NEZAŘAZENO
Ročník: 1892; strana: 14,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
— 14 —



Transposice na f 5 b nebo fzs 2# v hou- císti o ton níze d 2 ~ (B dur) dle klíce so-

slovém klíci usnadni cetbu chorálního noto- pranového. Jsou to ale rídké prípady.

pisu; ona pripouští se z té príciny, ponę- Modus IV. transponujeme tak jako

vadz jest výše es, e všem hlasűm prístupna. modus III. na f nebo fas, závęr jest týz.

Zpęvy tyto, zejména pri graduale, spojují-li Pouzívám z vętšího dílu závęru jonického

se s jinými modi a zpívají-li choralisté, jichz v tercní poloze, neb patrno jest, ze frygický

objem hlasový hlubší polohou vyniká, mozno modus vlastního závéru postrádá.

(Naf5b)• rn Of f crtoritini.





Con-Gr - - ma









\•J

Nebo introitus : j. melodického kroku ve zvętšené livartę,

ale i v harmonickém prűvodu, setká-li se

f-h, es-a nebo g cis ve dvou po sobę ná-

v sledujících akordecli v hlasech sousedních

Es-áu - di Dú - mine na pr. v basu a tenoru nebo v sopránu a

a j. v. altu, nutno jest pouziti snízení tonű ja,a,cis

Kde nezamlouvá se frygický závęr za- v b, as, e tak, ze v ohledu harmonickém

koncený 1; moll, E dur nebo C dur-troj- modus V. i VI. (lydický) totozným jest

zvukem, tam mozno doporuciti jedinę závęr s li. (13.), 12. (14.) [jonickýmj, poslednę

frygický bez terce : jmenovaný jest, jak známo, opęt totozným

1 —_--T—_~C- s mixolydickým auth. Rovnęz receno bylo,

ze spűsob nápęvű mnohých s veskrze sní-

zeným IV. stupnęm od jonického ani domi-

nantou se neliší.

V Graduale romanum ctęme zpęvy modu

V. v cetbę dle klíce violinového na es nebo

e. Závęr predehry rídí se dle prvého tonu

Jak casto souhlasný jest ráz zpęvű ozna- (»initium« ). Chceme-li tedy charakter modu

cených j alzo modus V. s našim durním ci zachovati presnę, dluzno citelnou zvętšenou

jonickým postupem, netreba poznovu doka- kvartu obejíti a poloziti v závęrecné formuli

zovati. Nejen k vűli zamezení t r i t o n u, t. tęzištę na dominantu a toniku:















__ _ I_ 1_~



_=~- - -r— —==c--~- a

Prvý akord uveden zúmyslnę v poloze vzhledem ku pocátku zpęvu zakonciti pre-

tercní proti známé tradici, ze dobre jest dehru polohou oktávní nebo unisonem. Zpęvy

pocíti polohou oktávní nebo unisonem, coz modu V. pocínají casto kvintou c (v pű-

jest pouze zádoucno tenkráte, neműzeme-li vodní cetbę), dle naší transposice b ; závęr :









i ~I I I



^ __ I I



— `mor—~+=K-- -t~—r--

(Pokracování).

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ