|
| ||||
| ||||
|
lainovy litanie loretánské, Wittovo, Mittererovo a jalo jsem jen mohl, vzbuzoval jsem nadęji v lepší
SiugenUergerovo Requiem, Ilruškova „Missa cho- pomęry, avšak to nadšeni pro krásný náš cíl mi• ralis«, „in honoremNominisJesu«,,Veleltradensis«, zelo u vętšiny clenű víc a více. Neprálo se Jed- Stehleho „Salve Regina,,, nAlma Redemptoris,,, notę z místa dűlezitého. My v tom case ovšem ne- Missa Urevis, Greithova in honorem seti Galli«, zaháleli jsme ; zpívali jsme téz, avšak málo co Sychrova »ke cti sv. Václava«. Le i gradualia a nového, nebot zkoušky nenavštęvovány dost pilnę. offertoria brána dle missálu, jest píi tomto pokroku 1'o jediné potęšitelné, co se uvésti dá, jest, ze lid víc jak srozumitelno, Nyní máme i direktár na kiu'u, zacíná dosti pęknę zpívati pri odpoledních sluzbách aby se vidy vędęlo, ceho treba. Cinnost tato uka- Bozích litanie, Vámi, pane redaktore, vydané a pak, zuje, ze pűda dosti je pripravena pro farní jed- ze pii rorátní mši zpíváme cyklus písni z rorate notu Cyrillskou. 'Pato zahájena jest ustavující val- dne neclęlu{ho — místo všelijak kroucených Míve nou schűzí dne 24. ledna 1892. Stanovy schvá- dvou písní. Nadęje v lepší budoucnost Jednoty lené byly precteny a pokud tieba vylozeny, vyko- pojednou znamenitę vystoupila, kdyz po úmrti pana nán zápis a zvoleno predstavenstvo : predsedou faráre nástupcem jeho stal se dp. J. Kucej. Nový dp. farár Filip ŠuUrt, reditelem hudby p. Jos. Bidlo, pan farár jest sám dobrým hudebníkem a zpęvákem jednatelem a pokladníkem p. Fr. Freiberk, ucitel. a tudiz Jednotu vydatnę podporuje. Kdyz jsme se Clenű posud se prihlásilo : 7 zakládajících (5 zl. s ním ponękud seznámili, svolána valná hromada. pro vzdy), 13 prispívajících (5o kr. rocnę), 5o cin- Dostavili se témęr všichni, na které bylo pocítáno. ných. Z tęch asi tri ctvrtiny pűsobily doposud a Bylo nás 20. Za predsedu zvolen dp. farár, za re- jedna ctvrtina nových, dílem pro liturgický, dílem ditele zpęvu iíd. ucitel Karel Yíc a za jednatele pro budoucí literátský sbor. Také tento smęr má a pokladníka Václ. Stremcha, ml. ucitel. Jednota trochu prípravy odbyto: ve všedni dni slyšeti zpęvy tedy k mé nemalé radosti obrozena. Všichni jsme clętí, kterí i v zimę dobrovolnę pricházejí, aby jako si slíbili, ie budeme svornę k dosazení cíle sta- „škola Cyrillská« jii útlými hlasy velebily Boha. novami vymęreného, pracovati. Musíme nyní zacíti Mimo to zavedeny zde jiz ceské nešpory dle sv.- pracovati témęr od základu. Jak se nám dariti Janskélto kancionálu, které cloUre se zpívají. A tak bude, casem neopomeneme oznámiti. Ku konci Uohclá i zpęv lidu pri ranních sluzbách Bozích podotýkám, ze náš výkonný sbor citá 5 soprániy znenáhla se opraví. 4 alty, y tenorű, 6 basű. Mezi muiskými zpęváky Z Lanzova. Od poslední zprávy, ]cteráz „Cy- jsou nękterí doUií hudebníci na nástroje smyccové. ryllu« záslána byla, mnoho casu uplynulo. Nedali Konce kratické vylícení našeho zivota, vyslovuji jsme ani o sobę vędęti, ponęvadi skutecnę nic po- pevnou nadęji, ze za nedlouho bude se moci naše tęšitelného nebylo k projevení. Priznávám uprímnę. Jednota pękným výsledkem své práce vykázati. lIledcl jsem všecky cinitele udrzeti pohromadę, Dejz to Bűh! Karel Píc, rídící ucitel. Dieeése Budęjovická. Z Tábora. P r o g r a m h i s t o r i c k é h o du- seń vzácnou a líbeznou«). Obé pro muzský sbor. — chovního k o n c e r t u 3 capella, jejz porádala Ú v o d k I. c á s t i: Prvę císlo jest zbozná medi- farní Cyrillská Jednota Táborská v nedęli dne tace vánocní, piná nęzné radosti z narození Syna 6. biezna 1892 o pűl ctvrté hodinę odpolední v sále Bozího. Nápęv její (cantus firmus) vede Tenor, „Na strelnici« svým clenűm a hostűm od nich uve- její ostatní tri hlasy umęlým kontrapunktem oprá- deným. I. cásf: t. ,Dies est lactitiae.« dají. — Skladatel druhého a tretího císla jest velký Motet pro smišený sbor (C. A. T. B.); slozil Václ. mistr staroklasickcho slohu J. Gallus, její priro Szamotulski r. 1558. z. „S e p u 1 t o D o m i n o«. vnávali samému „knízeti hudby« Palaestrinovi. Motet pro muzský sbor (2 T. a 2 B.); slozil jakub Narozen v dolní Krajinę (v Rybnicích) nálezel Gallus (-i 1591. v Praze). 3. „A s c e n d e n s C h r i- svým pűsobením nám ; pűsobilf v Olomouci jako s t u s i n a l t u m.« Motet pro 2 Soprány, Alt a Ba- kapelník pri dómc za biskupa Stanisl. Pavlovského, ryton od téhoz J. Galla (Ilánclla). 4. S a n c t u s pak byl kantorem, t. j. správcem kűru v Praze a B e n e d i c t u s z Foersterovy mše „in honorem v kostele sv. Jana u brodu az do smrti. Na pa- sc. AdalUerti«. — II. c á s t: 1. Píseh Š i m o n a mátku jeho úmrtí píed tremi vęky poloiili jsme Lomnického na smrt císare a krále do letošniho programu dvę cisla, jedno homofonni c e s k é h o Rudolfa II. pro smíšený sbor (S. (Sepulto D.), druhé polyfonní. V obou znamenáme A. T.B.)2. Starocharvátská piseíi adventní mistra, jak u výrazu velkého bolu v I. mot. pro zenský sbor (2 Sopr. a 2 Alty) : ,Veseli se (o pohrbu Pánę) jednoduchými akkordy, jez mocnę o Nazaret,+. 3. Polská ,+p í e š ít o§ w. J a c k u« dojímají, tak ve vzletné radosti z nanebevstoupení od Blaz. Dereja Z. K. Melodie a harmonisace od Pánę v 2. mot. (Ascendes) bohatou a slozitou po- Frant. Liliusza v Krakovę z r. 1645. Pro smišený lyfonie. Jestit bol výrazem prostý, ale radost Uoltata, sbor (S. A. T. P,.). 4. Dvc s t a r o c e s k é písnę : hojna, —Ctvrté císlo nálezí modernímu skladateli a) „Ranní” od 5imoua Lomnického ( Noc temnou a mistru skladby, Foerstrovi. Jest jedním z pred- preckavše«) ; b) Chvalozpęv z XVIII. století (+,Pí- ních reformátorű kostelní hudby u nás, proto i na | ||||
|