|
| ||||
| ||||
|
katolickoli posvatnoll
CYR=SU. vydavatel a 1892, Rocník XIX. F. J. LEHNER. Císlo 4. -`~nlllllllllllllllllllllllllllllllllllllllll IIIIIIIIIIIIIIIIIIÍIIÍIIIIIIIIIiIIIIIIIIÍIÍIIIIÍIIIIIIIIÍII(TIIIIÍIIIIIII IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIiIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII~+ Mistr Jakub Gallus (Hándl), Napsal prof. Karel Konrád. Dne 12. cervence min, roku bylo tomu mouce, od roku pak 15 86 az do své ranné tri sta let, co zemrel nejvętší kontrapunk- smrti r. 1591. byl kantorem, t. j, správcem tický mistr staroklasického slohu v zemích kűru u sv. Jana na brodu (ci na zábradlí), ceských, ba rakouských, jak. Gallus. Jestlize ale nikoli clenem kapely krále Rudolfa II., vloni nevzdali jsme patricné cti jeho velké jak posavad mylnę o nęm se psalo. V té a pozehnané památce, ucińme tak doda- kapele nikdy neslouzil a proto také ve vý- tecnę aspoń letos. Uciniti jest nám talc tim kazu clenű jejích se nejeví. Ríkává se o Gal- více, cím ménę nám posavad byl znám, ac lusovi, ze byl ucnęm benátské školy. Ale právę našim ceským zemím hlavnę platila Gallus v Benátkách nikdy nebyl na ucení jeho znamenitá cinnost. Kromę toho sluší jako na pr. Hasler. Zil toliko v Krajinę, ocistiti jeho velké jméno z nękterých nę- Dolních Rakousích, na Moravę, ve Slezsku meckých predsudkű. Męlit a vyhlašovali jej a v Cechách. Jest dokázáno, ze zdrzoval se Nęmci posud za Nę>nce a za skladatele delší cas u Cisterciákű ve Svętlé a u Prae- ryze nęmecké pűvodnosti, jako kdysi do monstrátű v Zábrdovicích na Moravę. I do- let ctyricátých męli velkého polského so- kládá proto Mantuani o nęm, ze se v kláš- chare Víta Stvoše a celou radu ceských terích sám hudebnę vzdęlával, prostudovav vynikajících muzű za své. Nic naplatí V. díla znamenitých mistrű všech národű, ze Stvoša jiz vrátili, vrátiti musí také Galla — jest tedy autodidaktem. Petelina. Však pri svých vzorech nezűstal. Po- Jeho minulost posavad nejdűkladnęji ob- krocil od nich dále, výše, reformacnę, ori- jasnil — pokud bylo lze — slovinský spi- ginálnę, tak ze zdá se nám v jeho sklad- sovatel Jos. Mantuani v lońském a letošním bách nękdy, jako bychom slyšeli jiz mo- casopise »Cerkveni glasbenik«. Jeho se zde derní tonomalbu. To jeví se hlavnę v jeho hlavnę pridrzíme. velkolepém díle »Opus m u s i c u m, har- Náš G a 1 1 u s narodil se 1. I'. 15 5 o v Kra- moniarum 4, 5, 6, 8 et plurium vocum, jinę, dle bádání jeho krajana Mantuani vęro- quae ex s. catholicae ecclesiae usu ita sunt hodnę v R i b n i c i v Dolní Krajinę, kdez dispositae, ut omni tempore inservire que- ještę podnes zijí Petelinové. (Petelin = gal- ant.« Vytiskl je v Praze Jirí Nigrin od roku 1 u s = kohout.) Známo, ze v XVI. století 1586.—159o., tedy v case, kdy Gallus byl bylo obecným zvykem, polatinštiti osobní kantorem v Praze. Celé to ctyrsvazkové jména. O jeho dętství a jinošstvi neví se dílo obsahuje 475 motettű na celý církevní nic jistého. Jistę o nęm teprve víme, ze rok. Dr. Proske (Mus. div. an. I., tom. I., roku i58o povolán za kapelníka dómu od pg. XVI.) dí o nęm: »Dieses unschá.tzbare velkého biskupa Stan. Pavlovského do Olo- Werk steht seinem Gehalte und Umfange | ||||
|