První desítiletí Cyrillské
Ročník: 1892; strana: 27,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
— 27 —



zajisté i v Krakovę a vűbec v Polsku 'pyly to mistr! Zdaz nezasluhuje toho, by ozivily

známy a zpívány jako skladby K. Luytona, naše Cyrillské Jednoty jeho neprávę po-

v Praze teltdáz'• vydané a jj. Svędcí o tom uhaslou památku? Ciníme proto návrh, aby

úzké, bratrské svazky, jez tehdáz pojily Obecná Cyrillská jednota naše oslavila jeho

Poláky s Cechy. trístoleté jubileum letos a pozvala l: té oslavę

Jak veliký a pro nás Cechy prevzácný i krajany Gallusovy.





`~ - ~G ~~~1 -1-1





desítiletí Cyrillské.

Píše F. J. Lehner. (Pokracováni).



Prvním a trvám ze i nejpilnęjším dęl- mu pomocníkű v osobę vp. kaplana jelínka

níkem na vinici Cyrillské v diecési Brnęn- a ucitelích, zrídil pravidelnou školu Cyrill•

ské jest Václav Bárta, reditel choru skou a cvícil zpęvu církevnímu v pęti od-

v Hodonínę, který za piných iS let vykonal dęleních. V I. oddęlení vyucoval 3o hochű

tolik práce, co vűbec nejnadšenęjšímu Cyril- a 4o dęvcat oddęlenę po trech hodinách

listovi Ize vykonati. Pred zahájením díla t~ hodních ; v 2. oddęlení nękolik dorost-

zavítal do Karlína k nękolikadennímu po- lejších dívek a dva muze vybrané ze sboru

bytu, kde obšírnými poradami s redaktorem, literátského zpęvu dle not; v 3. oddęlení

jakoz i úcastnęním se zkoušek sboru Kar- 5 dívek z prvního do druhého rocníku školy

línského seznámil se s celým rozsaliem díla pęvecké postoupivších; 4. oddęlení byl vý-

Cyrillského. Jsa hudebníl~-em dűkladnę vzdę- konný sbor kostelní, konající tri pravidelné

laným, vniknul snadno do ducha a smęru zkoušky týhodní ; S. oddęlení byl sbor lite-

presné hudby církevní a jal se napotom rátský 70 clenű cítající, cvicený kazdého

ihned v zivot uvádęti, v cem z presvędcení pátku od sedmé hodiny vecerní do pűl de-

si oblíbil a to s nadšeností a vytrvalostí váté vętšinou dle Lehnerova kancioná]lcu,

obdivuhodnou. Co od roku I S74 na poli kdez v prestávkách vp. Jelínkem predcí-

reformy vykonal jiz v dobę príprav pred tával a vykládal clánky z »Cyrilla« a jiné

zrízením Obecné jednoty Cyrillské, bylo poucné vęci, který téz pri první valné hro-

jiz dríve zde vypravováno. (Viz »Cyri11«, madę prednášel o vzniku prvních literatű

XVIL, 42.) Nejstarší Cyrillista stal se téz a jejich vzorném zivotę, vylíciv krásný

prvním zalzladatelem farní Jednoty Cyrillské. a zajímavý obraz, dle nęhoz bude se i nové

V Hodonínę pécí jelio zrízena jest první Jednotę Cyrillské ríditi. I'ri takové píli na-

jednota Cyrillská hned na prahu pűsobení cviceno od první do druhé vahié hromady

Obecné jednoty Cyrillské a to na sklonku v rűzných oddęleních nevšední mnozství

toku rSSo. K cetným skladbám jiz dríve písní a zpęvű liturgických, mezi nimiz další

uvedeným nacvíceny jsou kromę celé legie tuše a to : Ferd. Schallerova Missa »Salve

motett mistrű starých i nových mše jak Regina«, op. 5., Fr. Wittova Missa in hon.

následují : Hallerova Missa I., op. 4., Missa »sc. Luciae«, op. 2., J. B. Molitorova in

secunda, op. 5., Missa tertia, op. 7., Missa hon. »sc. Fidelis a Sigmaringa« a 14 nových

quarta, op. 8. J. Foersterova »Missa de motett, tak ze repertoire skladeb liturgických

Beata«, op. 32., C. Greithovy »Tres missae cítal 3t mší a 250 motett, sbor literátský

duabus vocibus«, c. 3., op. 27., Fr. Witta pak zpíval v kostele 36 písní z Lehnerova

1VIissa Septimi Toni, op. to, in hon. »sc. mešního kancionálu, téhoz litanie a 23 písní

Andreae Avellini«, op. 31-, Jana Diebolda z kancionálu sv.-Janského. Kromę zpcvu

Missa »Te Deum laudamus«, op. 6., Fr. polyfonického pęstoval sbor liturgický cliorál

Schallerova Missa »Hodie Christus natus gregorianský z Graduale Romanum, takze

est«, op. i. — Po kázání na velký pátek pri kazdé zpívané mši svaté az do litery

usporádala nová Jednota o 7. hodinę ve- prednášelo se vše, jak direktár predpisoval.

cerní poboznost, pri které prednesena jsou Kdyz nejdűst. pan biskup do Hodonína

motetta od J. Hándla, Palestriny, Durante, r. 1883 zavítal k biskupské visitaci, poznal

H. Croce, A. Lotti a »Stabat Mater« od ovšem hned pri vkrocení do chrámu Pánę

Fr. Witta, op. 7. -Jestlize jiz za drí- z »Ecce sacerdos tnagnus«, ze zde svędo

vęjší doby reditel cvicíval dítky zpęvu mitę pęstuje se zpęv Cyrillský a slouzil

v šesti az osmi týhodních hodinách, nyní, dne následujícího, na který nedęle pi ipa-

kdyz zrízením Jednoty Cyrillské dostalo se dala, mši pontifikální, pri které jednota

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ