|
| ||||
| ||||
|
— ty --
prednesl Wittovo jednohlasné »Requiem« pomęrű místních zde s vętším, onde s men- s varhanatni, Skuherskélo mši pro lid, II. ším úspęchem, všudy však s láskou a ne- chorální mši Schallerovu, Schdpfovy mše všední obętovností. I lze vším právem se ag. 70, 73, 75, téhoz slavnostní mši a »Re- nadíti, ze práce by*" i po letech vydá ovoce quiem«, jakoz i cetná motetta. — V P e n- a ze bęhem druhého desítiletí Cyrillského c i c í c h úsilím p, ucitele Dostala za po- po arcidiecési Olomoucké rozepne se sít moci dítel:, jíln vyucených rozezpíval se nových jednot farních, kterými provede se celý kostel, prednášeje az milo poslouchati zádoucí obrod jak zpęvu liturgického, tak nejkrásnęjší písnę z Lehnerova kancionálku. zpęvu lidového. Sporé jednoty Cyrillské G rady skladeb liturgických zpívala škola dosud stávající jsou pouze prvotinami onęch, Cyrillská mši Dieboltovu, 2h1. Hallerovu do které s pomocí Bozí r, plodné pűdy svornou D a do F, Skuherského mši IV., Krízkov- pécí a neunavnou pílí velebného ducho- ského a J. Foersterovo »Te Deum« a mnoz- venstva vypucí a vykvetou. Úleol prvního ství motett. — desítiletí jest vykonán. Nutnost obrodu a re- Zpravodaje došly kromę uvedených formy všeobecnę se uznává. Mnozí z bo- dopisy z rűzných osad arcidiecése, jako jovníkű, kterí na pocátku sece v prvních z Lipníka, z Príboru, z Oseka, ze radách válcili, podlehli, prázdné mezery Staré Bęlé, ze Studénky, z Ba- jsou však namnoze jiz zase chrabrými ná- nova, z Hustopece, z Nivnice, ze stupci obsazeny. Válcíme dále. Mnohým Staré Vody, zTýna, zUherského veteránűm za té doby bojű vlas sešedivęl, Hradištę, ze Galkovic a j., odkud síly všalz a nadšenosti neubylo. Bojujeme se zvęstovalo, ze pocíná v duchu Cyrillském dále a zvítęzíme ! Jistę zvítęzíme ! zvelebovati se zpęv posvátný dle rűzných (Pokracování.) Obecná Jednota Cyrillská. Cechy. Arcidiecése Prazská. Z Brezových Hor. (Výrocní zpráva.) Ukonce- skladby, kteréi treba jen jednou v roce zpívány ním r. 1891 dospęla jednota naše k prvnímu pęti- bývají, k opakování opęt casu vyzadují, kazdý letí svého trvání. Ohlédneme-li se zpęt a ne- z vlastní zkušenosti ví. Inventární cena hudebnin, stranné-li posuzujeme, co vše jednota za cas ten knih a requisit Jednotę nálezejícich vykazuje cástku pri dosti nepríznivých okolnostech a zvláštních 2o6 zl. 59 kr., coi dílem príspęvky clenű zaklá- pomęrech našeho horního męsta vykonala, doznati dajících a prispívajících opatreno neb jednotę da- musíme, ie úcelu svému vyhovęla aspoá se znám- rováno bylo. Knihovna obsahuje 19 mešních skla- kou dobre. Kdyby si byli mnozí a mnohé, jimz deb, 53 menších skladeb církevních, Io prílezí- cas a povolání dovolují, Jednoty všímali a spolu- tostných a 43 svętských sborű. Poslední všechny pűsubení se súcastnili, byla by Jednota naše dnes byly darovány. Dále 8o exemplárű »Rorátű nedęl- zajistó na stupni vyšším. V roce 1891 nacviceny ních,,, 16 exemplárű kancionálu sv.-Janského (po byly 4 mše, litanie loretánské od Y. Tereziusa, »Te z dílech), ˘o exemplárű „Epitome ex typ. Grad. Deum,, od Molitora, »Adoramus Te,, a >Pange lin- Koma, vše s prűvodem varhan, a 6 knih odbor- guau od Y. Max. Biedennanna, vše ctyrhlasné; pak ných. Pocet clenű koncem r. 1891 byl: 7 zakláda- introit, graduale, offertorium a communio na hod jících, 42 prispívajících a 52 úcinkujících. O valné Bozí velikonocní chorálnę. Tęchto a v predešlých hromadę dne 18. ledna t. r. odbývané zvoleni letech nacvicených skladeb, jichz pocet 13 mší akklamací: dp. farár Ant. Madęra predsedou, pan s 1 requiem, 34 lnenšich skladeb cirkevních a 8 Jan Kucera, horní zedník, jednatelem a pokladní- sborű prileiitostných (svatebních a pohiebn,u i), kem a josef Hofmayer, ucitel a íeditel kűru, cvi- mimo chorálních introitű, gradualií, offel i -_ a citelem. Yucátkem bíezna r. 1891 vstoupila v zivot communií na velké svátky, zpęvű rorátních a písní škola Cyrillská a prihlášeno bylo 122 lákű, s nimii obecných pro jednotlivé doby cirkevního roku ob- dodnes probrána látka ze školy Chlumovy od po- náší, uzito dle potreby neb prílezitosti vűbec. .. cátku az k cvicením dvojhlasným. Mimo to nacvi- pomenouti však dluzno, ze se všemi nyní úciń!c.;- ceno nękolik písní obecných a nedęlni Koráte. — jícími od pocátku ve zpęvu dle not cviceno bý:í Kéz jen jednota u nás v budoucnosti na prísluš- musilo, cemuz ani celý prvý ruk nestacil. Ze pak ných místech více povšimnutí a uznání dojde nez | ||||
|