|
| ||||
| ||||
|
— 22 —
predním kűru u sv. Víta. Pozorujeme, jak umi hoslovanská mysl nad láskypiným vtęlením Syna skládati v duchu Palaestrinovę, ale také prostredky Bozího. Vzletnęjší a jaksi nádhernęjší výraz radosti moderní harmonie. Zajímavo jest, srovnati jeho jeví se v 3. císle Liliušovę písni o sv. Iíyacinthu, císlo scísly Gallusovými. — K II. c á s t i: První patronu Polákű. — Dvę pisnc posledního císla jeví císlo a ctvrté a) drzí nás- starý básnil Šimon Lom- na sobę dvojí ráz. V „Ranní« projevuje Lomnický nický. Ac v r. c. jeví se v textu toliko veršovaná ranné díky „nebeskému Králi,, velmi ušlechtilým prusa, prece pozorujeme, jak ušlechtilým, smutec- a vázným nápęvem ; v druhé (neznámého pűvodu) ným nápęvem ji opatiil, aby památku svého ze- pozorujeme výraz radosti a chvály Bozí, projevený mépána a príznivce krále Rudolfa uctil. — V dru- nápęvem jiz docela modernim, ac nikoli všedním. hém znamenáme, jak nęznou radost projevuje ji- Ba jeví se v nęm jiz i zárody tonumalby. Morava. Diecése Brnęnská. Z Dunbi avlce. (Výrocní zpráva.) Dne 14. února stech) své triumphalní vjezdy do chrámű, kde pak t. r. odbývána u nás výrocní valná hromada Cy- misto aby povznášela mysl k Bohu — obrací po- rillské jednoty. Mile rozrušen chápu se péra, bych zornost k jiným nemístným a frivolním myšlénkám. s verejností sdęlil, jak cetnę cleny cinnými, nad Zmińuje se s pochvalou o r e f o r m é zpęvu. to pak príznivci jednoty schűze tato byla navští- Jednota naše, jejíz stanovy vys. c. k. ministerstvem vena. Mínro to, co nad jiné vází, sdęluji, v jaké vnitra schváleny, slaví letos to. rok svého trvání; míre ukázala se povinná úcta, vdęcnost a láska vdp. predseda lící její plodnou cinnost. Vzpomeńme clenű k predsedovi Jednoty, vdp. biskupskému ra- jen >,Rorátű«, tęchto staroceských zpęvű, jez roz- dovi, farári Janu Soukopovi. Nebot co jiz všichni nęcují napinęný kostel. Preje, by rokování hojného prítomní touiebnę ocekávali pocátek schűze, do- prospęchu piineslo Jednotę a schűze sama vzájemné stavil se do místnosti jen vp. kaplan, omlouvaje soudruznosti; zároveii z duše preje dalšímu roz- dp. radu, ie pro rheumatistnus schűze súcastniti se kvętu jejímu s pomocí Bozí, by kvítko, kterým neműie, z kterézto príciny schűze jiz jednou byla műze naše farnost se honositi a které tak mnoho odlozena. Ztrnulí všichni opęt touto neblahou zprá- dobrého vykonalo, nezvadlo. Ku konci zahajo- vou, pochybovali jsme o zdaru schűze tak cetnę vací ieci dękuje všem piíznivcűm jednoty tak navštívené — jako osireli tękali jsme pohledem hojnę súcastnęným, dále rediteli kűru, naduciteli z jednoho na druhého — lec tu nadešel okamiik, p. Jul. Stantejskému a všem cinným clenűm, jakoz slouifci ku cti zdejších Cyrillistű, jak si vází mi- i za radost, kterou mu Jednota dnešního dne pii- leného svého piedsedy; vyšel totii z jich stredu pravila. Na to mocnę zahlaholil staroceský chorál návrh, by vdp. predseda jako otec svých dętí ne- »Píseń k sv. Vojtęchu«, po jehoz opakování pie- opous-tęl, a zbraiiuje-li chorobę jeho velmi nepií- cetl jednatel protokol poslední schűze, nacei podal znivé toho dne pocasí, by byl dovelen, coi depu- jednatelskou a pokladnicuí zprávu za rok 1891, taci sestávající z p. reditele kűru, z vp. kaplana a z níi vyjímáme : Jednota cítá r clena zakládají- p. Fr. Kocvary se podaiilo. Projev teu došel všude cího, 5 piispívajících a 33 clenű cinných; v po- veliké radosti, v obci pak chvályhodný obdiv pro- męru k lońskému roku rozmnozen tábor Cyrillistű vázel vdęcnost clenű k válenému svému predse- 4 novými cinnými cleny. Co se týce spolkové cin- dovi. Jakmile vdp. predseda zavítal do místnosti, nosti v uplynulém období, musím i letos neménę kdei dosud s nejistotou ocekáván výsledek depu- chvalnou zprávu jako roku lońského podati. Blaho- tace — tu bylo pozorovati na tváiích všech vše- dárné spolkové cinnosti v uplynulém období na- obecnou radost a milé rozjarení. Vdp. predseda svędcuje slušná tato rada novę nacvicených dęl: zahajuje schűzi, podotýká, ze povinnostem svým Mšc F dur od Henniga (docvicena), mše do D od vzdy vyhovęti se vynasnazil, ze Jednotu dle sil Singenbergera, Litanie lauretánské od Holaina, svých podporoval, však dnes jedinę ze choroba „Pod ochranu Tvou se utíkáme« od F. X. Ke- rheumatická męla mu prekázeti súcastnęní se schűze drutka, Pange lingua E moll od J. E.Lelinky, a dękuje pri tom za tak velikou radost, ji2 triu Pange lingua F dur od Musila, »Aj, tu jest chléb clenové pripravili. Vzpomíná zalození spolku s naší andęlský« z Lehnerova kancionálku, »Hospodine, pomocí. Ve své dumyslné reci dokazoval, ze iádný pomiluj ny« 4hlasné a dvé vloielc ze sbírky Ste- národ není tak posetilý, by neuznával vyšši bytosti hleovy. Z toho seznati neobycejnou horlivost a vy- a tu bytost nazýváme B o h e m. Rozebírá dűl e. trvalost, neúmornou cinnost p. reditele kűru, jenz l i t o s t a v ý z n a m zpęvu, kterým velebime zdędiv své poslání od predchűdce svého, k y p r í v chrámu Pánę Hospodina, porovnává instrumen- z d á r n ę Cyrillskou roli, aby símę hudby posvátné tální hudbu s prachem, pri cemz vhodnę podotkl, do ní zaseté nezašlo, nýbrz ke cti a chvále Bozí ze jako prach všude, v kostelích i na oltárích se zdárnę rostlo. T a k ku blahu a zdaru jednoty do- usazuje, tak i tato svętácká hudba slavila v drí- vede jen z b o z n á d u š e pracovati. Pravý Cyril- vęjších dobách (a bohuzel i dosud na mnolrých mi- lista zvelebuje osadu a stánek Hospodinűv zpęvem, | ||||
|