhle je opuštęn jako kűl Václav, na kteréz volání Marecek podęšenę v plotę a kazdý si na nęho troufá!« vyskocil a celý rozespalý nęco nesrozumi- Pro tato slova dostala se Zpęvácková telného mluvil, nemoha se v prvním oka- s nękterými do liádky, která dlouÍio trvala, mzení vzpamatovati, ]:de jest, ale Cvancarou ve které ovšem nikdo jí neodolal; ze všeho musilo se porádnę nękolikráte natrepati a jen tolik povím, ze Cvancarovi padla slova ještę hodnou chvíli to trvalo, nez se úpinę Zpęváclcové v jeho mládenecké srdce a vzpamatoval. Popadl roh a klusal dolű. kdyz na Bozí hod odpolc(lne potkal Mar- Pred školou vrazil do gardy pánę ucitelovy, jáuu, pęknę ji pozdravil; na sv. Stępána která pana ucitela domű doprovázela z ucti- šel jiz k Zpęváckovűm ua koledu a na vosti, dnes ale více ze zvędavosti, jak to Nový rok jiz povídala stará kovárka s po s Cvancarou dopadlo. klasnou, ze Cvancara cliodí za Marjánou na Męsícek svítil jako rybí olco a paprsky zálety a ze z toho nęco v masopustę bude. jeho odrázely se od snęhu vecerem cerstvę A bylo to pravda. Cvancara o pűhiocní napadlého a bylo dobre mozno rozehnati solo zaspal a Marjánu si v)-troubil a — ale i tváre, ale Cvancara si nikoho nevšímaje to jiz nálezí do masopustu, necháni tedy hnal se po návsi ku kostelu. toho az na masopust. »Cvancaro, pospęšte honem, jiz cekají Milým ctenái•űm »Cyrilla« preju štastný na vás,« volal za ním kdosi, a Cvancara nový rok a slibuju všetn iuterpellantűm všecek jako beze smyslű bęzel úprkem. z nich, ze v budoucím rocníku budu pilnęji Nękterí hahu]kári zvędęvši jiz, ze Cvancara psáti, nez jsem letos mohl byv nervosou ve škole zaspal, šli mu vstríc volajíce: »Ho- rozrušen; mám tęch taška%ic a hudebních nem, Cvancaro, honem, na chore nemohou anekdot pinou hlavu; usypu jich trochu dále, hrajte solo!« v kazdém císle. A spaním, pivem a nyní krikem celý Toz v Novém roce na štastnot; shledanou! QMF' Veškeré starší rocníkj„Cyrilla" ttlla na skladé redakce „Cyrilla” v Iiarlíné. -~M, S I1ndCIlll1 piíIIohou Císlo 1. »CYRILL« vychází vzdy 15. kazdého męsíce. Predplatné, které ciní poštovní poukázkou na celý rok 2 zl. 20 kr., piijímá redaktor F. J. Lehner v Karlíné. Reklamace bufItez zasýlány doespedice v Aka- demii krestanské v Praze (12etęzová ulice c. 223). Nákladem vydavatelov}m. — Knihtiskárna uPolitiky« v Praze. | ||||
|