|
| ||||
| ||||
|
13
onen se zvýšenou tercí v dominantní har- I nem e, v naší transposici f, obdrzí pak tento nonii príkladem e) v pűvodním znęní uve- závęr denou. Zpęv pocínající v pűvodní cetbę to- Offertorium. I I, l i I `_~ Quis a- scén - det ,b+ I ~~f~ I i I atd.*) I I I 40 01 Hodil by se však, jak z harmonisovaného úryvku vysvítá, i tento jonický závęr, me- lodicky seslabený ci neúpiný, ponęvadz po slední trojzvuk v jiné nez oktávní poloze se nachází. (Harmonie Blazka a Foerstra). Závęry, utvorené na základę starých po- stupű melodiclrych, zní ponękud nezvykle, odpovídají však charakteru zpęvű, slozených na základę starých modű. Modus III. (frygický authentický), jehoz závęr ještę ménę uspokojí. { a) _ I Charakteristickým jest II. stupeń, v pű- vodním znęní f, v transposici na f neb f s stane se charakteristickým tonem ges nebo g. Vyšší stupeń uspokojení dosazen jest promęnou závęrecného znalého trojzvuku ve velký : _ T íiv b) Nelze jej vša'; uziti s prospęchem jako predehru ku chorálnímu zpęvu, jistęjším ku snadné intonaci jest závęr jonický v poloze tercní zakoncující, tedy neúpiný nebo melo- dicky seslabený: t ~,I I I Confi - te - án - - tur Prícina, proc tento závęr jonický hodí svrchu vytknuto bylo, v oktávę e-e se roz- se jako predehra ku zpęvu frygickému, spo I vinují a nejvýše tonu d se dotýkají. cívá v tom, ze zpęvy III, modu, jak liz *) Nehybný jest bas tohoto úryvku, tím spíše ale vystupuje c a n t u s f i r m u s (d a n ý z p ę v). | ||||
|